George Soros: Německé rozpočtové škrty mohou destabilizovat evropskou demokracii

24. 6. 2010

Soros ve své berlínské přednášce kritizoval postoj Německa k Evropské unii. "Tím, že Německo trvá na procyklické politice, Evropskou unii ohrožuje. Uvědomuju si, že je to vážné obvinění, ale obávám se, že je ospravedlnitelné," zdůraznil Soros.

"Tím, že Německo chce snížit svůj rozpočtový deficit a že odmítá zvýšit platy tak, aby to kompenzovalo pokles kupní síly eura, Německo ztěžuje jiným zemím, aby znovuzískaly konkurenceschopnost," dodal Soros.

Podle britského konzervativního deníku Daily Telegraph odrážejí Sorosovy výroky rostoucí znepokojení na obou stranách Atlantiku nad ekonomickou politikou škrtů z třicátých let dvacátého století, kterou Evropské unii a středovýchodní Evropě vnucuje Německo.

Americký prezident Obama měl jasně na mysli Německo, když napsal šéfům států skupiny G20 dopis, v němž požaduje, aby se podniklo více ve snaze povzbudit poptávku. Američtí činitelé se obávají, že dominantní vliv Berlína nad Evropskou ústřední bankou táhne většinu Evropy do hospodářské krize.

Soros požaduje, aby Evropa bojovala proti hospodářské krizi zvýšeným růstem, tedy státními investicemi,a aby pak revidovala a posílila strukturu eura. "To se nedá udělat bez německého vedení," dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová chce během následujících čtyř let seškrtat německý státní rozpočet o 80 miliard euro.

"Německo tak zatahuje své sousedy do deflace, což hrozí dlouhodobou fází stagnace. A to vede k nacionalismu, sociálním nepokojům a xenofobii. Mohla by být ohrožena sama demokracie," varoval Soros a dodal: "Německo je globálně izolováno. Proč nedovolí, aby stouply platy? To by napomohlo hospodářskému oživení v ostatních státech EU."

Nositel Nobelovy ceny za ekonomiku Paul Krugman varoval tento týden v německém tisku, že Německo svými škrty páchá tutéž chybu, jakou učinily Spojené státy v letech 1936-1937 a Japonsko v devadesátých letech, a to rozhodnutím zlikvidovat finanční pobídky státu dřív, než zakoření hospodářské oživení. "Nemám problém, jestliže se budou snažit o vyrovnaný rozpočet za 5 nebo 10 let. Velkou otázkou je, zda by měl člověk začít v době, kdy je hospodářství 7 - 8 procent pod svou normální kapacitou a úrokové míry jsou nula. Teď není čas, kdy by se lidi měli znepokojovat státním deficitem."

Profesor Krugman varoval, že existuje riziko "dominového efektu", které postihne Španělsko a Itálii, jestliže převezme šéf německé Spolkové banky Axel Weber místo ředitele Evropské ústřední banky a neposkytne dost finančních stimulů nato, aby ekonomiky těchto zemí přežily.

Jeden analytik poukázal na to, že Weber čelí nemožné situaci. "Buď udělají další kvantitativní ulehčování (tj. tištění neexistujících peněz), což povede k inflaci a Německo vypadne z Evropského směnného mechanismu (z eura), anebo kvantitativní ulehčování neudělají, což vyvolá v jižní Evropě deflaci, a donutí Německo odejít z Evropského směnného mechanismu."

Soros varoval, že Německo bere velmi nedokonalou Maastrichtskou smlouvu jako nějaký "posvátný text". Dodal, že měnová unie v Evropě nemůže přežít jako úzký konstrukt, vybudovaný z dluhových a deficitních limitů. Německo musí zvýšit platy, aby se tím celá eurozóna pozvedla z krize. "V eurozóně totiž není měnová krize, ani deficitní krize, ale bankovní krize," řekl Soros. Argumentoval, že slabší státy už nemohou lehce financovat své deficity, protože některé banky v důsledku nedostatku kapitálu po finančních krizi už nejsou schopny kupovat další státní obligace.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout