Stimulanti, škrty a škrti

26. 6. 2010 / Karel Dolejší

Spojené státy na rozdíl od zbytku světa - například od Británie, zemí eurozóny nebo Číny - stále disponují světovou rezervní měnou a mohou tedy ještě nějaký čas "řešit" svůj rozpočtový deficit tím, že jednoduše natisknou další peníze. Jak ovšem s odvoláním na teorii belgického ekonoma Roberta Triffina upozorňuje Francis E. Warnock, tato konstelace hrozí v okamžiku, kdy americké obligace přestanou být považovány za bezpečné, jejich rychlým globálním výprodejem. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsou finance jednotlivých států Unie - pouze dva, Montana a Severní Dakota, teď nečelí obrovským rozpočtovým deficitům - do budoucna přílišný optimismus rozhodně není namístě.

Jak už jinde uvedla Saša Lienau, německý úsporný balíček obsahuje mimo jiné opatření, jež se dotknou leteckých dopravců, jaderné energetiky, armády či reprezentativních výdajů v podobě obnovy berlínského městského zámku. Francouzské úspory, o nichž se zatím tolik nemluví, zase mj. obsahují bezprecedentní zrušení oslav útoku na Bastillu v prostorách Elysejského paláce, což je krok, k němuž ještě nedošlo nikdy od dob Francouzské revoluce. A ačkoliv Řecko popírá, že by kvůli krizi prodávalo své ostrovy, splácení dluhů znamená mj. zavedení zvláštní daně na luxusní zboží jako drahé automobily, rekreační jachty, osobní vrtulníky nebo šperky.

Vedle toho ovšem existuje ještě nejmenovaná asociální zemička, která si nemůže dovolit přiřadit se ke stimulantům, ale ani se nechystá výrazně škrtat v reprezentačních výdajích či zdanit luxus - ba právě naopak, již tak na evropské poměry degresívní daňový systém má být ještě doplněn zvýšením sazby spotřební daně, což zasáhne především ty nejchudší spotřebitele; a velkopansky škrtit se bude prakticky jen na sociálních výdajích, školství a vědě...

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 25.6. 2010