Chavez pronásleduje dokonce i uživatele twitteru

14. 7. 2010 / Fabiano Golgo

Jednačtyřicetiletý muž a pětatřicetiletá žena čelí uvěznění až na 11 let, protože kritizovali - svým pár přátelům na twitteru - venezuelské bankovnictví. Na rozdíl od nás tady, kdo můžeme běžně kritizovat například přehnaně vysoké bankovní poplatky v České republice, ve Venezuele je to nyní zakázáno. Obě osoby byly zatčeny minulý čtvrtek a obžalovány podle zákona z r. 2001 z "šíření falešných pověstí" ve snaze "destabilizovat bankovní systém". Řekněme jasně, že nenapsali žádné konkrétní falešné informace, které by mohly vyvolat na trhu nějakou paniku, prostě jen kritizovali své banky. Úřady ve Venezuele informovaly, že za kritiku zveřejněnou na twitteru bude obžalováno ještě dalších 15 osob.

Venezuelské úřady nyní šíří jakési konspirační teorie. Údajně se snaží zjistit, kteří uživatelé twitteru jsou součástí větší organizace, která chce ve Venezuele vyvolat krach bank. V březnu řekl Chavez v televizním rozhovoru, že "internet nemůže být úplně svobodným prostorem, kde si každý může říct cokoliv a udělá se tam taky cokoliv."

Chavez má svůj vlastní stránku na twitteru, chavezcandanga, kam pravidelně ze svého amerického telefonu typu blackberry posílá své výroky. Nedávno zaměstnal za státní peníze 200 osob, jejichž úkolem je číst 50 000 zpráv od svých 250 000 stoupenců, kteří sledují jeho stránku.

Tento týden v pondělí Chavezova tajná policie provedla razii do rezidence Alejandra Peñi Esclusy, kandidáta na venezuelského prezidenta proti Chavezovi r. 1998, a násilným způsobem, jak tvrdí jeho manželka Indira Peña, ho zatkla. Šéf tajné policie David Colmenares tvrdí, že v domě bývalého prezidentského kandidáta nalezli výbušniny. Jak věrohodné je to, že by známý politik, který se v policejním režimu staví proti prezidentovi, měl doma výbušniny? Údajně chtěl před zářijovými volbami destabilizovat Venezuelu. Nejsou snad diktátorské režimy schopny najít si žádnou jinou výmluvu než, že občané chtějí "destabilizovat zemi"?

Chavez také pronásleduje majitele donedávna nejdůležitější televizní stanice ve Venezuele, Guillermu Zuloagu, který vlastní televizi Globovision. Zuloaga je obviňován z "pomlouvání" prezidenta. Ve Venezuele se prezident prostě kritizovat nesmí. Zuloaga byl zatčen v březnu za výroky, které učinil na holandském ostrově Aruba. Těmi měl Chaveze "urazit". Bylo mu nařízeno, aby neopouštěl Venezuelu a očekávalo se, že bude za oponenturu vůči Chavezovi poslán do vězení. Mezitím zmizel.

Takovéto informace jsou důležité na doplnění údajů o Venezuele. Světová média většinou vidí Chaveze jako Davida, který bojuje proti americkému Goliáši. Protože se většina lidí stavěla emocionálně a kriticky vůči Georgi Bushovi, poté, co Bush vážným způso bem porušovat demokratická a lidská práva jménem svého fiktivního boje proti terorismu, Chavez získal jejich podporu, protože říkal nahlas to, co bychom všichni chtěli Bushovi říci. Chavez měl odvahu říci to, o čem se nemluví ve vysoké politice, ale jen po hospodách. Mainstreamová média většinou prezentují Chaveze jako machistu, která se zastává chudých lidí. A to je pro mnoho lidí pozitivní obraz.

Avšak politické pronásledování a nesnášenlivost vůči opozici, to jsou ve Venezuele ověřitelná fakta, i když je zároveň také pravda, že 300 000 chudých dětí dostává hudební hodiny zadarmo, aby se osvobodili z chudoby, a že milionům starších lidí byla za posledních deset let provedena oční operace také zadarmo. Na rozdíl od Brazílie, kde Lulova vláda osvobodila od chudoby 31 milionů lidí, kteří vstoupili do středních vrstev (a to natrvalo, nikoliv prostřednictvím státních sociálních dotací či dočasně státem placených zaměstnání, ale prostřednictvím rekvalifikačních programů), ve Venezuele je hospodářská situace pořád špatná. Chudým lidem se dostává určitého luxusu zadarmo, jako například jsou ty slavně oční operace, které provádějí kubánští lékaři (na Kubě jsou takovéto oční operace luxusem a nikdo si je tam nemůže dovolit), avšak každodenní život ve venezuele je pro většinu lidí i nadále velmi těžký.

Za posledních deset let nedošlo ve Venezuele k podstatnějším sociálním změnám. Naopak, ekonomická situace trestá jak chudé, tak (politicky nezávislé) bohaté. A Venezuela se přitom nemůže, jak to činí Kuba, vymlouvat na žádné embargo.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.7. 2010