Eusociální stát - třetí cesta

21. 10. 2010 / Vít Klíma

Inspiraci jsem hledal v eusocialitě včel a mravenců, která inspirovali už Aristotela ("sociální" - znamená "společenský" a předpona "eu-" vyjadřuje dobré fungování, prospěšnost takového uspořádání společenství). Jde tedy o společenstva, jež těží významné výhody ze své důmyslné vnitřní organizace. Starověcí učenci spatřovali ve hmyzích společenstvech ideál státu, kde jednotlivec pracuje ve prospěch celku a na oplátku těží z výhod, jež fungující celek skýtá svým příslušníkům. Ze společenství zvířat si můžeme odnést inspirativní poznatek: čím méně a jednodušších pravidel a čím jednodušší, ale propracovanější organizace, tím lépe společenství funguje.

Druhou rovinou inspirace mi byly židovské obce, které za sebou mají tisíciletou tradici. Židovské obce vznikly v jednotlivých městech a obcích. Samy si spravují majetek, vybírají "daně" (příspěvky), volí svá představenstva a organizují svůj každodenní život. Židovské obce jsou sloučeny do Federace, jejíž představitelé jsou najímáni jako manažeři, koordinující život jednotlivých obcí a vystupují za ně na mezinárodním poli. Činnost Federace židovských obcí je hrazena z příspěvků jednotlivých obcí. I pro židovské obce jsou typické jednoduchá pravidla, jednoduchá organizace a kooperativní chování.

Ekonomická základna eusociálního státu. V socialistické společnosti dominovalo celospolečenské vlastnictví výrobních prostředků, v kapitalistické soukromé. V eusociální společnosti nebude dominovat žádné. Půjde o smíšenou ekonomiku, kde budou na roveň postaveny všechny formy vlastnictví -- soukromé, veřejné, družstevní i zaměstnanecké. Rovné postavení různých forem vlastnictví umožní i soutěž mezi nimi, což podstatně zvýší produktivitu práce a tím i výši zdrojů, které budou moci být využity ve prospěch celku.

Dělba moci v eusociálního státu. Ani včely ani mravenci nepotřebují prezidenta, Parlament či Senát a i eusociální společnost se bez nich může velice dobře obejít. Moc výkonná, tj. centrální vláda může být najímána na základě manažerských smluv a jednotliví manažeři mohou být odvolání, pokud se ukáže, že na svoji funkci nestačí. Moc zákonodárná přejde přímo na lid. Ústavní soud bude připravovat zákony a lid je bude v referendu schvalovat. Jediná moc, která zůstane nedotčena, je moc soudní. Nově přibude Státní kontrolní komise ve funkci jakési "dozorčí rady" společnosti, která by dohlížela na dodržování solidárních a kooperativních "pravidel hry", nastavených ústavou, nad všemi jejími subjekty. Lidé, na rozdíl od mravenců a včel, jsou děsná cháska: kradou, podvádějí, lžou, nedodržují sliby a smlouvy, jsou líní a nechce se jim pracovat. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že socialismus by mohl dost dobře fungovat, jen kdyby si Marx vybral ten správný "rod". Prezident Klaus mě asi zastřelí, ale osobní svobodu takovým to lidem omezit prostě musím, neboť stačí pár podvodníků a parazitů a solidarita ve společnosti se rozpadne jak domeček z karet. Rozpad solidární společnosti v praxi znamená, že vstoupíme do dalšího kola zbrojení do vnitrodruhové války o zdroje.

Organizační struktura eusociálního státu. Základní organizační složkou nového státu budou obce a města. Lidé žijí, pracují a vytvářejí bohatství ve městech a obcích. Města a obce musí být základním organizačním článkem eusociální společnosti. Obce a města jsou též základními podnikatelskými subjekty a hlavními "výběrčími" daní. Města a obce se mohou sloučit do Federace a společně platit manažery v centrální vládě. Ministerstev by mělo stačit maximálně sedm, tak jako je tomu ve Švýcarsku, které má 9 mil. obyvatel, takže je srovnatelné s ČR.

Souhrnně řečeno: eusociální stát je mixem kapitalistického a socialistického státu, jakou si třetí cestou, s velmi jednoduchou organizační strukturou a dělbou moci. Jedná se o smíšenou strategii orientovanou jak na výkon, tak i spravedlivější rozdělování společenského bohatství.

Iluze či realita? Zdroje na Zemi jsou omezené, počínaje zemědělskou půdou, vodou, lesy, ropou a zemním plynem konče. Budˇse o ně, jako lidstvo "porveme", nebo zvolíme mírové soužití a budeme je využívat společně a společně i hledat čím nedostatkové zdroje v budoucnosti nahradit. Klimatologové tvrdí, že stačí 100 bomb o síle těch, které byly svrženy na Hirošimu, aby se klima na Zemi změnilo do té míry, že lidstvo, jako druh, nepřežije. Byl by to skutečně smutný konec.

Vytisknout