BRITÁNIE:

Chce se někdo ještě učit cizí jazyky?

30. 8. 2010

Písemné protesty od šokované veřejnosti (od soukromníků i od institucí), protesty na facebooku, dopis, který podepsali germanisté ze všech ostatních britských univerzit, demonstrace, protesty od maturantů - nemělo to žádný vliv. Jakmile dostudují v roce 2012 na univerzitě v Belfastu současní studenti germanistiku, katedra bude zlikvidována.

Nešlo v systému britských univerzit o žádnou ignorantskou výjimku. Přesně totéž se děje po celé Británii. Například Univerzita v Leicesteru zruší katedru germanistiky od r. 2013. A nejde jen o germanistiku: Univerzita v Bristolu přestala poskytovat poloviční studium francouzštiny, španělštiny a čínštiny (němčina byla zrušena už před čtyřmi lety). Podle analýzy British Academy s názvem "Language Matters (Jazyky jsou důležité)" byla na britských univerzitách za posledních sedm let zlikvidována až třetina kateder, vyučujících jazyky. "V Británii nyní existují regiony," uzavírá zpráva, "kde se už na univerzitách cizím jazykům a kulturám vůbec nevyučuje."

Jedním z důvodů pro likvidaci germanistiky v Belfastu bylo, že tamější počet studentů byl "neudržitelný". "Neudržitelný" je také slovo, které používá management na univerzitě v Leicesteru. Možná, že univerzitní manažeři vědí, že na celostátní úrovni je taková argumentace nepřijatelná.

Od té doby, co labouristická vláda r. 2004 rozhodla, že od 14 let bude vyučování cizích jazyků ve škole nepovinné, počet žáků, kteří studují cizí jazyky, radikálně klesá. Od loňska poklesl počet studentů, maturujících z francouzštiny o 6 procent. Počet studentů maturujících z němčiny poklesl od loňska o 4,5 procenta. Mírné zvýšení studentů španělštiny (o 1 procento) a zvýšení zájmu o netradiční jazyky, jako je čínština a polština, nestačilo, aby to zastavilo jasný a deprimující trend.

Studium jazyků na britských školách se nyní jasně rozdělilo podle sociálního rozdělení společnosti. Ve státním sektoru studuje jeden cizí jazyk jen 38 procent čtrnáctiletých, pouhá 1,9 procent čtrnáctiletých tam studuje jazyky dva. Naproti tomu v soukromých školách studuje jazyky 99 procent čtrnáctiletých a ve všech soukromých školách se učí francouzština a němčina.

Důsledkem je, že "zkušenost jiných kultur je nyní omezena jen na elitu," konstatuje Michael Kelly, ředitel Subject Centre for Languages, Linguisteics and Area Studies. I Konfederace britských průmyslníků varuje, že britské firmy jsou nuceny najímat stále větší počet odborníků na cizí jazyky ze zahraničí.

"Je to selhání trhu," konstatuje Kelly. "Studium jazyků je dlouhodobější záležitost, není to záležitostí vrtkavosti trhů. Takže vzhledem k tomu, že jsme vytvořili trh se vzděláním, studium jazyků to zlikviduje.

Proto ale je nutno to selhání trhu napravit," zdůrazňuje dál Kelly. "Když selhaly banky, stát zasáhl, protože je to příliš důležité. Podle mě tentýž argument platí i o jazycích - jsou taky příliš strategicky důležité, než aby se to nechalo na pospas trhu." Analýza British Academy varuje, že hrozí riziko, že celá generace "nebude mít vůbec žádné jazykové znalosti".

Management škol na všech stupních, od základních škol až po postgraduální studium, likviduje studium jazyků jako lehký způsob jak snížit své výdaje. Vyučování jazyků je intenzivní, je zapotřebí malých tříd, a tak se jazykové katedry uzavírají. Univerzity přesunují peníze ze studia jazyků do "vysoce efektivních" oblastí.,

A to je právě ten problém. Za "vysoce efektivní" se stále častěji dnes považuje praktické studium. Anglická grantová agentura HEFCE oznámila, že už nebude financovat "nesmyslný" výzkum: od r. 2012 budou muset žadatelé o granty dokazovat, že jejich výzkum ovlivňuje vládní politiku nebo společnost a že má dokazatelný hospodářský prospěch.

Vědci se už bouří. "Vzdát se tradice hlubokých intelektuálních objevů ve prospěch bezprostředního hospodářského zisku, to je obrovská chyba," varuje Neil Turok, čelný teoretický fyzik, který pracoval v Cambridgi se Stephenem Hawkingem. "Přijdeme o tvůrčí, inteligentní, dlouhodobé myšlení. V tom byla v minulosti Británie tak výjimečně dobrá, a vzdát se toho, to je tragédie." Dopad na humanitní vědy bude ještě katastrofálnější.

Je ironické, že znalost jazyků má velký přínos pro ekonomiku a ztráta jazykových znalostí u britské populace už začíná mít záporné důsledky. Neznalost jazyků, jak zdůrazňuje British Academy, vážně omezuje, jaký výzkum je možno nyní v Británii dělat. Když neumíte například německy, záporně je ovlivněn výzkum ve filozofii (Kant, Hegel, Nietzsche), v politice (Marx, Engels, Weber, Adorno), v historii (historkové nemohou studovat dvacáté století, protože nepřečtou primární zdroje), v hudbě (Mozart, Brahms, Beethoven, Schubert, Schumann se vzdalují pochopení), v technických a biologických vědách (Němci jsou nositeli 74 Nobelových cen), v anglické literatuře (dopad Goethův, Schlegelův, Schillerův, Mannův, se neomezoval jen na Německo) v teologii (Kalvín, Luther, Barth). Je to dlouhý seznam.

"Jsou to ignorantská rozhodnutí," zdůrazňuje Onora O'Neillová, předsedkyně British Academy. Britští výzkumníci už nemohou žádat o granty z Evropské unie a přestávají být schopni pracovat i na britských univerzitách - ty najímají vědce s mnohajazykovým zázemím z Evropy.

A nejde jen o univerzity. O'Neillová se zmínila o letišti na severovýchodě Anglie, odkud se létá do Španělska a do Norska. Letiště hledalo zaměstnance, který by byl schopen činit hlášení v těchto jazycích. "Neuměl to žádný absolvent školy v tomto regionu. Přitom je v tom regionu docela vysoká nezaměstnanost."

Podle British Academy pracuje na každé čtyři občany EU, zaměstnané v Británii, v Evropě jen jeden Brit. Velmi málo britských občanů pracuje ve státní službě Evropské unie. Británie nemá dost tlumočníků, protože lidé dost dobře neumějí cizí jazyky: Nejsou schopni rozlišovat tón řeči, styl a neumějí technickou slovní zásobu ani v angličtině, nemluvě o cizích jazycích. Ovlivňuje to i politiku a bezpečnost státu: protiteroristické jednotky nejsou schopny spolupracovat s obdobnými jednotkami v evropských zemích.

Francouzština je rodným jazykem více než 100 milionů lidí a druhým jazykem dalších asi 300 milionů lidí. Devětadvacet zemí světa a celá řada mezinárodních organizací používá francouzštinu jako jeden ze svých oficiálních jazyků. Německy mluví 101 milionů lidí a Německo je pro Británii nejdůležitějším obchodním partnerem. Němčina je jazyk, který zaměstanavatelé od nových zaměstnanců požadují nejčastěji. Willy Brandt říkával: "Když vám já něco prodávám, mluvím vaším jazykem. Ale jestliže já něco kupuju, dann müssen Sie Deutsch sprechen." Jaký má neznalost němčiny dopad na britský export, je zjevné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout