Zaútočí Izrael?

11. 8. 2010

V červnu Rada bezpečnosti OSN uvalila čtvrtou sérii sankcí proti Íránu jako trest za jeho sporný rozvoj jaderných kapacit, o kterém Západ a Izrael tvrdí, že je skrytým hledáním cest k jaderné zbrani. OSN kritizovala Írán zejména kvůli jeho odmítnutí zmrazit obohacování uranu. Čína, která může vetovat rozhodnutí Rady bezpečnosti, podporovala opatření OSN, ale vyjádřila nesouhlas s dalšími jednostrannými sankcemi uvalenými Spojenými státy a Evropskou unií. Místo toho požaduje více jednání. Čína se ukázala jako nejbližší obchodní partner Íránu. V islámské republice má velké energetické zájmy. Investuje 40 miliard dolarů ročně do íránského ropného a plynárenského průmyslu. Íránský ministr ropného průmyslu Massoud Mirkazemi letí do Pekingu tento týden. Mahmúd Ahmadínežád řekl, že jeho země bude připravena v následujících týdnech začít nová jednání o možné výměně íránského uranu za čínské palivové tyče do reaktoru. Jeden plán - sjednané už v květnu Íránem, Brazílií a Tureckem - vyzývá Írán k ukládání 1,2 tisíc kg svých nízko obohaceného uranu v Turecku po dobu jednoho roku, v tomto období by tyto země zajistily jaderný materiál, rafinovaný pro použití v Teheránském lékařském výzkumném reaktoru výměnou za íránský materiál.

Americký prezident Obama nevyloučil umožnit Íránu pokračovat v nevojenské jaderné činnosti, pokud se s ním USA shodne na "důvěryhodných opatřeních" pomáhajících potvrdit mírový charakter jeho jaderného programu. "Rusko a Čína jeví odhodlání pokračovat v usnadňování nebezpečné politiky Íránu . Nesmí jim to být umožněno i nadále bez vážných následků," konstatovala ovšem vlivná republikánská kongresmanka kubásnkého původu, Ileana Ros-Lehtinen z vlivného Výboru pro zahraniční věci. "Je na čase zavést sankce a demonstrovat Rusku a Číně, jaké jsou důsledky spolupachatelství s Teheránem při výsměchu sankcím USA," řekla ve svém prohlášení.

"Čínský obchod s Íránem je normální obchodní výměna, která nepoškodí zájmy jiných zemí a mezinárodního společenství," prohlásil mluvčí čínské vlády Jiang Yu.

Írán pohrozil v odvetu za sankce USA a EU, že svou ropu přestane prodávat za dolary i eura. Jak známo, několik týdnů poté, co se k podobnému kroku neobchodovat ropu za americké dolary odhodlal irácký prezident Saddám Hussejn, zaútočila americká armáda na Baghdád. Írán je čtvrtým největším dodavatelem ropy na světě, a pokud by jeho dodávky ropy byly zablokovány, mohlo by to vést k panice na trhu.

Ruský bezpečnostní analytik zpochybnil varování několika bývalých vojenských činitelů a zpravodajských důstojníků CIA, že Izrael se chystá zahájit v srpnu vojenské údery na Írán, oznámila ruská zpravodajská stanice Russia Today...

Vytisknout