Šetřím šetříš šetříme

25. 6. 2010 / Marie Saša Lienau

Nyní naopak panikaří Sorosové a jim podobní a obviňují především Německo jako tahouna evropské ekonomiky z toho, že seškrtáním vlastního rozpočtu ohrozí celou euro-závislou Evropu. Jenže ostatní státy eurozóny škrtají za přísného dohledu EU také, a někdy mnohem důkladněji.

Je na čase a pro budoucnost „nás všech“ prospěšné podívat se na škrtací mašinérie jednotlivých států trochu podrobněji. Možná, že se také vyplatí porovnávat, „kde“ – v jakých oblastech - největší škrty jsou a „kam“ dopadají – tedy na koho a jakým způsobem. Zdá se totiž, že některé státy zneužívají více než ostatní krizi, kterou způsobily zdivočelé finanční trhy, k další destrukci sociálního státu – základu určitého blahobytu právě té střední vrstvy, která se v důsledku chamtivosti kapitálu propadá.

Kritizovaný německý úsporný balíček je však - zdá se - konglomerátem úspor nejen v sociální oblasti (i když tam půjdou škrty při výši oficiální nezaměstnanosti v průměru 8,6 procenta velmi drsně až na dřeň těch, koho se budou dotýkat, dlouhodobě nezaměstnaných a tzv. neúplných rodin, prostě chudší vrstvy obyvatel), nýbrž sahají i do zisků společností, které stát spolu-vlastní, na leteckou dopravu ve formě zavedení ekologické daně či na dosud svatou krávu - redukci spolkové armády. Plánovaný balíček úspor chce příjmy i z finančních trhů, které tak vydatně zásobil záchrannými opatřeními na úkor daňových poplatníků v předchozích letech.

Podle německé Agentury práce z března 2010 se tři nejdůležitější indikátory pracovního trhu vyvinuly negativně. Nezaměstnanost stoupla, práce v sociálně zabezpečených poměrech klesla a poptávka po pracovní síle dále klesla. Stabilizačně měla působit pouze práce na zkrácený úvazek, která je jen částečně sociálně pojištěna.

Podrobnosti ZDE

Oproti tomu jsou plánovaná úsporná opatření budoucí české vlády téměř jednotně v sociálnu – zavedením školného, seškrtáním výdajů na podporu v nezaměstnanosti (a současným uvolněním rukou zaměstnavatelům), vyškrtáním vdovských a vdoveckých důchodů, redukčními opatřeními při mateřské a rodičovské, zmrazením výše důchodů aj. se „ekonomicky“ pouhopouze sníží kupní síla obyvatelstva. Snad jediným pozitivním signálem, i když ekonomicky nepříliš vyhodnotitelným, je plánovaný „převod“ finančních prostředků z ministerstva obrany na školství, které může být vnímáno jako tolik potřebná dlouhodobá investice do správné oblasti.

Vytisknout