Nynější irácké volby jen potvrdí saddámovské sektářství
9. 3. 2010
V roce 2005 prošly desetitisíce Iráčanů peklem sebevražedných atentátníků, aby hlasovali při volbách - šiité podle instrukcí svých kněží, sunnité volby bojkotovali - a aby tak dokázali, že je Irák "demokracie", píše v deníku Independent Robert Fisk. Minulou neděli to Iráčané zopakovali - nejméně 24 osob bylo usmrceno. Zase se pokoušeli volbami dokázat, že je Irák "demokracie".
Tentokrát sunnité hlasovali. A lidé ze Západu se pokusili zapomenout na minulost, i na velmi nedávnou minulost. Málokdo připomněl, že ještě před několika týdny bylo zakázáno stovkám kandidátů, aby ve volbách kandidovali, proto, že kdysi měli vazby na stranu Baath. Byl to jasný návrat k sektářské politice. Šiité, blízcí Saddámovi, si své posty v "demokracickém" Iráku totiž zachovat směli.
Podle nových iráckých zákonů byl volební systém změněn, aby žádná jedna strana nezískala absolutní moc. To ale znamená, že příští sektářská vláda bude mít moc podle toho, kolik je v zemi procent šiitů, sunnitů a Kurdů.
Západ dává na Blízkém východě takovému systému přednost. Ví, že takováto "demokracie" vytvoří vlády podle náboženské loajality jednotlivých komunit. Tak to funguje v Severním Irsku. Tak to funguje na Kypru. Není to zrovna vzorná demokracie, ale lepší už to nebude.
A my vždycky hájíme tyto zoufalé výsledky týmž refrénem: Chcete, aby se k moci vrátil Taliban? Chcete zpět k moci Saddáma? A i když uznáváme, že volby v těchto zemích bývají podvodné, nebo velmi složité, nikdy se vlastně neptáme, kdo ty volby vyhraje. V případě Iráku je samozřejmě vítězem Írán, s jeho šíleným prezidentem. Největší dva nepřátelé Íránu, Taliban a Saddám Husajn, zmizeli, aniž by Írán musel vystřelit jedinou kulku.
Ano, Iráčané jsou odvážní lidé. Kolik Britů by šlo k volbám, kdyby se při tom na ně střílelo z raketometů? Anebo Američanů? Není tomu tak, že by muslimové nechtěli svobodu či demoracii. Jenže "demokracie" nefunguje, když jsou jejich země okupovány západními vojsky. A pokud mají nekritickou západní podporu mubarakové či králové abdullahové, jejich národy ke skutečné svobodě nepokročí.
Nynější volby v Iráku nejsou dalším důkazem hodnoty naší západní demokracie. Ty volby jen znamenají, že odvážní lidé v Iráku jsou stále ještě přesvědčeni, že systém, v němž hlasují, splní jejich přání.
Avšak je spíš pravděpodobné, že tyto volby - pod naším benevolentním dohledem - potvrdí přesně totéž sektářství, jímž Saddám Husajn kdysi tak krutě zotročoval svůj národ.
Podrobnosti v angličtině ZDE
VytisknoutObsah vydání | Úterý 9.3. 2010
-
9.3. 2010 / Kateřina ŠvidrnochováPředstavte si, že jste Rom v České republice a chcete se domáhat spravedlnosti9.3. 2010 / Hlučné a obtěžující chování některých zákazníků9.3. 2010 / Za hranice "zeleného kapitalismu" II.9.3. 2010 / Karel DolejšíOd marxovek k mayovkám, aneb Bledá tvář jen usedavě pláče, když má místo chleba jíst koláče9.3. 2010 / Irák na prodej8.3. 2010 / Jak žijí vietnamští Češi. Co si myslí mladí Češi v zahraničí o Duškově útoku na homosexuály8.3. 2010 / Bod nula systémového kolapsu9.3. 2010 / Keller o aroganci financí8.3. 2010 / Kateřina ŠvidrnochováMladí Romové se připravují na vysokou školu, na diskotéku v Praze ale jít nemohli2.3. 2010 / Jan ČulíkFilmová miniatura, která je pro české proromské organizace "příliš nepříjemně romská"2.2. 2010 / Hospodaření OSBL za leden 2010