Další zločin ve válce proti terorismu, tentokrát na domácí frontě na vojenské základně Fort Hood
9. 11. 2009 / Daniel Veselý
Masakr na americké základně Fort Hood v Texasu, kde armádní psychiatr zastřelil 12 vojáků, jednoho civilistu a zranil 31 dalších lidí, přenesl válku ze Středního Východu na domácí na frontu. Pravicové sdělovací prostředky viní ze zločinu liberalismus, multikulturalismus, islám, demokraty a Baracka Husseina Obamu, aniž by hlouběji analyzovaly pravděpodobného viníka neštěstí - válku, konkrétně psychické problémy a sebevraždy vojáků navrátivších se z horkých kotlů v Afghánistánu a Iráku, šikanu v armádě na základě náboženského vyznání a barvy pleti. Proč z tohoto zločinu neobvinit obludné myšlenkové schéma, které válku vyrábí a zpětnou vazbu destrukce jím produkovanou, jež se nyní pachateli vrací jako "kuřata domů na hřad"?
Populární komentátor Michael Savage, proslulý svými nenávistnými výpady proti imigrantům či "mytologii" globálního oteplování, ve své audio-show tragédii přirovnal k "teroristickém aktu spící buňky uvnitř armády " a obvinil z ní "liberalismus", který je dle jeho slov "duševní poruchou". Savage odsoudil prezidenta Obamu za to, že nedostatečně vzdal hold památce usmrcených, zatímco se jeho vláda snažila prosadit zdravotní reformu, a uvrhnout tak Spojené státy do "socialistické noční můry". Savageova rétorika dělá čest jeho jménu. Musím podotknout, že co se jeho nenávistného projevu vůči tomu co není bílé a konzervativní týče, mají čeští mediální experti ještě mnoho co dohánět. Muslimská víra stojí tradičně na čele těchto novodobých zel. Americké sdělovací prostředky se přirozeně nebudou zabývat takovými podružnostmi jako je skutečnost, že ve stejný den jejich armáda v Afghánistánu zavraždila devět civilistů, včetně tří dětí. Proč by také měly? Jde přece jen o další z defilé nesčetných politováníhodných "chyb" v jinak "nezbytné válce", slovy vrchního velitele amerických ozbrojených sil Baracka Obamy.
Pachatel zločinu major Nidal Malik Hasan se nijak netajil svým nesouhlasným názorem na válku v Iráku a Afghánistánu a snažil se dosáhnout propuštění z armády, kde působil jako psychiatr. Jeho jednotka má být v následujících měsících odvelena do Iráku. Důstojník muslimského vyznání a Hasanův přítel z Fort Hood, který si nechá říkat Richard, v článku deníku Daily Telegraph uvedl, že se s ním v poslední době často modlil v místní mešitě, a tam se mu Hasan svěřil, že válka proti terorismu je ve skutečnosti válkou proti islámu. Vyjadřoval také protižidovské postoje a obhajoval sebevražedné atentáty. Coby psychiatr si Hasan od psychicky nevyrovnaných vojáků vyslechl řadu hrůzných příhod, jichž byli svědky, a na nichž se nejednou podíleli. A skutečnost, že měl být brzy povolán do Iráku, mohla spolu s těmito a dalšími faktory vyvolat v jeho mysli náhlý zkrat. Ostatní muslimové sloužící v americké armádě okamžitě Hasanův čin podle téhož článku odsoudili s tím, že jde spíše o individuální akt jednotlivce, než produkt islámského učení.
"Ještě předtím než ho negativně ovlivnily věci kolem války, čelil nějakému tomu nepřístojnému zacházení ze strany některých kolegů kvůli své víře, to až do té míry, že si najal vojenského obhájce a snažil se to nějak řešit, dostat se z armády a tak," prohlásil Hasanův bratranec Nader Hasan pro televizi Fox News. Bývalý dělostřelec námořní pěchoty a předák Amerických islámských ozbrojených sil Quaseem Uqdah v relaci Democracy Now! na dotaz týkající se šikany v armádě na základě náboženského vyznání odpověděl, že k tomu běžně dochází, a rovněž zdůraznil, že Hasanův zločin odsuzuje a odmítá jeho spojitost s islámem. Další hostem relace byl člen Carterova centra a autor publikace The War Comes Home: Washington's Battle Against America's Veterans Aaron Glantz, a ten uvedl: "Napsal jsem příběh o chlápkovi jménem John Fish, jenž ve Fort Hood pobýval. Vrátil se ze služby v Iráku a měl být nasazen v Afghánistánu. Po návratu z Iráku, v průběhu tréninku před svým druhým nasazením do válečné zóny, vykazoval sebevražedné tendence, ale velitelé mu nevěřili. Brzy poté se odebral do pouště v Novém Mexiku a zastřelil se armádním kulometem."
Vojenská základna Fort Hood je jednou z největších základen ve Spojených státech. Pobývá zde až 50.000 vojáků, kteří jsou nejvíce nasazováni v Iráku a Afghánistánu. V letošním roce tu v průměru každý měsíc došlo k 10 sebevraždám. Jen v červenci zde zaznamenali rekordní počet sebevražd -- 75. Základna také drží smutné prvenství v počtu zabitých vojáků vyslaných do Afghánistánu a Iráku. V dubnu 2008 publikovala RAND Corporation zprávu odhalující, že "téměř 20% vojenského personálu, který se vrátil z Iráku a Afghánistánu -- 300.000 osob celkem -- vykazovalo symptomy posttraumatického syndromu nebo klinické deprese, nicméně jen nepatrně větší polovina vyhledává lékařskou pomoc. Bohužel je celkem nabíledni, že jsou v americké společnosti tyto skutečnosti stále tabu, ba hůře -- mohou představovat "spící" časovanou bombu mnohem větší ničivosti než právě proběhlé události ve Fort Hood.
Obsah vydání | Pondělí 9.11. 2009
-
9.11. 2009 / Petr Kužvart, Štěpán SteigerNěmecké univerzity pořádají solidární akce na podporu vzbouřených rakouských kolegů9.11. 2009 / Nechceme platit vaši krizi: jak společně čelí krizi oboráři a studenti v "konzervativním" Rakousku9.11. 2009 / Úterní program na vzbouřené Vídeňské univerzitě9.11. 2009 / Nesmrtelná duše, aneb facka má padnout rychle9.11. 2009 / Slavnostní předávání Big Brother Awards 20099.11. 2009 / Íránská ropná burza9.11. 2009 / Daniel VeselýDalší zločin ve válce proti terorismu, tentokrát na domácí frontě na vojenské základně Fort Hood6.11. 2009 / Výzkum s předem daným výsledkem7.11. 2009 / Nikoli nestranný výzkum9.11. 2009 / Pro bono advokát roku 200927.10. 2009 / Ideálně situovaný studentský byt na Starém Městě v Praze6.11. 2009 / Rada ČTK neplní své poslání8.10. 2009 / Hospodaření OSBL za září 2009