Interpretace mnohovrstevné filmové symboliky je různá

10. 9. 2009 / Štěpán Kotrba

Interpretace mnohovrstevnaté filmové symboliky je možná různá. U popové kultury zvláště. Každému co jeho jest. Blbec si z ní vezme prvoplánově jen to, co mu jeho vlastní, subjektivní zkušenost dovolí. Pro někoho je to pouze "ojetina". Rovina "oddechového akčňáku" stačí. Nácek se zhlédne v "asertivním" plukovníkovi SS Hansi Landovi, sadista vezme zavděk několika návodnými scénami, hodnými napodobení. První skalpovaný voják je prý ve skutečnosti figurína Quentina Tarantina v nazi uniformě... V průběhu natáčení si prý Tarantino svolal herce do hospody a suše jim oznámil, že další den absolvují trénink zacházení se zbraní a jak správně skalpovat člověka. Ten, kdo bude nejlepší ve skalpování, bude mít ve filmu detailní záběr... Učitelům na filmových akademiích přijde film jako bizarní komedie bandy vykulených debutantů, v níž Brad Pitt vlastní soukromá kasárna a Tarantino sbírku nacistických uniforem. Znalec filmové historie přijme některé postavy, dialogy a písničky, které se už předtím proslavily v jiných filmových hitech jako sofistikované narážky na dějiny kinematografie, což je oblíbená intelektuální kratochvíle filmových dekadentů. narážek je ve filmu stovka. Ještě se k nim později vrátím. Absolvent FAMU bude díky čerstvé zkoušce z historie oboru unešen, stejně jako ze seminárního cvičení "Nation's Pride" - filmu ve filmu, který režíroval Eli Roth, a který postřehne málokdo. Filmovému "intelektuálovi" to vše bude připadat jako užvaněné pásmo sebeukájivých dialogů, připomínající spíš televizní inscenaci...

No a německý "George" Drašnar se zcela vážnou tváří se domnívá, že autor pouze "ojel" Dirty Dozen... Dyť to říkám: každému, co jeho jest.

K tomu: "Omluva Jiřímu Drašnarovi od šéfredaktora Britských listů" ZDE

Vytisknout