Problému nezaměstnanosti v České republice nerozumí nikdo

16. 9. 2010 / Václav Adam

Za socialismu člověk věděl, že když neudělá nějaký velký průšvih, může v jednom zaměstnání vydržet třeba 30 let, může plánovat, zakládat rodinu, vzít si půjčky. V tržní ekonomice je situace jiná. Nezaměstnanost je běžným jevem všude tam, kde existuje tržní hospodářství. A dokonce bývá definována tzv. přirozená míra nezaměstnanosti. Na dlouhodobou nezaměstnanost by však mělo být pohlíženo jako na společenské zlo, protože vede k chudobě a ke ztrátě lidské důstojnosti.

V České republice není lehké být nezaměstnaným, a proto se lidé za nezaměstnanost stydí. Nezaměstnaní jsou terčem nejrůznějších útoků, že ujídají chlebíček těm pracujícím, co je údajně živí. Například když se podíváte na internetové diskuse (což Vám však pro zachování duševní pohody nedoporučuji), zjistíte, že se to tam hemží výpady proti nezaměstnaným, kteří jsou dáváni na roveň kriminálníkům, feťákům, pobudům a dalším podobným existencím.

To, že jsou nezaměstnaní, ale třeba i drogově závislí či bezdomovci vnímáni takto negativně, může být dědictvím minulého režimu, protože tehdy tito lidé prostě neexistovali (nebo se o nich nevědělo). Mít práci znamenalo patřit do normální slušné společnosti, a proto dnes mnozí rozdělují lidi na ty slušné, co práci mají a na ty neslušné, kteří do práce nechodí. Lidé, co jsou zaměstnaní, často nevěří nezaměstnaným, jak těžké je najít solidní práci, tak jako sytý nevěří hladovému.

Politici opravdu nerozumí problémům současné české společnosti. Důvodem je podle mého názoru to, že ve vrcholové politice jsou zhruba 3 skupiny lidí: 1) ti, co v životě neviděli praxi 2) ti, co praxi viděli, ale naposled za komunismu nebo těsně po něm 3) ti, co praxi viděli, ale jen z pozice podnikatele. Stačí si jen vzpomenout, co se na kandidátkách politických stran objevilo podnikatelů. A ti vidí problémy pochopitelně ze svého úhlu pohledu. Tedy, že nezaměstnaní si jen chodí pro razítka, nic neumí, a koukají jen, aby měli podporu. Ale ono je to mnohem složitější.

"Génius" Zdeněk Škromach komentoval vysokou nezaměstnanost v roce 2004 slovy: "Můžou za to nezaměstnaní, protože si nehledají práci a podnikatelé, protože nevytváří pracovní místa." Vskutku důkaz politické inteligence.

"Génius" Mirek Topolánek prohlásil: "Kdo chce pracovat, tak si vždycky nějakou práci najde." No měl tu možnost, když byl zbaven samotnou ODS svých funkcí a co vím, tak pro něj momentálně vláda hledá nějaké teplé místečko v nějaké mezinárodní instituci. "Geniální" ministr financí Miroslav Kalousek odhalil své myšlenkové pochody v pořadu paní Jílkové Máte slovo. On ví, že když tu byla ekonomická konjunktura a firmy těžce sháněly zaměstnance, tak tu bylo 6% nezaměstnaných. V době krize tu bylo 10% nezaměstnaných. A "génius" Kalousek si z toho vydedukoval, že polovina nezaměstnaných nechce dělat.

Jaká je skutečnost? Rád bych se zmínil nejprve o českém školství. Česká republika má v průměru méně vzdělanou populaci než je obvyklé ve vyspělé Evropě. Tak byl trend tento nedostatek rychle dohnán. Dnes už údajně studuje vysokou školu 50% populačního ročníku. Ale to má negativní vliv na úroveň vzdělávání. Co vím, tak úroveň výuky na středních i vysokých školách klesá. Už když si vezmeme Gaussovu křivku o rozdělení inteligence, je jasné, že 50% talentů tu prostě není. A úroveň školy je především dána jejími studenty. A byla snaha zvyšovat počty míst na veřejných vysokých školách, kromě toho tu byl obrovský boom soukromých škol, středních, vyšších odborných i vysokých.

Ono je to logické. Vzdělání je známkou úspěchu, zvyšuje prestiž člověka. A rodiče se rádi chlubí, že jejich děti studují, úspěšně skládají zkoušky, absolvují školy. A sousedé nechtějí zaostávat, když může úspěšně studovat sousedovic Janička, proč ne náš Jiříček, říkají si mnozí rodiče. A jsou ochotni i za to platit. Školy dostávají dotace od státu podle počtu žáků, soukromé školy navíc mají příjmy ze školného a sponzorských darů (mnozí rodiče si takto pojišťují úspěšné studium svých ratolestí). A všichni doufají, jak pak v budoucnu budou pracovat v prestižních pozicích, nebo alespoň na nějakém obyčejném místě na úřadě, ale v teple kanceláře, a budou pobírat minimálně lehce nadprůměrný plat. Realita však může být hodně odlišná. Viz zde: http://www.novinky.cz/ekonomika/209893-mladi-lide-cekaji-v-prvnim-zamestnani-plat-pres-25-tisic.html

Docela by mě zajímalo, kdy někdo z politiků jim řekne pravdu. Tím se postupně dostáváme k tématu znalostní ekonomiky. S koncepcí znalostní ekonomiky přišla v naší zemi původně levice, předpokládajíce že v globálním světě nebudeme schopni konkurovat levnou pracovní silou, jako asijské země, ale právě vysokou vzdělaností. Později se tohoto tématu ujaly hlavně ODS a Strana Zelených. Ale zaznamenal jsem názor, že tato koncepce selhává. Předpokládalo se, že v Asii bude realizována jen výroba, ale logistika, technologie, výzkum atd. budou řízeny z Evropy a USA. Ale oni si tu "nadstavbu" dobře dělají v té Asii sami. Jak řekla bývalá ministryně školství v jednom z pořadů pana Moravce, v Číně je stejný počet lidí s vysokým IQ jako je počet obyvatel (všech) Evropy, v Indii je stejný počet lidí s vysokým IQ jako je počet lidí (všech) v Severní Americe.

V sobotu 11. 9. 2010 jsem viděl na ČT24 pořad Evropské události a byla tam reportáž, že ve Švédsku je 30% nezaměstnanost mladých lidí. Předpokládám, že ostatní státy EU na tom jsou podobně. Zveřejní někdo podobné statistiky u nás? Rozhodl jsem se opatřit si informace sám, na stránkách MPSV jsou rozsáhlé statistiky. http://portal.mpsv.cz/sz/stat Jak je to s nezaměstnaností absolventů českých škol?

Za absolventy jsou v dané statistice považováni ti, co absolvovali školu ne déle než před 2 roky. A v evidenci úřadů práce bylo k 30.4. 2010 (tedy ještě před nástupem nových absolventů v létě!) 27 908 absolventů škol (z toho 13 877 dívek). Z toho déle než 5 měsíců bylo v evidenci 14 810 a dosud nepracovalo 16 081. Pokud se podíváme na podrobnější statistiky (lze i podle jednotlivých škol), zjistíme, že je to problém napříč obory. A problémy mají evidentně i lidé s vysokoškolským vzděláním, když sečteme bakalářské a magisterské vzdělání, dostaneme tato čísla: 3177 nezaměstnaných, z toho déle než 5 měsíců 1426 a dosud nepracovalo 1805 absolventů VŠ (Toto k 30.4., tedy před nástupem nových absolventů).

Abychom tato čísla zasadili do nějakého kontextu, tak vycházejme z toho, že země je rozdělena do 81 senátorských obvodů (které zhruba odpovídají tehdejším okresům), a vypočteme tedy, že na jeden okres připadá téměř 345 (!) nezaměstnaných mladých absolventů škol (27908:81). V této souvislosti je zajímavé, že se tak útočí na Romy, kteří údajně nechtějí pracovat a nechtějí se vzdělávat, když na okres připadá více než 300 mladých (tedy perspektivních) nezaměstnaných lidí a problémy mají i vysokoškoláci.

Díval jsem se na data i k 30.4. 2007, tedy v době, kdy tu vrcholila hospodářská konjunktura. A ta čísla jsou podobná, jen asi o jednu čtvrtinu nižší. Takže ten problém je hlubší, než jen současná recese. Pan Kalousek má pravdu, že v době konjunktury měly firmy potíže sehnat zaměstnance. Ale byli to převážně kvalifikovaní řemeslníci, kterých se nedostávalo, a není vina nezaměstnaných, že školství je orientováno tak, jak je orientováno. Pak se ještě dováželi zahraniční dělníci do tzv. montoven, politici by možná rádi, aby se nezaměstnaní stěhovali do ubytoven pro tyto pracující, třeba i stovky kilometrů a tam pracovali v tvrdých podmínkách jako ti dovážení Korejci či Ukrajinci, ale je jim asi jasné, že do toho se Čechům moc chtít nebude.

Politici nemají tato čísla? Politici nemají čísla o počtu volných pracovních míst? Z jejich vyjádření má člověk pocit, že i oni se přidávají (nebo přiživují) k módní vlně ukazování prstem na nezaměstnané. Je mi líto, že i tak chytrý člověk jako Miloš Zeman před volbami mluvil o tom, že mnoho nezaměstnaných si chodí jen pro razítka. Inu oni naši politici se baví spíše s podnikateli než s nezaměstnanými a nemůžou si tak udělat objektivní obrázek.

Realita je taková, že v dnešní době hrají při hledání práce obrovskou roli známosti. Když nějaký městský úřad vypíše výběrové řízení na úředníka (podle zákona musí vypsat výběrové řízení), tak se tam obvykle přihlásí 60-100 zájemců, přičemž si můžete být téměř jisti, že to vyhraje známý pana starosty nebo příbuzný někoho ze zastupitelů. Ale korupce je i v soukromém sektoru, ve středních a velkých podnicích je obvykle mezi desítkami uchazečů o jedno místo někdo, kdo je něčí známý, a práci dostane on.

Dalším problémem je sehnat místo, které by bylo solidní. Když jsem jako nezaměstnaný hovořil se svým známým, bylo mi řečeno, abych se hlavně vyhnul firmě X (nebudu jmenovat, protože člověk neví, kam ho osud zanese a třeba ještě budu mít s danou firmou co do činění). Firma X je známá tím, že tam nikdo dlouho nevydrží. Majitelem je Američan a vypráví se o této firmě různé příběhy, uvedu jen jeden příklad - majitel údajně své zaměstnance ve firmě zamknul a nepustil, dokud nedodělali práci.

Jsou i další příběhy z jiných firem - o černých puntících, červených a žlutých kartách jako motivačním nástroji, slyšel jsem o případu, kdy dělnici byly sraženy z platu 3000 Kč jen za to, že si na chvíli sedla. Ale podle českých politiků jsou těmi dobrými zaměstnavatelé, kteří v potu tváře vytváří pracovní místa, zatímco ti špatní jsou zaměstnanci, kteří nevděčníci podávají výpovědi a jdou na pracák a zlí nezaměstnaní, kteří nechtějí dělat. Tento obraz šíří i většina médií.

Samozřejmě je i spousta solidních zaměstnavatelů, kteří mají rozumný přístup a které je třeba chválit. Ale problém je, že tito solidní zaměstnavatelé mají obvykle zaměstnanců nadbytek a volná místa na úřadech práce jsou právě ta místa u zaměstnavatelů problematických. Tedy co když si lidé nechodí pouze pro razítka, ale jen nechtějí pracovat u konkrétního zaměstnavatele? Pan premiér Nečas tomu ale asi nemůže rozumět, když údajně pracoval naposled v roce 1992 v Tesle Rožnov (pokud nepočítám politiku).

Dalším problémem může být morální postoj. Znám člověka, který měl pracovat u jedné renomované pojišťovny. Absolvoval všechna školení, ale pak řekl, že nebude šidit lidi, a šel raději pracovat k policii (nevím, jestli po chystaných škrtech toho trochu nelituje). Mimochodem, když jsme u pojišťovnictví, chtěl bych čtenáře varovat - až za vámi přijde pojišťovák s nabídkou změny smlouvy, buďte na pozoru, v 9 z 10 případů vám nabízejí horší podmínky než ty předchozí, i když samozřejmě vám bude tvrdit opak. Na hraně podvodu je i řada finančních poradců či obchodních zástupců.

Je dnes zvláštní situace. Lidé, co práci nemají, jsou nešťastní, že ji nemohou sehnat, lidé, co práci mají, jsou nešťastní z toho, že jí mají až nad hlavu. Pracují za 2-3 lidi, zažívají pracovní stres, který často řeší alkoholem, a tak se jim pochopitelně nelíbí, že musí platit na ty zmíněné výše. Efektivita až za hrob. Ještě jeden příklad ze života. Na výběrové řízení, kde byl hledán pracovník na pozici účetní na částečný úvazek za 10 000 hrubého se přihlásilo 40 uchazečů (!). Přitom se nejednalo o absolventské místo, ale chtěli zkušenou účetní. O účetnictví vím dost, tak mohu říci, že ti účetní, co práci mají, práci nestíhají, jsou v zaměstnání i o víkendech, protože je třeba udělat včas mzdy, daňová přiznání, zvládnout veškerou administrativu, udržet pořádek v dokladech firmy a mít tak vše v richtigu pro kontroly finančního úřadu i dalších institucí. Na druhé straně mladí, kteří se potřebují učit v praxi, ale práci nedostanou. I jen selským rozumem musí být každému jasné, že tady je něco špatně.

Nějak se nám začínají množit billboardy s tématikou boje proti nepřizpůsobivým, teď před komunálními volbami. Nevím, kde se v lidech bere ta nenávist. Nenávist vůči každému, kdo se odmítl přizpůsobit. A když má někdo horší oblečení, už se jej štítí. Třeba místopředseda Věcí Veřejných Škárka si postěžoval, že nejezdí tramvají, protože ukrajinští dělníci jsou špinaví. No, on když člověk pracuje, tak se často ušpiní i zapotí. A nevíte, jaké mají možnosti se na pracovišti osprchovat apod. Je možné, že někteří lidé nechtějí vidět odvrácenou tvář této společnosti, aby jim to nenarušovalo jejich iluzi, jak žijeme v nejlepší možné době. A politici zase rádi ukážou na někoho, na koho by se daly svést problémy dneška. A ti Romové, bezdomovci, narkomani, ale i nezaměstnaní jsou snadný terč. Kam se to řítíme???

Vytisknout