I bohatí Arabové jsou Spojenými státy zklamáni

11. 8. 2010

Před rokem v Káhiře přednesl Barack Obama vášnivý apel, aby mu Arabové důvěřovali. "Uvědomte si, že jsem nový druh Američana," řekl v podstatě, "který rozumí vaší bolesti a hněvu a respektuje vaši kulturu a náboženství. Islám je součástí Ameriky. Situace Palestinců je nesnesitelná."

Arabové byli nadšeni, píše Jonathan Steele v deníku Guardian. Jistě, Obama nic na podporu Palestinců neslíbil, ale Arabové byli ochotni dát mu čas, aby ukázal, že myslí vážně, co říká.

O rok později je jejich zklamání obrovské. Z průzkumu veřejného mínění, provedeného v šesti arabských zemích v červnu a v červenci 2010 vyplývá, že Arabové Obamovi už nevěří. Procento Arabů s pozitivním pohledem na Spojené státy poklesl od loňského léta z 45 procent na 20 procent, počet Arabů se záporným pohledem na USA stoupl z 23 procent na 67 procent.

Průzkum provedly Zogby International a Shibley Telhami na univerzitě v Marylandu a to v nejméně radikálnějších arabských zemích - v Egyptě, v Jordánsku, v Libanonu, v Saúdské Arábii a ve Spojených arabských emirátech. 40 procent respondentů používá každý den internet.

Výzkumníci se neptali, proč lidé změnili tak rychle názor. Ale vysvětlením je jedno pozoruhodné zjištění. Většina dotazovaných Arabů nevěřila Íránu, který popírá, že nevyrábí jadernou bombu. 57 procent Arabů je přesvědčeno, že Írán jadernou bombu vyrábí. Jenže jen 20 procent dotazovaných zastává názor, že mají cizí země právo vyvíjet na Írán nátlak, aby zastavil svůj jaderný program. Ještě pozoruhodnější však je, že 57 dotazovaných zastává názor, že by bylo pro region pozitivní, kdyby Írán měl jadernou bombu.

Ukázalo se, že politika Washingtonu byla zcela kontraproduktivní. Bush a Cheney se léta snažili přesvědčit všechny arabské státy, aby se postavily proti Íránu. Zdůrazňovali rozdíly mezi sunnitskými a šiitskými muslimy. Írán je šiitská země. S výjimkou Libanonu jsou ostatní země, v nichž žijí respondenti z tohoto průzkumu, země s velkými sunnitskými většinami, měly by tedy být protiíránské. Jsou to také země, které se Washington léta usilovně snažil zařadit do své protiíránské aliance. Vládci těchto zemí možná praktikují americkou politiku, občané ji ale nepodporují.

Je možné, že arabská podpora pro Írán jako jadernou velmoc prostě znamená "Nechte Írán na pokoji". Je to možná také signál pro Obamu, aby nepřijímal Netanyahuův trik, kdy Netanyahu argumentuje, že konflikt mezi Izraelem a Palestinci je ve srovnání s íránskou jadernou hrozbou zcela bezvýznamný. Většina Arabů odmítá přijmout tuto hierarchii priorit a proto také 88 procent respondentů označilo Izrael jako největší světovou hrozbu a 77 procent označilo jako největší světovou hrozbu Spojené státy. Jen 10 procent označilo za největší světovou hrozbu Írán.

Spojené státy vyvinuly nátlak na Mahmouda Abbase, aby ignoroval Goldstonovu zprávu o možných válečných zločinech, spáchaných v Gaze. Obama také odmítl odsoudit pirátskou akci Izraele proti flotile, která se pokusila proniknout do Gazy izraelskou blokádou.

Hlavní odpovědnost za prohnilou americkou politiku vůči Blízkému východu mají americká média, míní autor. Američané mají málokdy přístup k alternativním názorům. Je zapotřebí radikálních médií, aby v Americe o Blízkém východě zahájily skutečnou debatu. Změna amerických postojů k Blízkému východu, kterou Blízký východ tak naléhavě potřebuje, nemůže přijít jen z Bílého domu samotného.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 11.8. 2010