Tuto společnost snad řídí narkomani, jinak si to nemohu vysvětlit

9. 11. 2009

Nejprve mi dovolte několik slov úvodem. Velmi si vážím toho, že se na mediálním poli ještě drží taková diskusní platforma, jakou mají BL. A to nejen kvůli úrovni článků, ale hlavně kvůli úrovni diskuze, zejména pak její slušnosti, která se jinak z našeho života stále více vytrácí. Líbí se mi kolikrát "střety" pana Čulíka a pana Kotrby a dalších, píše Karel Hušner.

Samozřejmě, že asi jako každý z vás na tomto portálu - mám na různá stanoviska částečně shodné a částečně odlišné názory. Ale jen díky tomu mám možnost stále konfrontovat tyto své názory s úvahami a logickými závěry (pohledy z jiného úhlu) dalších lidí, neboť jak už říkali Voskovec a Werich: "Nikdy neměj nic za definitivní".

Proto věřím, že i moje níže uvedená úvaha provedená na základě známých (a rovněž uvedených) skutečností, bude vámi stejným způsobem posouzena či doplněna, eventuálně mi bude ukázáno na co jsem při stanovování závěrů zapomněl. Děkuji předem za to, že to bude učiněno dle dobrého zvyku BL, t.j. bez invektiv a urážek.

Mým velkým koníčkem je matematika a fyzika, ale miluji i umění. Pro mne však umění slouží k relaxaci, prostě k uvolnění, kdežto mé technické předměty mně dávají adrenalin. Jedním ze základních předpokladů správných závěrů v exaktních vědách je stanovení a správná interpretace vstupních údajů. Bez nich vede i sebelépe uplatněná následná aritmetika k chybným výsledkům. Tak tedy:

- V nadpisu své úvahy uvádím pojem "narkoman". Většinou si tento pojem lidé spojují s užíváním drog typu marihuana, LSD, hašiš, heroin, pervitin, lysohlávky a já nevím co ještě (naše generace se s většinou těchto pojmů seznámila až v posledních 20 letech).

Ale vy sami víte, že mezi drogy se obecně zařazují takové látky a vlivy (i nehmotného charakteru), u nichž si uživatel sice i uvědomuje jejich negativní důsledky, ale není schopen ani ochoten se užívání těchto drog vzdát. Mezi takové drogy patří zejména kouření a alkohol.

Je mnohokráte dokázané a tedy neoddiskutovatelné, že všechny tyto drogy mají velmi negativní vliv především na jejich uživatele, ale i na okolí a společnost. Přesto si dovoluji tvrdit, že existuje droga, s jejímž dopadem jsou důsledky výše uvedených drog pouhou "rýmou".

Tou drogou je nezřízená touha po moci a majetku v jakékoliv podobě, včetně peněz, jejichž prostřednictvím lze ovládat životy každého jednotlivce, získávat tituly (nikoliv vzdělání a znalosti) a prostřednictvím závislých medií i ovlivňovat život a pokud možno i myšlení celé (nebo alespoň většiny) společnosti jako celku.

Už slyším mnohé naše politiky, jak mi pokládají svoji demagogickou otázku: To chcete, aby každý měl stejně? To chcete, aby se vrátila doba před rokem 1989?

Nic takového. Vážení čtenáři, řekněte si sami: kolik potřebujete vlastnit domů, chat, jachet, letadel, podniků, ale třeba i ostrovů a zemí, abyste byli na světě šťastní? Nebo by vám, jako většině stačilo, abyste měli práci, která vás baví, ve které vás uznávají, zdravou a spokojenou rodinu, slušné bydlení, možnost dobře se najíst a pobavit, jet na dovolenou kde si odpočinete, možnost žít bez stresů vyvolaných vztahy mezi lidmi (neboť příroda nám dodá dostatek adrenalinu sama svými výkyvy, na něž člověk ještě dlouho nebude mít vliv?

Takže si osobně pokládám otázku: Jak to, že ti, kteří skutečně tomuto světu vládnou a tahají za provázky, na jejichž koncích jsou vlády a parlamenty, nezajistí pomocí svých lokajů - vykonavatelů to minimum, které stačí té denně se lopotící většině, aby byla relativně spokojena?

Důvod je jednoduchý - oni nemohou přestat hromadit ohromné majetky i když jejich velikost by sama o sobě stačila na pokrytí potřeby desítkám je následujících generací. Navíc bojují i mezi sebou, kdo bude mít více, kdo koho v konkurenčním boji "pohltí".

- Kdykoliv v minulosti došlo ke krizi, která měla za následek nemožnost dalšího rozvoje "v zajetých kolejích", řešila to lidská společnost vždy válkou. Ale protože nebylo možno říci obyčejným lidem, kteří v každé z těchto válek nasazovali vlastní život a umírali, že se válka vede buď pro zajištění odbytiště výrobků, pro získání levné pracovní síly a surovin (kolonií), vždy se to "zabalilo" do ideálů (vymýcení kacířství, ochrana Kristova hrobu, vývoz demokracie), nebo naopak hrozby, která nám užuž hrozí a pokud my nezaútočíme první, budeme těmi "zlými" smeteni (terorismus a pod.).

Když už jsem zmínil terorismus - já neříkám, že obecně neexistuje, že nejsou lidé (ve skutečnosti velmi duševně nemocní), kteří jsou ochotni sebe zabít jen (z čiré radosti??), že zabijí další, byť jim neznámé lidi. Obecně se však domnívám, a to na základě mnoha oficiálních článků, jež si každý můžeme denně přečíst v běžném tisku, že významná část tohoto terorismu je námi (t.j. tak zvanou západní demokracií) vyvolána.

Mám raději než obecné filozofování příklady. Tak je budu u všeho dalšího uvádět: Když USA podnikly invazi do Iráku (pomiňme na chvíli skutečnost, že pod dodatečně zjištěnými lživými důvody), myslím si, že většina prostých Iráčanů neměla nic proti svržení a pozdější likvidaci Saddáma Huseina. Dovedu pochopit, že ho měli sami plné zuby. Ale s jednou výjimkou: Nechal je žít!!!

A tak si dovedu také představit zoufalství matky, které zavraždili američtí vojáci dceru, kterou předtím v podnapilosti znásilnili, a to jen proto, aby se "to neprovalilo". Protože však vyvraždili většinu rodiny, tak to nakonec "vyplulo na povrch".

No, a protože Američané nedovolují své viníky soudit jinde než v USA, tak byli vojáci - viníci odveleni. Té matce se zhroutil celý svět (vám by se nezhroutil?).

Nemusela "milovat" militantní bojovníky Iráku, ale ona sama nebyla schopna vzít zbraň a pomstít se. Tak to bude i nadále určitě dělat tak, jako to tam určitě dělá mnoho prostých lidí (a jako to dělali za 2. svět. války naši lidé na vesnicích ve vztahu k partyzánům), t.j. bude je podporovat ukrytím, jídlem a vším, co bude možné, neboť oni bojují "za ní". Totéž se týká Afghánistánu: Náš západní svět to vzal za špatný konec (pokud jsme vůbec měli volbu, když jsme tam podnikli invazi).

Podporujeme (a on nás) bezskrupulózního ambiciozního politika Karzáího, který by ani v našem jinak velmi zkorumpovaném světě nemohl do politiky, a to jen proto, že (podíváte-li se na mapu) přes Afghánistán mohou nádherně vést trubky zemního plynu a ropy z Uzbekistánu a od Kaspického moře až do Indie, kde mají USA velké technologické továrny na zpracování ropy a zkapalňování zemního plynu.

Člověk by čekal, že se Američané poučí z prohry Ruska v tamní oblasti, ale oni si snad vážně myslili, že budou úspěšnější. Přitom dějiny nám ukazují, že už za 2. svět. války Tito v Srbsku a Rusové v týlu za německou frontou likvidovali své protivníky nikoliv v přímém střetu (to by prohráli), ale ze zálohy. To dělá i Talibán.

A až budou muset vojáci USA a dalších zemí Afghánistán opustit (a to bude nejdéle do tří let), Karzáí dopadne stejně jako po ruské neúspěšné invazi Nadžibulláh - jako každý kolaborant. Afghánci prohrát nemohou - nemají totiž kam ustoupit.

Protože žijeme z hlediska přírodních zdrojů (materiálových, energetických, potravinových a pitné vody) v omezeném světě, je zcela logické, že musí nastat doba "lámání chleba", pokud bude chtít svět i v následujících desetiletích žít dle stávajících kriterií "úspěchu". Už dnes je jasné, že většina ještě (relativně ekonomicky) dostupných výše citovaných zdrojů je k disposici v Rusku, Číně, Brazílii, Kazachstánu, Austrálii a Africe.

A pokud budou chtít země jako USA či Evropa udržet určitou úroveň svému obyvatelstvu, mají jen dvě možnosti, a to buď vzájemně férový obchod, v jehož důsledku dojde k postupnému vyrovnání životní úrovně v naprosté většině zemí světa (za cenu, že NIKDO nebude HEGEMONEM, kolem kterého se ostatní se strachem točí), nebo si některé země budou chtít udržet současnou pozici toho, kdo ostatním diktuje, a pak ..... nechci to ani domyslet.

S politováním musím konstatovat, že zatím je reálnější druhá cesta. V dnešní době si však ani USA nemohou jen tak beze všeho dovolit někam "vpadnout". Musí si najít aspoň trochu přijatelnou (byť za vlasy přitaženou a jak ukazují zkušenosti posledních let - i lživou) výmluvu, resp. důvod.

Pro invazi a válku ve Vietnamu to byl "incident v Tonkinském zálivu", důvody pro Irák by snad ani nebylo nutno uvádět (útok na "NY twins"- nakonec se zjistilo, že většina útočníků v letadlech byla ze Saúdské Arábie, chemické zbraně - žádné se nenašly, Hussein podporoval bin Ládina - později se zjistilo, že Saddáma H. bin Ládin nenáviděl "pro jeho nedostatečné prosazování muslimské víry" atd.

A tím se dostávám k tématu "radaru v Brdech", a to v jakékoliv formě i do budoucnosti. Vycházím z toho, že na obou stranách nejvíce vyzbrojených zemí světa. t.j. Ruska a USA jsou "zelené mozky", ochotné válčit jen proto, aby si dodaly důležitosti a významu.

Pokud by např. USA chtěla zaútočit na Rusko, stačí (přes špionáž) vyhecovat Rusy "k akci". A že první útok je vždy na radary a centra řízení vojenských operací - o tom nás přesvědčili už USA při invazi do Iráku, neboť rakety bez radarového navádění jsou k ničemu. Že by si to "odnesla" značná část obyvatel Česka? Z celosvětového hlediska to je zanedbatelné.

Vždyť řekněte sami: Domníváte se, že by třeba Čína opakovala sčítání lidu, kdyby zjistila, že se možná spletla o 5 či 10 milionů lidí? Pochybuji, vždyť i dnes se uvádí, že Číňanů je buď 1,3 či 1,35 mld. obyvatel, tedy rozpětí v rozsahu pětinásobku počtu obyvatel Česka. Myslím, že naší jedinou nadějí je skutečnost, že Rusové sami mají přírodních zdrojů zatím daleko více, než mohou sami potřebovat, takže nemají potřebu jejich získání násilím odjinud. Pokud se však spojí (a všechno tomu nasvědčuje) s Čínou, Indií a Brazílií, pak vznikne tak silné ekonomické uskupení, že budeme mít velké problémy.

- V tomto smyslu je v západních mediích (včetně nás) poukazováno na to, jak Čína aktivně ("a bez ohledu na lidská práva") působí v zemích Afriky, "že se chová pragmaticky", t.j. za účelem efektu pro Čínu. Ale už se mlčí o tom, že se tak už daleko dříve chovaly státy západní Evropy a USA (a dosud chovají).

Hlavní problém je totiž v tom, že státy Afriky nemají žádnou negativní zkušenost s Čínou z minulosti. Čína tam neměla kolonie, nedeportovala od nich otroky. Takže mohou jednat "s čistým stolem", bez iritujících vzpomínek. A to je neoddiskutovatelná výhoda Číny.

A až se země BRIC spojí se zeměmi Afriky, buď nám (alespoň doufám, že jen ekonomický) pán Bůh milostiv.

Jen jedna myšlenka navíc: Jistě znáte hru, kdy děti na táboře po sobě hází dorty. I já se tomu často zasmál. Dokud jsem si neuvědomil, co asi musí cítit lidé z afrických zemí, kde je hladomor (pokud to náhodou v televizi vidí - a to mohou, neboť výrobci televizí dají rádi pár desítek těchto přístrojů zdarma, aby pak získali potenciální kupce).

Na závěr bych se rád vrátil "na domácí půdu". V současnosti se opět ozývá, že recese už končí, příští rok už bude lépe. HDP poroste atd. Když si uvědomím, že nám to říkají titíž, co před rokem prohlašovali, že se nás krize celkem nedotkne a pak postupně snižovali své výhledy z více než +3% na současných skoro -5% pro rok 2009 (tuto hodnotu m.j. už loni v prosinci avizovali ekonomové odborů), pak nevím. 0becně lze však ze všech dostupných podkladů říci:

1. Příjem domácností (pokud možno očištěný o inflaci) bude v příštím roce v lepším případě stagnovat, spíše však klesat, a to nemluvím o reálném příjmu v závislosti na dopadech t.zv. "úsporného balíčku"

2. Zatím se nejeví žádné tendence, že by se zvedala průmyslová výroba (vliv různých akcí typu "šrotovného" je jednorázový a pokud se neobjeví nové vlivy jako např. v 90.tých letech nástup internetu, pak bude dopad ještě horší)

3. S tím těsně souvisí zaměstnanost. Současné výhledy jsou spíše pesimistické

4. Ve svém důsledku budou následkem toho všeho dál klesat obchodní tržby, resp. spotřebitelská aktivita

Lituji, že nemohu (i pro sebe, neboť "sedím na téže větvi, kterou nám někdo stále podřezává") říci cokoliv radostnějšího. Snad jen, že mám víru, že nakonec odejdeme od sledování HDP a budeme hledat (a najdeme) jiný účel pro naši existenci na Zemi, než hromadění majetku.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 9.11. 2009