Brazílie odmítá přítomnost NATO v jižním Atlantiku

17. 9. 2010

Brazílie odmítá jakoukoliv přítomnost NATO v jižním Atlantiku či jakýkoliv pokus prosazovat spojování mezi severem a jihem atlantického regionu, prohlásil blízký spolupracovník brazilské vlády.

Jihoamerické státy považují jižní Atlantik s bohatými zdroji ropy za svůj strategický zadní dvorek. Argentina tento týden oznámila plány na těžbu uhlovodíků na samém jihu svých pobřežních vod, nedaleko Magellanova průlivu spojujícího Atlantik s Pacifikem. Brazilská společnost Petrobras je součástí konsorcia s argentinským vedením, které zde má provádět těžební operace.

Vysoce postavení argentinští úředníci se vyjádřili, že považují zmíněný region za "měkký podbřišek" a budou pokračovat v odporu vůči britské těžbě u Falklandských/Malvínských ostrovů jihovýchodně od atlantického pobřeží Argentiny.

Počátkem roku se latinskoameričtí představitelé setkali na jednání o společných obranných opatřeních a budoucí vojenské integraci, z nichž byly výslovně vyloučeny USA a Kanada.

Probíhající jednání mezi EU a jihoamerickou obchodní skupinou Mercosur se týkají vytvoření obchodního mostu, jenž by poskytl členům Mercosuru přístup na evropské komoditní trhy a naopak Evropanům umožnil vylepšit napjaté rozpočty podílem na boomu latiskoamerického importu.

Brazilský ministr obrany Nelson Jobim ovšem během návštěvy Portugalska jednoznačně odmítl jakoukoliv možnost angažmá NATO nebo jeho členů v jihoatlantickém regionu.

Brazílie již nějakou dobu usiluje o křeslo stálého člena Rady bezpečnosti OSN, které by mělo být výrazem uznání její regionální dominance.

V roce 2008 prezident Lula da Silva oznámil program modernizace ozbrojených sil a obnovy obranného průmyslu. Objev značných zásob ropy v pobřežních vodách také přispěl k posílení zahraničněpolitických ambic a promítl se do vyhlášení, že země považuje za své pobřežní vody pás o šířce 350, a nikoliv již 200 námořních mil.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 17.9. 2010