Výzva čtenářům Britských listů : 

Vytvořte fotografickou "sochu"!

12. 3. 2010 / Jan Paul

Jak? Zde je kurátorská idea : Prohledejte šuplíky, prohlídněte archivy s fotografiemi a vyberte jednu, která podle vašeho názoru vyjadřuje to, co bylo pro Vás v tomto období významné, co Vám dvacet dva svobodných let přineslo i nepřineslo, dalo i nedalo. Cílem je, aby každá fotografie vyjadřovala Vaše hledisko, Váš postoj, názor, pocit, cokoliv z Vás prostřednictvím čehokoliv vyfotografovaného, krajiny, lidí, detailu, fantazii a imaginaci se meze nekladou. Jen žádné prasárničky, rasismus, xenofobii a fanatismus, apeluji na kultivovanost čtenářů Britských listů J Čím méně explicitnosti, tím lépe. Přemýšlejte o tématu jinak než naši umělci, redukujte, přemýšlejte o tom, co pro Vás dvacet dva let znamenalo a vyjádřete se jedinou fotografií.  

Všichni můžete být umělci! Už bylo dost do prsou se bijících celebrit našeho umění předvádějících kejklířské kousky s hloupostí. Vraťme rozum tam kam patří, zpět do hlavy, a vraťme umění těm, kdo se na něj občas dívají, lidem, dejme naší společné práci smyl, logiku a užitečnost. K čemu nějaké klíče, které Václavské náměstí stejně nepamatují, nepotřebujeme se schovávat za symboliku a alegorie, můžeme ukázat svůj pohled přímo, říci rovnou co si o dvaadvaceti letech života v novém systému myslíme, a uděláme to prostřednictvím každého z Vás, kdo svoji fotografii se jménem autora zašle na adresu redakce Britských listů.  

Nebudeme k projektu zvát žádného mobilního operátora, z vašich řad jistě vzejdou lidé, kteří realizaci fotografické "sochy" umožní. Výroba stavebnicové konstrukce nebude náročná ani nákladná, pořízení provázků a zafoliování fotografií také ne. Myšlenku není nutné pracně vysvětlovat, fundament na který se zavěsí fotografie bude mít tvar labyrintu v kterém bude divák bloudit a ocitne se v našem světě. Autorská práva neporušíme, zavěšovat může kdokoliv, cokoliv a kamkoliv, třeba náušnice. Naše realizace bude vypadat následovně. Na kovovou konstrukci které budeme hrdě také říkat socha navážeme vaše fotografie, které si budou moci diváci libovolně prohlížet přímo v rukách, a nebudou muset stát před sklem.  

Tak dobře, nemusíme společnému dílu říkat socha, zachováme úctu k Michelangelovi, Rodinovi, nebo našemu Frantovi Bílkovi, ti ještě sochy vytvářeli, a nemusíme společné práci říkat umění, můžeme naše úsilí nazvat instalace, či realizace, ale necháme ho také putovat po českých krajích, a na každém místě můžeme udělat dobročinnou sbírku pro mediálního partnera Britské listy a výstavou je propagovat. Na rozdíl od tvůrce sochy z klíčů my budeme autory všichni. Já si s vaším dovolením ponechám jen roli koordinátora či produkčního. Máme času dost, a nebudeme při slavnostním odhalení mrznout venku, zůstaneme v teple veřejného prostoru pasáže U Hájků v Praze a napijeme se i najíme.  

Milí přátelé, původně jsem chtěl jen odlehčenou formou zareagovat na opilou sochu z klíčů, nestojí za to věnovat jí vážnou recenzi, ale čím dál tím více se mi myšlenka fotografické výstavy líbí. Vaše energie a zájem by byla její jediná hodnota. Zrušte víkendový pobyt v supermarketu, zůstaňte doma a nechte se inspirovat. Já i redakce Britských listů se těšíme na vaše originální fotografie, a můžete přemýšlet i o tom, co s tím vším uděláme až putovní výstava skončí. Třeba společný táborák, opečeme sojové vuřty, vždyť i to by bylo konceptuálně významné. Autor sochy z klíčů si moc přeje, aby zůstala umístěna natrvalo kdekoliv v Praze, a my bychom ji rituálně zničili po té, až dojde na konec své cesty stejně, jako jednou život každého z nás.

Vytisknout