Severní Korea přišla v důsledku amerického bombardování v 50.letech minulého století téměř o 30% obyvatelstva, tvrdí Chossudovsky

29. 11. 2010 / Daniel Veselý

Korejský konflikt je obyčejně vykreslován jako jednoznačná agrese severokorejských a později čínských komunistů a následná pacifikační policejní mise OSN vedená Spojenými státy. Ale ani dnes se příliš nemluví o zločinech těch správných chlápků bojujících pod zástavou Pentagonu.

"Severní Korea přišla v důsledku amerického bombardování téměř o 30% procent svého obyvatelstva (...) Američané zničili 78 severokorejských měst a tisíce vesnic," píše Chossudovsky. Autor textu cituje amerického autora, vietnamského veterána a mírového aktivistu Briana Willsona, jenž uvádí, že obyvatelstvo KLDR přišlo ve válce, která vypukla v roce 1950, během masivního bombardování trvajícího 37 měsíců až o třetinu populace. Před válkou v KLDR žilo 8,5 milionu osob. Zdroje americké armády připouští, že konflikt v Severní Koreji připravil o život 1,55 milionu civilních obětí a 215 000 vojáků, jak konstatuje Chossudovsky. (Americkou zodpovědnost za civilní ztráty KLDR je nemožné popřít; ale je také notně propagandisticky zjednodušující tvrdit, že všechny oběti lze přičíst americkému bombardování, a nevzít přitom v úvahu počty osob severokorejským režimem popravených, zemřelých v důsledku válečných priorit při zásobování, kvůli epidemiím atd. U autora jako je Chossudovsky, který obviňuje USA i z úmyslného vyvolání zemětřesení na Haiti, však takový postup nepřekvapí - poznámka red..)

Proč píšu o událostech takřka polozapomenutých? Mám za to, že obyvatelstvo i brutální režim v KLDR na vlastní kůži pocítili masivní sílu nejmocnějšího militaristického komplexu všech dob, a zdá se mi tudíž nepravděpodobné, že by Pchjongjang bezdůvodně napadl jižního souseda, a riskoval tak opětovnou barbarskou destrukci ze strany jeho hlavního spojence. Nemyslím si ani, že by stávající mocenské tahanice a možné čistky v severokorejském establišmentu vedly k unáhleným, ba téměř sebevražedným reakcím. Ostatně o pravděpodobných pohnutkách, jež Severokorejce vedly k ostřelování jižního nepřítele, jsem s patřičnými odkazy psal zde.

V souvislosti s právě probíhající krizí na Korejském poloostrově mě zaujal text slovenského politologa Ľuboše Blahy s názvem Diabol Kim? Alebo nie?, kde autor vyvrací další mýtus obestírající Severní Koreu, a to její údajné komunistické zřízení. Koncem 60.let minulého století zde Kim Ir-sen zavedl nacionalistickou ideologii čučche, která v ústavě nahradila marxismus. Tato ideologie spočívá především v myšlence nezávislosti země, národním sebevědomí a ve významu vůdce. Podle Blahy se poté KLDR ponořila do hluboké izolace. (Je dávno mimo veškerou pochybnost dokázáno, že současný režim v KLDR je jednoznačně režim militaristický a rasistický, který s původní marxistickou ideologií již nemá nic společného - poznámka red..)

Když v roce 1994 Kim Ir-sen zemřel, nastoupil na jeho místo jeho syn Kim Čong-il, který státní ideologii obohatil o ideu songun. Ta praví, že národní prioritou a hnací silou režimu je armáda, nikoliv dělníci. "Čučche a Songun představují ideologie obranného nacionalismu, které stát chápou jako izolovanou entitu, jež se musí ubránit celému světu. Nikde v čučche se nepíše o tom, že Severní Korea má dobýt svět, ale naopak je zde uvedeno, že se má izolovat a bránit," tvrdí Blaha.

Vytisknout