Lavrov: Rusko nepřijme americkou hrozbu svému odstrašujícímu jadernému potenciálu
12. 3. 2010 / Karel Dolejší
Rusko nepřipustí, aby americké plány na rozmístění prvků protiraketové obrany v Evropě ohrozily účinnost jeho jaderného odstrašujícího potenciálu, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Američtí představitelé nyní připouštějí, že protiraketový systém v Evropě může být v roce 2020 schopen zasáhnout ruské mezikontinentální balistické rakety, informovala agentura RIA Novosti. Jinak řečeno, Američané přiznávají, že zrušení Bushových plánů na výstavbu protiraketové obrany v Evropě skutečně neznamenalo konec ohrožení ruské národní bezpečnosti a že častokrát vyjádřené pokračující ruské obavy z nového Obamova projektu mají svůj věcný základ.
"Americká administrativa říká, že její program globální protiraketové obrany není namířen proti Rusku. Nicméně důsledky skutečného potenciálu budoucího protiraketového systému budou založeny na specifických vojenských a technických faktorech, nikoliv na slovech," řekl Lavrov ve středu 10. března v Moskvě novinářům.
"Nepřijmeme takový stav věcí, kdy by protiraketový systém představoval hrozbu ruskému nukleárnímu odstrašujícímu potenciálu," dodal Lavrov.
Bulharsko a Rumunsko nedávno oznámily, že jednají se Spojenými státy o umístění prvků jejich protiraketové obrany na svém území. Plánované rozmístění amerických antiraket v oblasti Černého moře vyvolalo ostrou kritiku Moskvy.
Plány na rozmístění systému v obou zmíněných zemích přišly na řadu poté, co prezident Barack Obama zrušil dřívější plány na umístění radaru a antiraket v České republice a Polsku, jimž Rusko vehementně oponovalo coby hrozbě národní bezpečnosti a ohrožení jaderného odstrašujícího potenciálu.
Ruský ministr obrany v únoru varoval, že Rusko může stále rozmístit rakety Iskander v Kaliningradské oblasti poblíž Baltského moře, pokud se v Evropě objeví nové hrozby.
Lavrov nyní řekl, že je ještě příliš brzy na to hovořit o ruské odpovědi na americké plány budování protiraketové obrany, protože Washington dosud nepřijal konečné rozhodnutí v této věci.
Podle jiné zprávy agentury RIA Novosti informující taktéž o vyjádření Sergeje Lavrova nová rusko-americká smlouva o strategických útočných zbraních zcela určitě spojí tématiku strategických obranných a útočných zbraní.
Na dotaz novinářů, v jaké formě bude vzájemné spojení obranných a útočných zbraní zafixováno, ministr odpověděl, že to bude realizováno "právně závaznou formou".
Lavrov připomněl, že prezidenti Ruska a USA ještě vloni v dubnu prohlásili, že taková vzájemná spjatost existuje, a na letním setkání to potvrdili a vydali příslušné pokyny vyjednavačům. Americká strana poslední Lavrovovo vyjádření zatím nekomentovala.
Příprava nové smlouvy o strategických útočných zbraních se poprvé vede v podmínkách neexistence smlouvy o omezení protiraketové obrany (tj. smlouvy Anti-Ballistic Missile Treaty, neboli ABM, z roku 1972, kterou v roce 2001 jednostranně vypověděl tehdejší americký prezident Gerge W. Bush).
V roce 1992 Rusko a USA podepsaly smlouvu o omezení strategických útočných jaderných zbraní START-2, kterou ale v roce 2002 Moskva vypověděla v reakci na americké vypovězení smlouvy ABM.
V roce 2002 byla podepsána Smlouva o omezení strategických útočných potenciálů (Strategic Offensive Reductions, SORT), která předpokládá snížení počtu jaderných zbraní Ruska a USA k 31. prosinci 2012 na 1 700 - 2 200 jaderných náloží.
Poslední události kolem nástupkyně smlouvy START, jejíž platnost vypršela počátkem prosince, jasně ukazují, že riziko pro systém mezinárodní bezpečnosti spojené se zapojením České republiky do amerického projektu protiraketové obrany zrušením brdského radaru neskončilo a nadále trvá. Teprve podpis nové rusko-americké smlouvy by přitom umožnil vyhodnotit všechny podstatné skutečnosti, včetně možných rizik pro národní bezpečnost ČR vyplývajících z účasti na zmíněném projektu, v níž Fischerova vláda bez jakéhokoliv mandátu pokračuje.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Podrobnosti v ruštině:
ZDE
Vytisknout