Sekejte trávu kosou, ne sekačkou!

30. 8. 2010 / Boris Cvek

Už delší dobu se znepokojením pozoruji rostoucí módu všechnu trávu všude kolem sekat pomocí elektrických nebo benzínových sekaček místo klasické kosy. Zatímco kosou stačí zahradu posekat dvakrát do roka, a to bez hluku, zplodin a značně šetrně, takže téměř všichni živočichové stihnou včas utéci nebo se prostě skryjí do zbylé trávy, sekačky po sobě zanechávají poušť, kterou je třeba i několikrát týdně sekat znovu a znovu, aby si zachovala svou mrtvolnou tvářnost. Sekačka rozdrtí a rozmetá všechno živé, co jí přijde do cesty, takže několik milimetrů vysoký "trávník" zůstává zcela mrtvý.

Pokud se někdo stihne do této pouště opět nastěhovat, ať už je to hmyz, malý obojživelník či hlodavec, bude zničen během několika příštích dní při dalším sekání. Krom toho sekačky vydávají hrozný zvuk a spotřebovávají - ve srovnání s kosou - zbytečně mnoho energie. Když se naši sousedé rozhodnou sekat dva tři zároveň, ani zavřená okna nedávají člověku dostatečnou ochranu k poslechu hudby nebo k duševní práci. Proto jsem se rozhodl koupit kosu a zavést u nás na zahradě definitivně provždy sekání kosou, ať jdeme příkladem.

Není to tak snadné, protože sehnat zároveň vyklepanou kosu a kosiště už nasazené se mi nikde v okolí nepodařilo. Dokonce prý, jak se ke mně poraženecky šířilo z okolí, už skoro nikdo neumí ani kosit. Internet mi však pomohl vrátit se do starého světa a díky ochotě pana Ing. Radima Šperla, který zajistil vyklepání a nasazení jaksi navíc mimo běžný sortiment své firmy, jsem si mohl koupit zbrusu novou, velkou kosu se vším všudy za cca 800 Kč. Došla mi poštou na dobírku a doufám, že vydrží kosit mnoho let. Každému, kdo se nechce trápit s klepáním a nasazováním kosy na kosiště, doporučuji tuto efektivní a levnou cestu.

Ale zahradu ať si každý upravuje podle svého gusta a za své peníze. Když jsem však dnes vyšel do lesa, zhrozil jsem se, že dokonce i v lese za peníze daňových poplatníků musí být podle krnovské Lesní správy krása přirozených porostů proměněna v hnědou poušť s brutálními stopami těžké techniky. Nejsem proti tomu, aby těžká technika "řádila" v lese, když se těží dřevo, ale proč proboha nenechat rozmanitou krásu lesních pasek a škarp nedotčenou s celou její rozmanitostí? Nebo když už sekat, tak proč ne kosou?

Posílám 4 fotky, první dvě z 21. srpna a druhé dvě z dneška. Na první je vyfocený pavouk křižák na pcháči, právě chytil čmeláka a poutá ho do své sítě. Je to detail z bohatého a fascinujícího dění ve škarpě lesní cesty. Na druhé fotce je krása pozdně letní lesní škarpy kousek vedle od křižáka. Další, třetí, fotka ukazuje, co z této krásy zbylo po devastujícím "sekání". Konečně čtvrtá fotka zachycuje kontrast mezi nedotčenou přírodou úplně vlevo a nahoře (tak vypadal celý prostor původně) a zdevastovaným "trávníkem" po sekání na jiném místě Ježníku.

Odkaz na firmu Ing, Radima Šperla: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 30.8. 2010