Anketa Romano hangos:

Vláda už dávno pracuje, a... nic. Aspoň co se týká romské problematiky.

24. 11. 2010 / Pavel Pečínka

Od současné vlády se v romských a pro-romských kruzích neočekávají nějaké zásadní posuny v sociální politice státu. Toto téma zjevně pro ni není stěžejní. Snad ještě přehodnotí status bezzubé Agentury pro sociální začleňování v romských komunitách, ale ani v tomto tématu neočekávám nic průlomového. Možná jsem i trochu spokojený, jelikož trpím agenturofobií. Mimochodem v záležitostech Romů bych raději viděl posun k lepšímu zevnitř komunity. Je totiž ve hvězdách, jak to bude nyní v nevládním neziskovém sektoru fungovat. V době úsporných opatření dojde nepochybně ke značnému přiškrcení dotační a grantové politiky a tak bych rád konečně viděl víc angažovanosti uvnitř samotného našeho etnika. Lidskoprávní agenda tak nějak zapadá do šuplíků. Vnímání tzv. romské problematiky jako problematiky sociální je nyní stěžejní. Jedním dechem musím konstatovat, že plánované reformy budou mít značný negativní dopad na romskou komunitu a ty pomyslné nůžky se ještě více rozevřou... Vnímat to jako sociální problematiku je nyní velice pragmatické. Od Nečasovi vlády tudíš neočekávám nic zásadního, na to se musíme připravit.

Nejsem tak naivní a vím, že nová vláda se bude snažit nejdříve uvést v platnost hlavní body svých stranických programů. Mám na mysli snižování zadluženosti našeho státu, přípravu a prosazení státního rozpočtu, boji proti korupci atd., takže je mi naprosto jasné že v záležitostech Romů či v nějakém zabezpečení agendy lidských práv se toho nějaký pátek moc nepřihodí. Uvidíme do budoucna, ale růžové brýle si nenasazujme...

Poslední dobou politiku moc nesleduji, protože je to pěkná nuda. Zdá se mi, že se absolutně nic nezměnilo. Splněné sliby dělají dobrého politika. A ty nesplněné dělají z politiků podvodníky. Vždyť jich je tam nahoře plno. A pan Nečas? Mrtvý brouk? Slabé slovo...

Zatím jsem si nevšiml zřetelných kroků, které by vláda Petra Nečase podnikala v romském začleňování. Ale předpokládám, že je to dáno jejími předem deklarovanými prioritami. Nicméně předpokládám, že premiér Necas jakožto bývalý a snad i opravdu dobrý ministr práce a sociálních věcí pomůže romské inkluzi už jen prosazováním věcného a odborného hlediska oproti amatérismu a chaotickým nápadům.

Co zatím ale odhadnout nelze, je směřování ministerstva školství vedeného zástupcem Věcí veřejných. Tady by mohla ztroskotat inkluze ve vzdělávání a zamrznout už funkční aktivity škol a nevládních neziskových organizací. Za nešťastné určitě považuji obsazení neoficiální "lidskoprávní pozice" jistě inteligentním, ale asi nejen pro mě přespříliš radikálním konzervativcem panem Jochem. Ale třeba z třeskutých diskuzí s aktivisty vyjdou zajímavé závěry. Ješte bych v kostce ponechal celé vládě čas.

Lepší to už nebude, jsme na pokraji propasti, nemáme pro českou společnost žádnou cenu. Můžeme se snažit jak chceme, ale stejně nám nadávají, že nechceme pracovat. To je hlavní argument Neromů, když už nevědí, kudy kam.

ODS si ve jménu osobní svobody vždy stanovila za úkol co největší omezení zásahů státu do života občanů. Jejím programem je přenechat odpovědnost za osobní životy v rukou občanů samých. Pokud ministerský předseda Nečas nepodniká žádné konkrétní zásahy do života Romů, naplňuje tak stranický program. Potvrzuje to i jeho volba poradce pro lidská práva. Lidé, kteří ho volili, by neměli být překvapeni.

Petr Nečas by byl možná rád, kdyby zvládl hrát mrtvého brouka. Tuhle strategii totiž zvířata využívají, když chtějí bez boje odrazit protivníka -- a je to strategie úspěšná. Přestože si Nečas velkou část této taktiky osvojil (lidskoprávní agendu se mu podařilo vytlačit na úplný okraj a nikdo se ho na ni -- vyjma hysterie stran Jocha -- neptá), čas od času z této role vypadne, když zatouží svou kuličku dokulit zas o kousek dál... Pak se ukáže, že když jde o politický zisk, stává se premiér -- navzdory své vizáži vzorňáka -- rutinérem, který je ochotný podporovat třeba i nejznámější českou rasistku Lianu Janáčkovou. To není dobrá zpráva pro nikoho z nás. Pokud byl Nečas ochotný zapomenout na respekt k lidským právům jen kvůli jednomu křeslu v senátu, a to navíc v situaci, kdy to zas tak mnoho neznamená, nezbývá nám než se bát toho, co bude premiér ochoten smést se stolu, až opravdu o něco půjde.

Kde se bere ta nestoudnost současné vládní garnitury, která není schopna zajistit normální podmínky většinové společnosti, natož pak menšinám? Premiér Nečas je produkt politiky současného vládce této země Václava V. zvaného svatý Václav V. Což znamená pokrytecké chování bývalého Václava IV. Věřím v samostatnost romské menšiny, která se musí vymanit z totality bílé většiny. To je její prvořadý úkol, nikdo vám nic nedá zadarmo, vy však na to máte. Máte mou podporu.

Nečasova vláda se nesnaží řešit problematiku Romů v ČR. Dosavadní koncepce, vše co navrhoval Michael Kocáb, nebo co navrhovali zelení, se stalo minulostí po změně vlády. Ale to se dalo očekávat. Prostě se o tom oficiálně nemluví a veřejnost odsunutí tohoto problému přijímá, neboť se všichni odvolávají na to, že je třeba šetřit. Tedy se to odsunuje a v pozdějších letech řešení této problematiky, ke kterému stejně musí dojít, bude dražší a komplikovanější než v současnosti. Každá vláda musí udělat i ta nepopulární opatření v prvních letech po svém nástupu. Tato zatím k romské problematice mlčí a to považuji za nesprávné.

K vládě zatím nemám slov. Utahujeme si opasky už dvacátým rokem a obávám se, že si z nás utahují stále ti samí pohlaváři, ať už jsme občany republiky českého, romského, židovského či jiného původu.

Neumím posoudit, zda je premiér Nečas mrtvý brouk. Ovšem mrtvým broukem rozhodně není ministr za Věci veřejné Dobeš. Během svého krátkého angažmá zatím stačil zničit odbor sociálních programů ve školství, většinu lidí "kopajících" za inkluzívní školství "odešel", zbylí odešli sami. Současná praxe ve vzdělání a podrazy na děti a rodiče ze strany managementu bývalých zvláštních škol tak dál bude pokračovat a systém bude vylučovat další generace dětí z trhu práce a života, na který by si mohli vydělávat vlastní legální kvalifikovanou prací. V systému bývalých zvláštních škol se točí 4 miliardy ročně, za ty pochopitelně tvůrci systému bojují.

Myslel-li premiér Nečas vážně reformy na ministerstvu práce ve své tehdejší roli ministra ve věci změny systému péče o ohrožené děti, měl by se zasadit o pokračování reforem ve vzdělávání, které jsou nutné pro modernizaci přístupu ke vzdělávání. Děti dál budou přetahovány na základní školy praktické již od první třídy, dál budou ředitelé škol praktických vyhlašovat zápisy do první třídy dva měsíce před běžnými základními školami a dál budou posílat asistenty pedagoga do rodin získávat další duše. Ministerstvo školství by mělo vysvětlit záměry transformace tak, aby speciální pedagogové viděli svoji budoucnost v rámci běžných základních škol. Obávám se, že za současné vlády a jejího ministra školství reforma v základním vzdělávání končí. Vzhledem k tomu, že premiér mluví o Vládě reforem, je to smutné. Nezbývá než vyzvat rodičovskou veřejnost a čtenáře Romano hangos -- buďte neústupní a podporujte své okolí, děti své i cizí ve vzdělávací dráze na základní škole. Je to vaše odpovědnost, povinnost i právo.

Výsledky parlamentních, komunálních a senátních voleb dopadly pro mnohé politické strany nad jejich očekávání. Některé strany dopadly až moc dobře, ale některé zažily velké zklamání. Voliči jim za jejich zásluhy poděkovali a odzvonili jim. Mnohé překvapily vzniklé koalice, prostě je to tragédie, ale už se s tím nedá nic dělat, vůle lidu zvítězila. Sláva vítězům a čest poraženým. U vesla už vidíme zase staré tváře a ty nové, ty se starým hned přizpůsobily. Ani se nedivím, že se tak rychle na první pohled protikladné strany rychle dohodly, šlo přece o křesla moci. S bičem v ruce si sedly na kouzelné oslíky, z kterých se jim budou penízky jen sypat a sypat. Ale nám voličům, vlastně vítězům, budou mocipáni penízky, jak se zdá, jen ubírat a ubírat. Chápu to, není už jiného východiska, už není kde brát.

Bude se tedy šetřit, škrtat, ubírat, krátit a budeme si muset ještě víc utahovat opasky. Olala, vánoce, vánoce přicházejí, zpívejme přátele, radujme se voliči. Máme se tedy na co těšit. Při této příležitosti se naskýtá otázka, co bude s námi Romy? To je otázka, která tu dál visí jako zaprášený kabát ve staré kůlně. Ministerstvo pro národnostní menšiny už neexistuje a všichni odpovědní mají teď spoustu jiných starosti, než se zabývat momentálně romskou problematikou. Po volbách se zprovozňuje vláda, parlament, senát i komunální úřady a zdá se, že na Romy nemá čas ani pan premiér Nečas, ani jeho poradce pro národnostní menšiny pan Joch. Jejich prioritou jsou teď důležitější záležitosti a Romové tedy budou muset ještě hezky dlouho počkat. Důsledného řešení se možná ani nedočkají a jak se zdá, dostatečně se nerozjela ani Dekáda romské inkluze, ani Agentura pro začleňovaní Romů.

Navíc vládní řešení ekonomické krize dostane Romy do ještě větších problémů. Naroste jejich chudoba.

Agentura pro začleňování Romů už funguje, ale málokdo o ní ví, obzvlášť Romové. Co dělá, jak plní stanovený program, jak pomáhá městům, obcím a co všechno už pro Romy udělala, to se moc neví. Romové nevědí, ve kterých městech nebo regionech sídlí, nevědí, že právě ona jim může pomoct. Agentura se mediálně skoro vůbec neprezentuje. Proto za tím většina české společnosti vidí jen zbytečné mrhání penězi, vysoké platy zaměstnanců a ani se nedivím, že ji mnozí odsuzují.

Co se týče Dekády romské inkluze (DRI), tak jí předsedá Česká republika, tedy vláda v čele s premiérem ČR. Na své programové závazky vůči DRI se ale zatím vláda nezaměřila a ani nemohla. Politické události v ČR se vyvíjely tak jak vyvíjely a na romskou problematiku nebyl čas. Pan premiér zatím mlčí, že by hrál mrtvého brouka? Nevěřím tomu, tak závažný problém jako romská otázka v ČR ho přece nemůže nechat klidným. Tedy nám nezbývá nic jiného než ještě počkat.

Vychází v Romano hangos 18/2010 ZDE

Vytisknout