ANALÝZA ČMKOS

Vývoj míry inflace v roce 2010 a její prognóza na rok 2011

29. 11. 2010 / Martin Fassmann, Tomáš Pavelka

Tomáš Pavelka, Martin Fassmann

I. Vývoj inflace v roce 2009 a odhad do konce roku 2010

ROK 2009

Průměrná míra inflace v roce 2009 činila 1,0 %, což bylo o 5,3 p.b. méně než v roce 2008. Vývoj míry inflace v jednotlivých měsících roku 2008 je zachycen v následující tabulce 1:

TABULKA 1: Míra inflace v roce 2009

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Předchozí měsíc = 100	1,5	0,1	0,2	-0,1	0,0	0,0	-0,4	-0,2	-0,4	-0,2	0,2	0,2
Stejné období min. roku =100	2,2	2,0	2,3	1,8	1,3	1,2	0,3	0,2	0,0	-0,2	0,5	1,0
Průměrná míra inflace	5,9	5,4	5,0	4,6	4,1	3,7	3,1	2,6	2,1	1,6	1,3	1,0

Pramen: ČSÚ

Dopady opatření reformy veřejných financí s platností od ledna 2008, které v předloňském roce raketově zvýšily míru inflace v České republice, se již v loňském roce prakticky neprojevovaly. Meziroční změny inflace se pohybovaly do dvou procent. Průměrná míra inflace, která je počítána na základě dvanáctiměsíčního klouzavého průměru, po postupném zohlednění míry inflace v jednotlivých měsících loňského roku klesala a na konci roku dosáhla hodnoty 1 %.

Podle údajů Českého statistického úřadu se na růstu cenové hladiny v roce 2009 podílelo zejména zboží s regulovanými cenami (růst o 8,1 %), kdežto tržní ceny klesly (- 0,7 %). Významně vzrostlo regulované nájemné (27,1 %), což bylo spojeno s další fází deregulace nájemného. K růstu míry inflace přispěl i růst cen tabákových výrobků, který byl zapříčiněn zvýšením spotřebních daní v roce 2008. Opačně na průměrnou cenovou hladinu v roce 2009 působil pokles cen potravin a nealkoholických nápojů (- 3,9 %), pohonných hmot (- 11,8 %) a automobilů (-9,2 %).

Výraznějšímu růstu cenové hladiny v roce 2009 bránila celková ekonomická situace České republiky. Pokles hrubého domácího produktu byl spojen s rostoucí mírou nezaměstnanosti a útlumem celkové domácí poptávky, což tlumilo poptávkové faktory inflace. Také nabídkové (nákladové) faktory se vyvíjely protiinflačně. Jak je patrné z grafu č. 2, bez změn cen zboží s regulovanými cenami by Česká republika v průběhu celého roku 2009 vykazovala meziroční pokles cenové hladiny.

ROK 2010 – dosavadní průběh

Od prvního ledna letošního roku došlo k úpravám vah ve spotřebním koši, pomocí kterého se zjišťuje výše cenové hladiny a tedy i míra inflace. Nové váhy vycházejí z výdajů domácností v roce 2008. Nový spotřební koš je uveden v příloze č. 4.

Vývoj indexů cenové hladiny v prvních devět měsících letošního roku zachycuje následující tabulka 2:

TABULKA 2: Míra inflace v roce 2010

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
Předchozí měsíc = 100	1,2	0,0	0,3	0,3	0,1	0,0	0,3	-0,3	-0,3
Stejné období min. roku =100	0,7	0,6	0,7	1,1	1,2	1,2	1,9	1,9	2,0
Průměrná míra inflace	0,9	0,8	0,7	0,6	0,6	0,6	0,8	0,9	1,1

Pramen: ČSÚ

Podle údajů Českého statistického úřadu měly na vývoj cen v prvních sedmi měsících letošního roku vliv následující hlavní faktory (Hlavní faktory působící na meziroční míru inflace v jednotlivých měsících roku 2010 lze nalézt v příloze 1):

Hlavními zdroji meziročnímu růstu byly: pohonné hmoty (až 28,1 %), regulované nájemné (až 19,7 %), tabákové výrobky (až 5,1 %), alkoholické nápoje (až 6,0 %), vodné (až 4,2 %), stočné (až 4,9 %). V posledních měsících také: zelenina (až 30,6 %), ovoce (až 15,5 %) zemní plyn (až 3,9 %).

Hlavními zdroji meziročního poklesu byly: běžné pečivo (až – 30 %), zemní plyn (až – 12,3 %, v první polovině roku), elektřina (- 2,7 %), oděvy (až - 3,8 %), audiovizuální a fotografické zařízení (až – 9,0 %), mobilní telefony (- 14,7 %).

Graf č. 1 zachycuje celkovou míru inflace a tzv. měnověpolitickou míru inflace, ve které je eliminován přímý dopad změn nepřímých daní na cenovou hladinu. Z grafu je patrné, že celková inflace je v letošním roce tažena zejména změnami nepřímých daní. K úpravě nepřímých daní došlo letos v rámci kroků směřujících ke stabilizaci státního rozpočtu. Od 1. ledna letošního roku došlo ke zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod (10 % a 20 %). K témuž datu byly zvýšeny i spotřební daně. Na jeden litr pohonných hmot se sazba zvýšila o 1 korunu. Zvýšení spotřební daně u alkoholu činilo 20 korun na litr etanolu a u piva o 8 Kč/hl. Od 1. února poté došlo ke zvýšení spotřební daně u tabáku. U cigaret o 0,004 Kč/ks a u tabáku o 60 Kč/kg. Je zřejmé, že se uvedené změny neprojevily plně do cen z důvodu silného konkurenčního prostředí. U cigaret se navíc opět projevil efekt předzásobení.

Na grafu č. 2 je zachycena celková míra inflace a míra inflace po vyloučení zboží, které má plně nebo alespoň částečně administrativně regulované ceny. Z obrázku je patrné, že v roce 2009 byla míra inflace tažena zejména růstem cen zboží s administrativně regulovanými cenami. Po jejich vyloučení by ekonomika sklouzla do deflace. V roce 2010 je situace mírně odlišná. Růst cen regulovaných výrobků sice způsobuje velkou část inflace, ale i bez jejich růstu by přeci jen jistá nízká míra inflace nastala. Mezi hlavní změny regulovaných cen patřilo zvýšení regulovaného nájemného v souvislosti s další fází deregulace nájemného. K růstu také došlo v případě vodného a stočného. Naopak cena elektřiny poklesla. Cena zemního plynu od ledna sice klesla, ale od dubna a poté i od června se naopak zvýšila. Došlo ke zvýšení ceny dálničních známek.

Rok 2010 – odhad na zbytek roku

Pro zbývající část letošního roku očekáváme, že míru inflace ovlivní zejména tyto faktory:

• stále budou působit úpravy nepřímých daní, tzn. změny DPH a spotřebních daní
• u změn energií již nedojde k další změně. Cena plynu byla naposledy zvýšena pro třetí čtvrtletí roku. Ve čtvrtém čtvrtletí zůstává cena stejná. Cena elektřiny se mění pouze jednou ročně, a to od prvního ledna.
• u cen potravin očekáváme postupný nárůst, ceny pohonných hmot očekáváme stabilní.

S vědomím uvedených trendů a tendencí předpokládáme, že se průměrná míra inflace v roce 2010 (měřeno průměrem roku 2010 na průměr roku 2009) bude pohybovat v intervalu 1,3 – 1,8 % .

Mezinárodně srovnatelná míra inflace

Srovnatelnou míru inflace pro jednotlivé členské státy Evropské unie zveřejňuje Evropský statistický úřad (Eurostat). Vychází z mírně upraveného spotřebního koše. Následující graf č. 3 zachycuje meziroční míru inflace (meziroční přírůstek harmonizovaného indexu spotřebitelských cen - HICP) v září letošního roku.

Z grafu č. 3 je patrné, že v září letošního roku vykazovalo Irsko pokles cenové hladiny neboli deflaci. V průměru cenová hladina v Evropské unii vzrostla o 2,2 %. Míra inflace ve většině zemí je relativně nízká. Svou roli hraje zejména zatím velmi slabé oživení ekonomik. Pozitivně se v první polovině roku projevovaly nízké ceny komodit a cen některých energií. Naopak negativně začínají postupně působit rostoucí ceny potravin. Česká republika měla v září letošního roku míru inflace ve výši 1,8 %.

Na grafu č. 4 je zachycen vývoj srovnatelné míry inflace v České republice v Evropské unii jako celku za období od ledna 2008 do září letošního roku. Z grafu je patrný dopad reformy veřejných financí v České republice. Míra inflace se v roce 2008 pohybovala nad úrovní míry inflace v Evropské unii. Po odeznění jednorázových dopadů reformních opatření již míra inflace v České republice v podstatě kopíruje vývoj míry inflace v Evropské unii. Od poloviny loňského roku je navíc míra inflace České republiky pod průměrnou mírou inflace v Evropské unii jako celku.

II. Odhad inflace na rok 2011

V naší prognóze míry inflace na příští rok zohledňujeme jednak administrativní vlivy a jednak ostatní vlivy.

A. Administrativní vlivy

Deregulace nájemného

Podle původního schématu měla deregulace skončit na celém území České republiky v roce 2010. V loňském roce ale došlo k úpravě. Ve všech krajských městech s výjimkou Ostravy a Ústí nad Labem a ve městech ve Středočeském kraji s více jak 10 tisíci obyvateli je deregulace nájemného prodloužena až do roku 2012. Podle MMR ČR se deregulace nájemného týká celkově přibližně 750 000 bytů, přičemž u 450 tisíc bytů by měla letos deregulace nájemného skončit a u 300 tisíc by měla skončit až v roce 2012. U bytů, u kterých letos končí deregulace má být podle MMR nová výše nájemného určena vzájemnou dohodou mezi nájemcem a majitelem. V případě sporů má rozhodnout soud. U bytů, u kterých je deregulace nájemného protažena až do roku 2012 musí vlastník oznámit nájemci minimálně 3 měsíce předem výši nového nájemného. O kolik se regulované nájemné jednostranně zvýší, závisí na celé řadě okolností, zejména na lokalitě, na kvalitě bytu, na aktuálně placeném nájemném a také na cílovém nájemném, které by mělo dosáhnout nakonec 5 % tržní ceny nemovitostí. MMR ČR očekává u bytů, u kterých pokračuje deregulace průměrné zvýšení nájemného v roce 2011 ve výši 16 %. V současnosti se v případech, kde regulace letos končí, objevují informace ohledně tlaku vlastníků nemovitostí na výrazné zvýšení nájemného. Nakonec však ve velké míře bude rozhodovat soud (a je třeba zohlednit i dobu projednávání případných žalob). Mírnějšímu nárůstu výše nájmu by mohl pomoci současný pokles tržních nájmů. Jistou roli hrála i skutečnost, že se na podzim letošního roku konaly komunální volby, tudíž některé obce byly opatrné ve zvyšování nájemného v bytech, které vlastní.

Ceny energií

• Elektřina: cena elektřiny je tvořena dvěma částmi: regulovanou a neregulovanou.

Podrobnější informace o tvorbě cen elektřiny a plynu - ERÚ ZDE

• Neregulovaná část je silová elektřina, jejíž cena se stanovuje na Energetické burze. Regulovaná část zahrnuje náklady na přenos a distribuci, na systémové služby, na operátora trhu a také příspěvek na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla z druhotných zdrojů. Ceny silové elektřiny v eurech na Energetické burze se letos pohybuje v průměru mezi 45 – 50 Eur/MWh, což je přibližně stejně jako v loňském roce. Oproti loňskému roku však došlo k posílení české koruny. Z těchto příčin se dá očekávat nepatrný pokles ceny silové elektřiny. Otázkou zatím zůstává, jak se nakonec bude vyvíjet regulovaná složka z důvodu, zatím, ne zcela jistého vývoje příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů (zejména fotovoltaiky). Cenu regulované složky oznámí Energetický regulační úřad v listopadu. Odpovědné orgány se v posledních dnech snaží přijmout opatření, která by zabránila enormnímu růstu ceny této regulované složky (zdanění fovoltaických elektráren, využití povolenek atd.). V září letošního roku jsme odhadovali růst cen elektřiny na příští rok v rozmezí 12 – 15 %. Podle vyjádření některých vládních představitelů by však po schválení výše uvedených opatření měla cena elektřiny v příštím roce vzrůst pro domácnosti o cca 5 % a pro firmy o 7 %.
• Zemní plyn: cena plynu se skládá ze dvou složek, z regulované a neregulované. Energetický regulační úřad stanovuje jednou ročně cenu za přepravu a distribuci. Změnu ceny regulované složky oznámí ERÚ také na přelomu října a listopadu letošního roku. Očekáváme, že regulovanou cenu ERÚ mírně zvýší. Cca 80 % výsledné ceny plynu pro domácnost je však ovlivněna cenou samotné komodity (neregulovaná složka), která závisí jednak na světových cenách zemního plynu a jednak na měnovém kurzu české koruny. Neregulovanou složku mění dodavatelé zemního plynu čtvrtletně (vyjma Pražské plynárenské, která mění ceny měsíčně). Česká koruna v porovnání s minulým rokem posílila a předpokládáme, že mírné posilování bude pokračovat i v příštím roce. Světové ceny zemního plynu v posledním období klesá. Pro příští rok se však předpokládá jejich růst. V naší prognóze očekáváme, že se cena zemního plynu od ledna 2011 nezmění. V následujících čtvrtletích však předpokládáme jeho růst do 3 %.
• Teplo: tepelná energie je nejčastěji v České republice vyráběna z uhlí a ze zemního plynu. Ceny uhlí podle našeho názoru v příštím roce vzrostou. Z tohoto důvodu očekáváme i růst tepelné energie pro příští rok.

Vodné a stočné

Vodné a stočné patří mezi ceny věcně usměrňované. To znamená, že do ceny může výrobce započítat pouze oprávněné náklady a přiměřený zisk. ČR musí splnit podmínky stanovené EU, které se týkají kvality pitné vody a ochrany životního prostředí. Je zřejmé, že výrobci musí mohutně investovat, a to se projeví v konečných cenách. V letošním roce vzrostly ceny vodného a stočného o cca 4,5 %. Stejný nárůst cen vodného a stočného očekáváme i pro příští rok.

Ostatní administrativní úpravy

• Tabákové výrobky. U cigaret a ostatních tabákových výrobků se v prvním čtvrtletí příštího roku projeví zvýšení spotřební daně z února letošního roku. V ostatních měsících bude tento dopad eliminován.
• Zdravotní poplatky. Vláda zamýšlí zrušit poplatek za položku na recept, vyřadit levnější léky z úhrad veřejného zdravotního pojištění a zvýšit regulační poplatek za hospitalizaci na 100 Kč. Zrušení poplatku za položku na recept a naopak zvýšení poplatku za hospitalizaci bude mít podle našeho názoru celkově zanedbatelný vliv na míru inflace. Jaký dopad však bude mít vyloučení levných léků z úhrad je obtížně predikovatelné. Zatím není ani jasné, do jaké ceny léku se toto opatření bude týkat. Nejčastěji se hovoří o ceně do 60 korun. Vyřazení těchto levných léků z úhrad nutně neznamená, že vzroste jejich cena (např. z důvodu silné konkurence). Do inflace se však tato skutečnost jistě projeví, neboť pacienti budou muset tyto peníze nově vydat. I když v některých případech pacienti již část léků platili dříve, neboť jejich cena byla nižší než výše regulačního poplatku za položku na receptu.
• Mýtné. Ministerstvo dopravy zamýšlí zvýšit již od ledna příštího roku mýtné. Podle nepotvrzených údajů má jít o zvýšení v průměru o jednu čtvrtinu. Navíc chce pokrýt mýtným systémem větší rozsah silnic než je současný stav. Pokud k tomu opravdu dojde, může to způsobit tlak na růst cen přepravovaného zboží, ale i jízdného.

B. Ostatní vlivy

Vývoj cen potravin

Ceny potravin v průběhu minulého roku meziročně výrazně klesaly. V první polovině letošního roku klesající trend zpomaloval. V červenci letošního roku je už patrný obrat. Ceny potravin v souhrnu meziročně vzrostly o 4 %. Nejvíce se na jejich růstu podílela zelenina (o 30 %), ovoce ale i mléčné výrobky. Ceny pekárenských výrobků a masa byly o něco nižší než v loňském roce. Cenu potravin a jejich vliv na celkovou inflaci ovlivní několik faktorů. V první řadě, v poslední době rostou ceny potravinářských surovin. Nepříznivé počasí, horší kvalita a nižší sklizeň tlačí na růst cen obilí. Rostoucí cena obilí však bude mít dopad i na cenu masa z důvodu zdražení krmných směsí. V poslední době roste výkupní cena mléka, což ovlivní ceny mléčných výrobků. Na grafu č. 5 je zachycen vývoj cen zemědělských výrobců. I z něho je patrné, že po poklesu cen koncem roku 2008 a v roce 2009 se situace v průběhu letošního roku změnila. Nízké ceny potravin v loňském roce také způsobují nízkou srovnávací základnu pro meziroční změny cen potravin ve zbytku letošního roku a v průběhu příštího roku. Proti výraznějšímu růstu cen potravin naopak působí silné konkurenční prostředí v českém potravinářském maloobchodě. Prodejci se samozřejmě budou snažit ceny potravin zvýšit co nejméně a budou tímto směrem tlačit i na své dodavatele.

V souhrnu lze říci, že růst cen potravin, vedle růstu cen elektřiny, vidíme v příštím roce jako hlavní riziko inflačního vývoje.

Vývoj cen pohonných hmot

Cena pohonných hmot ovlivňuje míru inflace jednak přímo, neboť je jedním z položek spotřebního koše, pomocí kterého ČSÚ měří inflaci, a jednak nepřímo, neboť ceny pohonných hmot jsou nákladovou položkou při výrobě a distribuci v podstatě všech výrobků a služeb. Vývoj ceny pohonných hmot v České republice do září letošního roku je zachycen na grafu 6.

Cena pohonných hmot v České republice je ovlivněna třemi základními faktory: cenou ropy na světových trzích, vývojem měnového kurzu (koruny vůči dolaru) a také změnami v nepřímých daních. Po změnách daně z přidané hodnoty a spotřebních daní z počátku letošního roku, podle dosavadních vyjádření, vláda nepředpokládá v příštím roce žádnou změnu. V případě měnového kurzu předpokládáme mírné posilování české koruny. U světových cen ropy nepředpokládáme v příštím roce výrazný nárůst. Limitujícím faktorem je zde slabé hospodářské oživení některých ekonomik (zejména Spojených států). Rizikem je v této souvislosti možné silné znehodnocení amerického dolaru po posledních krocích amerického FEDu. Po zohlednění všech faktorů předpokládáme, že ceny pohonných hmot v příštím roce budou stagnovat, případně mírně klesat.

Vývoj měnového kurzu

Vývoj české koruny silně ovlivní míru inflace v příštím roce. Vývoj měnového kurzu ovlivňuje cenu dovážených výrobků. V této souvislosti je klíčový dopad zejména na ceny dovážených surovin. Změna měnového kurzu mění ceny ropy a tím i ceny pohonných hmot v České republice. Dodavatelé plynu často zdůvodňují změny svých cen právě změnou měnového kurzu. Také cenu silové elektřiny v korunách, která je na burze obchodována v eurech, silně ovlivňuje měnový kurz. Je třeba si uvědomit, že silová elektřina na příští rok je na burze nakupovaná již od jara letošního roku, tudíž budoucí změna kurzu spíše ovlivní ceny elektřiny až v roce 2012.

Na grafech č. 7 a 8 je zachycen vývoj měnového kurzu české koruny vůči americkému dolaru. Na grafech č. 9 a 10 pak vývoj měnového kurzu české koruny vůči euru. Česká koruna vůči americkému dolaru v polovině letošního roku sice silně oslabila, ale v posledních měsících nastala korekce a koruna naopak posiluje. Vůči euru česká koruna pokračovala v průběhu prvního pololetí v postupném posilování.

Ve zbytku letošního roku a také v průběhu příštího roku očekáváme další mírné posilování české koruny. Nejsou však vyloučeny krátkodobé výkyvy i směrem k oslabení. Je třeba si uvědomit, že vývoj české koruny je ovlivněn celou řadou faktorů. Jedná se o faktory vnitřní (ekonomický a politický vývoj v České republice), ale i faktory vnější (které se často vůbec České republiky netýkají). Očekávané postupné posilování koruny by mělo působit v příštím roce protiinflačně.

Makroekonomická situace

Makroekonomická situace České republiky se v letošním roce začala postupně zlepšovat. Jak je vidět z grafu č.11, po poklesu reálného hrubého domácího produktu v předcházejícím roce, je v prvních dvou čtvrtletích letošního roku patrné jisté zotavení. Podle předběžných údajů hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl o 3 %. Je třeba zdůraznit, že Česká republika je malou otevřenou ekonomikou a její vývoj je silně ovlivněn ekonomickou situací jejich obchodních partnerů. Největší vliv má vývoj v členských státech Evropské unie, kam směřuje drtivá většina našeho exportu. Z grafu č. 12 je zřejmá zlepšující se situace našeho největšího obchodního partnera Německa. Nicméně kritická finanční situace slabších států EU a eurozóny jako je Řecko, Irsko a nově i Portugalsko tento optimismus výrazně tlumí.

Silně negativně na růst reálného domácího produktu budou v příštím roce působit dramatické škrty ve vládních výdajích.

Podle vyjádření premiéra P. Nečase vládní škrty zpomalí českou ekonomiku o 0,5 – 0,75 procenta HDP. Podle našich zkušeností s předchozími odhady MF ČR – např. s odhady vlivu tzv. Topolánkovy reformy na ekonomický růst v roce 2008 je tento odhad výrazně podceněn. (Odhad zpomalení růstu HDP o 0,7%, se kterým operoval návrh státního rozpočtu pro rok 2008 byl ve skutečnosti překročen více než pětinásobně )

Pokud se týká domácí poptávky, nepředpokládáme rapidní zlepšení situace na českém trhu práce, naopak předpokládáme další zhoršení – míra nezaměstnanosti by měla překročit 10 % hranici. Právě z tohoto důvodu nepředpokládáme ani výrazný růst reálných mezd. Spotřeba domácností bude přinejlepším stagnovat.

Na základě dosavadních znalostí očekáváme, že v příštím roce bude hrubý domácí produkt spíše stagnovat (interval +0,5 - -0,5%). Tento vývoj může vytvářet výraznější protinflační tlaky.

Celkovou ekonomickou situaci České republiky v příštím roce, a tedy i míru inflace, ovlivňují také kroky České národní banky. V reakci na zhoršující se ekonomickou situaci Česká národní banka uvolňovala svou měnovou politiku. Základní úrokové sazby klesly na svá historická minima (viz. tabulka č. 3). Podle prognózy České národní banky by se míra inflace měla na konci letošního roku dostat mírně nad úroveň inflačního cíle (2 %). V příštím roce by se pak měla míra inflace nacházet těsně pod inflačním cílem.

TABULKA 3: Měnově politické nástroje ČNB

	2T repo sazba ( %)	Diskontní sazba (%)	Lombardní sazba (%)
6.2.2009	1,75	0,75	2,75
11.5.2009	1,5	0,5	2,5
7.8.2009	1,25	0,25	2,25
17.12.2009	1	0,25	2
7.5.2010	0,75	0,25	1,75

Pramen: ČNB

S vědomím výše uvedených trendů a tendencí předpokládáme, že se průměrná míra inflace v roce 2011 (měřeno průměrem roku 2011 na průměr roku 2010) bude pohybovat okolo 2,0.

Náš odhad průměrné míry inflace na rok 2011 je nutné zatím považovat za orientační, neboť je spojen s velkým množstvím nejistot, o kterých je pojednáno výše. Naši prognózu inflace budeme průběžně aktualizovat v závislosti na dostupnosti nových dat.

---

Příloha 1

Hlavní faktory, které ovlivnily vývoj míry inflace v jednotlivých měsících roku 2010

Podle údajů Českého statistického úřadu měly na vývoj cen v prvních sedmi měsících letošního roku vliv následující hlavní faktory:

LEDEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 0,7 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (28,1 %), regulované nájemné (18,5 %), sociální péče (6,0 %), alkoholické nápoje (4,4 %), vodné (4,2 %), stočné (4,7 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (-30,0 %), mouka (- 27 %), chleba (- 15,5 %), zemní plyn (- 12,3 %), mléko (- 8,9 %), mobilní telefony (- 11,3), audiovizuální a fotografické zařízení (-7,3 %), oděvy ( - 4,2 %), elektřina (-2,3 %).

Ceny zboží celkově klesly o 0,5 % a ceny služeb vzrostly o 2,3 %.

ÚNOR

Meziročně vzrostla cenová hladina o 0,6 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (21,8 %), regulované nájemné (19,7 %), alkoholické nápoje (5,4 %), vodné (4,1 %), stočné (4,6 %), cigarety (2,7 %), stravovací služby (2,4 %), ubytovací služby (2,8 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (- 24,9 %), mouka (- 20,1 %), chleba (- 10,5 %), zemní plyn (- 12,3 %), mléko (- 8,9 %), jedlé oleje (- 10, 0 %), cukr (- 8,6 %), ovoce (- 6,1 %), mobilní telefony (- 12,4 %), audiovizuální a fotografické zařízení (-7,5 %), oděvy ( - 3,7 %), elektřina (-2,7 %).

Ceny zboží celkově klesly o 0,5 % a ceny služeb vzrostly o 2,4 %.

BŘEZEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 0,7 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (21,7 %), regulované nájemné (18,4 %), alkoholické nápoje (4,5 %), vodné (4,1 %), stočné (4,6 %), cigarety (1,7 %), stravovací služby (2,6 %), ubytovací služby (1,9 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (- 22,6 %), mouka (- 16,0 %), chleba (- 9,6 %), zemní plyn (- 12,3 %), rostlinné a ostatní tuky (- 10, 0 %), cukr (- 10,4 %), ovoce (- 4,8 %), mobilní telefony (- 12,0 %), audiovizuální a fotografické zařízení (-7,8 %), oděvy ( - 3,8 %), elektřina (-2,7 %).

Ceny zboží celkově klesly o 0,5 % a ceny služeb vzrostly o 2,2 %.

DUBEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 1,1 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (21,4 %), regulované nájemné (18,6 %), alkoholické nápoje (5,0 %), vodné (3,8 %), stočné (4,9 %), tabákové výrobky (2,3 %), léčiva (9,7 %), máslo (10,4 %), brambory (12,2 %), vejce (7,9 %), stravovací služby (2,6 %), ubytovací služby (1,4 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (- 26,1 %), mouka (- 13,5 %), chleba (- 8,4 %), zemní plyn (- 6,5 %), ovoce (- 4,6 %), mobilní telefony (- 14,7 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 8,0 %), oděvy (- 2,7 %), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 2,5 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 0,3 % a ceny služeb o 2,1 %.

KVĚTEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 1,2 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (20,5 %), regulované nájemné (18,1 %), alkoholické nápoje (4,6 %), tabákové výrobky (4,1 %), léčiva (13,8 %), stravovací služby (2,6 %), ubytovací služby (1,2 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (- 19,2 %), mouka (- 19,7 %), zemní plyn (- 6,5 %), cukr (- 6,0 %), vepřové maso (-6,1 %), jedlé oleje (- 7,2 %), mobilní telefony (- 14,1 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 8,0 %), oděvy ( - 2,5 %), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 2,5 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 2,1 %.

ČERVEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 1,2 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: pohonné hmoty (14,4 %), regulované nájemné (18,7 %), alkoholické nápoje (3,6 %), tabákové výrobky (4,7 %), zelenina (18,6 %), mléko, sýry, vejce (1,4 %), oleje a tuky (2,2 %), stravovací služby (2,7 %), ubytovací služby (2,1 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: běžné pečivo (- 10,6 %), mouka (- 12,3 %), zemní plyn (- 6,5 %), maso (- 2,4 %), jedlé oleje (- 5,2 %), mobilní telefony (- 13,1 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 9,0 %), oděvy ( - 3,2 %), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 2,4 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 0,4 % a ceny služeb o 2,3 %.

ČERVENEC

Meziročně vzrostla cenová hladina o 1,9 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: regulované nájemné (16,8 %), alkoholické nápoje (6,0 %), tabákové výrobky (5,1 %), zelenina (30,6 %), ovoce (8,6 %), mléko, sýry, vejce (4,6 %), oleje a tuky (4,6 %), zemní plyn (3,9 %), stravovací služby (2,7 %), ubytovací služby (1,4 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: maso (- 1,6 %), mobilní telefony (- 12,4 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 8,9 %), oděvy ( - 3,6 %), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 1,3 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 2,2 %.

SRPEN

Meziročně vzrostla cenová hladina o 1,9 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: regulované nájemné (17,0 %), pohonné hmoty (11,2 %) alkoholické nápoje (5,4 %), tabákové výrobky (5,4 %), ovoce (15,5 %), mléko, sýry, vejce (5,2 %), oleje a tuky (4,6 %), zemní plyn (3,9 %), vodné (3,8 %), stočné (4,9 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: mobilní telefony (- 11,7 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 8,2 %), oděvy ( - 2,8 %), obuv (- 1,1 %), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 1,2 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 1,6 % a ceny služeb o 2,3 %.

ZÁŘÍ

Meziročně vzrostla cenová hladina o 2,0 %.

Hlavními zdroji meziročního růstu byly: regulované nájemné (17,1 %), pohonné hmoty (11,8 %) alkoholické nápoje (5,1 %), brambory (58,6 %), mléko, sýry, vejce (6,3 %), zemní plyn (3,9 %), vodné (3,8 %), stočné (4,9 %).

Hlavními zdroji meziročního snížení byly: mobilní telefony (- 10,8 %), audiovizuální a fotografické zařízení (- 7,9 %), automobily (- 12,6%), elektřina (-2,7 %), telefonické a telefaxové služby (- 1,2 %).

Ceny zboží celkově vzrostly o 1,7 % a ceny služeb o 2,2 %.

Příloha 2

Prognózy ostatních institucí

Na tomto místě uvádíme prognózu míry inflace jednak od dvou českých institucí, které mohou míru inflace v České republice výrazně ovlivnit svých konáním, tedy prognózy České národní banky a Ministerstva financí České republiky, a jednak od dvou významných mezinárodních institucí, tedy Evropské komise a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

Česká národní banka

Nejnovější veřejně dostupná prognóza České národní banky byla zveřejněna 4. listopadu 2010. V ní ČNB odhaduje čtvrtletní meziroční míry inflace pro období od čtvrtého čtvrtletí letošního roku až do prvního čtvrtletí roku 2012. Na základě našeho výpočtu z těchto čtvrtletních dat, odhaduje ČNB průměrnou míru inflace pro letošní rok ve výši 1,4 % a pro rok 2011 ve výši 1,9 %.

Faktory, které budou podle ČNB ovlivňovat míru inflace ve zbytku letošního a v průběhu příštího roku jsou podrobněji rozvedeny v poslední dostupné Zprávě o inflaci, kterou schválila bankovní rada ČNB 12. srpna letošního roku. Na konci letošního roku ČNB očekává, že se míra inflace dočasně dostane nad úroveň inflačního cíle. Mezi hlavní proinflační faktory pro zbytek letošního roku prognóza zařazuje zvýšení nepřímých daní, tzn. DPH a spotřebních daní, růst pohonných hmot a částečně i růst cen potravin. V příštím roce očekává ČNB mírný růst cen energií, růst cen potravin, který však bude tlumen snižováním marží obchodníků. Se zlepšující se ekonomickou situací očekává ČNB v příštím roce rychlejší tempo růstu průměrné mzdy (v podnikatelské sféře 3,4 %, v nepodnikatelské sféře 1,1 %). Protiiflačně bude působit podle ČNB apreciace měnového kurzu.

Ministerstvo financí České republiky

Nejnovější údaj o míře inflace pochází z Makroekonomické predikce České republiky z října 2010. Ministerstvo financí České republiky očekává pro letošní rok průměrnou míru inflace ve výši 1,5 % a pro příští rok 2,2 %. Návrh Státního rozpočetu na příští rok pracuje s hodnotou míry inflace ve výši 2,5 % (hodnota z Makroekonomické predikce z července 2010).

V říjnové Makroekonomické predikci MF ČR zařazuje mezi proinflační faktory opatření související s vládním balíčkem na konsolidaci veřejných rozpočtů z ledna letošního roku a úpravy některých regulovaných cen. Pozitivně na inflaci působil i vývoj cen potravin. Obecně MF ČR uvádí, že inflace si udržuje nákladový charakter. Protiinflačně podle MF ČR působí celková ekonomická situace ČR. Slabé oživení, zhoršená situace na trhu práce a nízký růst reálných mezd eliminuje poptávkovou inflaci.

Pro příští rok MF ČR upozorňuje jednak na negativní dopad případného zvýšení cen elektrické energie a vývoj nájemného v bytech, u kterých v letošním roce končí deregulace. Pro příští rok také MF ČR neočekává žádnou změnu sazeb DPH ani ekologických daní.

Ministerstvo financí také monitoruje predikce 8 domácích a 5 zahraničních institucí, ze kterých vytváří konsensuální předpověď (Např. ČNB, MPSV, tuzemské banky a investiční společnosti, Evropská komise, OECD, MMF atd.). Konsenzus z letošního září u průměrné míry inflace na rok 2010 je 1,7 % (min. 1,3 %, max. 2,6 %). Konsenzus u průměrné míry inflace na rok 2011 je 2,2 % (min. 1,4 %, max. 2,7 %).

Evropská komise

Nejprve je třeba upozornit, že Evropská komise ve své letošní jarní Ekonomické prognóze odhaduje míru inflace pro jednotlivé členské státy, která vychází z harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Nelze ji tudíž ztotožňovat s mírou inflace, tak jak ji odhadují české instituce (včetně námi prognózované míry inflace).

Jako hlavní zdroj inflace v letošním roce spatřuje Evropská komise ve zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a zvýšení spotřebních daní. Postupné ekonomické oživení bude působit mírně proinflačně. Naopak protiinflačně bude působit mírný růst mezd a další posilování koruny. Pro letošní rok Evropská komise očekává pro Českou republiku míru inflace ve výši 1,0 % a pro příští rok 1,3 %.

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)

Nejnovější prognóza Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je obsažena v OECD Economic Outlook 87 z května letošního roku. Pro letošní rok OECD očekává míru inflace na úrovni 1,8 % a v roce 2011 na úrovni 2,0 %.

Příloha 3

Průměrná míra inflace v České republice v období 1990-2009

Pramen: ČSÚ

Příloha 4

Spotřební koš

	Počet reprezentantů	Stálé váhy roku 2008 v o/oo
Úhrn	714	1000
1. Potraviny a nealkoholické nápoje	157	170,3
2. Alkoholické nápoje a tabák	21	86,0
3. Odívání a obuv	66	47,2
4. Bydlení, voda, energie, paliva	42	253,4
5. Bytové vybavení, zař. domácností, opravy	77	55,2
6. Zdraví	53	25
7. Doprava	82	114,9
8. Pošty a telekomunikace	4	39,9
9. Rekreace a kultura	108	93,7
10. Vzdělávání	12	7,8
11. Stravování a ubytování	42	44,2
12. Ostatní zboží a služby	50	62,4

Vytisknout