Nová verze indicko-ruské křižující střely BrahMos bude nejrychlejší na světě

7. 9. 2010 / Štěpán Kotrba

Střely PJ-10 BrahMos I. (akronym názvů řek Brahmaputra a Moskva),, dosahující rychlosti Mach 2,5-2,8, vznikly na základě konstrukčních řešení proporčním zvětšením sovětských, resp. ruských střel typu vzduch-země Ch-61/P-800/3M55 Jachont/Onyx (NATO SS-N-26) s náporovým motorem a raketovým boosterem na tuhé palivo. Vývoj ve spolupráci s indií zajišťovala konstrukční kancelář, navazující na práci kanceláři konstruktéra Čeloměje, autora střel P-70 Ametyst, P-500 Bazalt či P-700 Granit. Střelu Jachont v Rusku následovala ponorková verze Bolid, varianta pro jednotky pobřežní obrany Bastion a varianta Ch-61 odpalovaná z bojových letounů.

Stejný vývoj teď čeká i indicko-ruskou střelu BrahMos. Výrobce prohlašuje, že střela s náporovým (ramjet) pohonem má schopnost útočit na pozemní cíle nadzvukovým letem až M 2,86 ve výšce pouhých 10 metrů nad hladinou. Standardní křivka letu ale začíná v 15 km, střela však může létat celou trasu, i když poloviční vzdálenost ve výšce 15 m nad hladinou. Povrch střely je pokryt nátěrem, která pohlcuje radarové paprsky. Rychlost střely je přímo úměrná k schopnosti ničení - čím vyšší rychlostí letí, tím způsobuje vyšší škody. Rychlost souvisí i s šancí střely proniknout masivní obranou cíle, včetně antiraket a automatického kanónového systému Phalanx. U pomalejších střel, jako je americký Harpoon či Exocet, má napadená loď na obranu 150-120 sekund od okamžiku odhalení střely, u nadzvukových protilodních střel s rychlostí do M3 zbývá 25-30 sekund, u extrémně rychlých střel M5-6 se stealth parametry zbývá 8-15 sekund. Střela BrahMos I má třikrát větší rychlost a téměř 9 krát větší kinetickou energii, než konkurenční podzvuková americká střela s plochou dráhou letu Tomahawk. Scramjet verze BrahMos-II o rychlosti vyšší než M6 bude mít 36 krát větší kinetickou energii...

Verze odpalovaná z pozemní platformy, která může nést až 200 kg průbojně-zápalnou hlavici, prodělala první test odpálení z vertikálního kontejneru v roce 2001, o rok později byla střela pokusně odpálena z šikmo upevněného kontejneru. Test odpalu z hladinové lodě - z torpédoborce D51 Rajput prodělala střela v roce 2003. Pozemní verze rakety BrahMos je stejně jako rakety S-300 odpalovaná z trojice kontejnerů vyklápěných z kolové platformy. Ta využívá šasi českého těžkého nákladního automobilu Tatra 816 12×12. Pro leteckou verzi BrahMos A, s nosností bojové hlavice až 300 kg , která se od pozemních či námořních liší záďovými stabilizátory boosteru a aerodynamickým, pomocnými tryskami odstřelitelným krytem čelního otvoru ramjetu, byly vybrány ruské stroje Suchoj Su-30MKI (Mach 2, dolet 5200 km, dostup 15 km, náklad 8000 kg) a Su-34 (NATO "Fullback"), které jsou ve výzbroji IAF. Su-30MKI by po úpravách měl nést tři střely BrahMos. Suchoj nyní pracuje na posílení křídla tak, aby dvě rakety mohly být umístěny pod křídly. Raketami BrahMos by mělo být během dvou let vyzbrojeno 40 kusů Su-30MKI. Ruská výrobce letounů Suchoj, firma Irkut Co. počítá s tím, že operační nasazení střel BrahMos A přispěje ke zvýšení poptávky po bitevnících Su-30 na mezinárodních trzích.

Ponorková verze rakety je připravena k testování a vertikální odpalovací šachty by měla nést ponorka třídy Kilo. Cílem současných testů pozemní verze BrahMos IB je dosažení vysoké úrovně přesnosti, což souvisí s zvýšením citlivosti radaru a rychlosti analytického software. Analytici odhadují, že Indie a Rusko mají v úmyslu vyrobit až 1000 BrahMos raket pro ozbrojené síly Indie a 2000 nadzvukových řízených střel BrahMos na export do dalších zemí v průběhu deseti let trvání kontraktu.

Nyní uvažovaná superrychlá verze BrahMos II. je nadzvuková řízená střela s plochou dráhou letu, která byla v roce 2008 testována v rychlosti Mach 5,26 v laboratořích obranného výzkumu a vývoje organizace DRDO. To ji do budoucna činí spolu se stealth nátěrem nejrychlejší a nejhůře zneškodnitelnou křižující střelou na světě. Její první nasazení má být na torpédoborcích indického námořnictva Projekt 15B. Indie vyvíjí ještě projekt nákladově efektivních letounových střel scramjet vzduch-vzduch resp.vzduch-země pro letouny Suchoj Su-30 a Mirage pod názvem "HSTDV", dosahující rychlosti až M 6,5.Tyto střely mají podobný design jako americké X-51 resp. SHMAC.

Nadzvukové křižující střely o rychlosti M3 jsou mimo střel BrahMos I a BrahMos A čínské střely C-101, C-301, C-803 (supersonické rychlosti dosahuje pouze koncový modul), C-805, KD-88 a YJ-91; ruské resp. sovětské P-800 Onyx, P-500 Bazalt, P-700 Granit, P-270 Moskit (NATO "Sunburn") a 3M-54 Klub.

USA disponovaly těmito střelami uprostřed studené války (projekt Supersonic Low Altitude Missile s jaderným ramjet pohonem o výkonu 600 MW byl zrušen v roce 1964, projekt nadzvukové mezikontinentální letounové střely SM-64 Navaho / North American X-10 / XSSM-A-4/ G-26/ G-38 / XSM-64A byly zrušen v roce 1958; její nástupce AGM-28 Hound Dog v roce 1975, projekt střel Vought SSM-N-9/RGM-15 Regulus II / IM-99/CIM-10 BOMARC byl zrušen v roce 1964). Ve stejnou dobu jako USA, behem studené války i SSSR experimentoval s letounovými střelami - Mjasiščev "Buran", Lavočkin "Burya" a o něco později Tupolev Tu-123. Dnes USA nedisponují žádnou nadzvukovou křižující střelou, nicméně jejich projekt podobného konceptu jako BrahMos pod názvem RATTLRS (kategorie Mach 3) je ve stádiu "technologického demonstrátoru". Francie disponuje nadzvukovými střelami ASMP.

ATM, Lukáš Visingr: BrahMos ZDE

TTD protilodní střely BrahMos I.
Celková délka	8,4 m
Průměr těla	0,6 m
Rozpětí ploch	1,2 m
Hmotnost střely	3000 kg
Hmotnost hlavice	200 kg
Letová rychlost	M = 2,5
Nejvyšší rychlost	M = 2,8
Maximální dolet	120 - 290 km

IBN Live: India to build missile with speed 6,000 kmph ZDE

Vytisknout