"Odpůrce humanismu" a jeho zájem o přežití zbídačených

22. 2. 2010 / Karel Dolejší

Čtenáři Britských listů se mohli nedávno dočíst, že prý Mahátmá Gándhí byl "odpůrcem humanismu" a jakožto náboženský fundamentalista se nestaral o věci z tohoto světa. Jenže skutečnost bývá často barvitější než její úzce ideologicky vymezený obraz; náboženský myslitel Aurelius Augustinus založil pojetí historického času, se kterým Západ pracoval více jak půl druhého tisíciletí (a je dosud ještě otevřenou otázkou, co je nakonec nahradí), zatímco jiný klasický evropský církevní autor, Tomáš Akvinský, zase napsal leccos zajímavého k teorii úroku; apoštol moderní vědy Isaac Newton naproti tomu zplodil spoustu prapodivných náboženských knih - a takový Henry Ford, o jehož přínosu moderní společnosti bude těžko někdo pochybovat, bohužel vedle toho vydával i antisemitskou literaturu. A jelikož fakta bývají zpravidla o dost zašmodrchanější, než jak se jeví v apriorních interpretačních schématech vyznavačů náboženství nezadržitelného Pokroku, "odpůrce humanismu" Gándhí přišel s ekonomickou teorií, která měla Indii pomoci obejít nelidské hrůzy, které jinak všude na světě doprovázely proces kapitalistické prvotní akumulace. A to na základě "humanismu odporujícího" přesvědčení, že cílem ekonomické aktivity není koneckonců zisk některých, ale přežití a relativně slušný život všech.

Autentický politický program "toho, komu na tomto světě nezáleželo", zpracovaný ve 40. letech minulého století pro stranu Indický národní kongres, si můžete (anglicky, bohužel se značným množstvím chyb) přečíst ZDE. Vedle podrobností o tom, jak vlastně Gándhí opravdu chápal roli komunity v indické společnosti nebo postavení žen, v něm naleznete i poněkud podrobnější informace o jeho programu rozvoje domáckého textilního průmyslu, o němž je v tomto vydání Britských listů řeč na jiném místě.

Kdo by snad nad takovou "ubohostí" jako ruční domácí výroba látek ohrnoval nos, tomu doporučuji navštívit některou z našich aktuálně "nejmodernějších" montoven, nebo se v sezóně zajít podívat, v jakých podmínkách dnes v ČR na venkově pracují zahraniční zemědělští dělníci. Na rozdíl od těchto lidí měli Indové podle Gándhího představ pracovat v relativně solidních podmínkách svých domácností, a na prvním místě sami pro sebe.

Komu ani to nepostačí a kdo vysloveně miluje historické paradoxy, tomu radím znovu otevřít Solženicynovu knihu Souostroví Gulag, aby si letmo připomenul, jak lze také ve zbídačené a zaostalé zemi docela dobře srovnatelné s poválečnou Indií provádět prvotní akumulaci - a to ve jménu doktríny, která se na každém kroku zaklíná humanismem a slibuje přitom vybudovat ráj na zemi.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 22.2. 2010