Šrotovné -- s křížkem po funuse

10. 9. 2009 / Jiří Baťa

Můžeme říci "zaplať pánbůh za to", ale ve skutečnosti není za co děkovat, spíše se můžeme podivovat. Osobně se šrotovným nesouhlasím a ač nerad, musím souhlasit s naším expertem na všechno, tedy Václavem Klausem. Je to fakt nesystémové a diskriminační, ale také, pokud jsme tím chtěli řešit něco nutného v čase, kdy toho bylo nejvíce zapotřebí, je to dost, ne-li hodně pozdě. Chápu, do projednávání této otázky jaksi neočekávaně zasáhl pád vlády, ale od té doby již uplynulo mnoho vody a ty odnesly i moment efektu šrotovného.

Na druhé straně se projevili mnohem razantněji než poslanci sami podnikatelé, kteří, aniž by čekali na byrokratické bouchnutí a oschnutí razítka na nový zákon, sami o sobě šrotovné zavedli v rámci svých podnikatelských aktivit. Poněkud si smysl šrotovného upravili k obrazu svému, dali mu punc dle charakteru svých výrobků ( ledničkovné, pračkovné apod.) a snad na tom i vydělali, i když ten jejich efekt na naši ekonomiku nebyl zas až tak výrazný. Ale aspoň pomohli sami sobě. Zde snad tvoří jen výjimku někteří autobazárníci (především AAAAuto), kteří de facto zákon předběhli minimálně o půl roku. Z tohoto pohledu mám vážné obavy z celkového efektu schváleného šrotovného tím více, že zákon byl sice schválen, ale jeho platnost nebyla stanovena. Takže další ztráta času.

A co víc tím, že autobazary vyrukovaly se šrotovným již skoro před půl rokem nabízí se otázka, zda již nejsou vyčerpány možné zdroje jak automobilů, určených (zralých) do šrotu, tak finanční možnosti potenciálních "čenčařů" (od slova čenč=směna, výměna). Nemyslím si totiž, že by 30 000 korun mohlo být nějak výrazně zajímavých pro movitější lidi, je-li nové auto limitováno do půl milionu korun. Zde je asi těch třicet tisíc bude sotva nějak výrazně motivovat. A ti, co o takový čenč stáli, to již dávno udělali. Víceméně prostřednictvím autobazarů, protože neměli-li na nové auto před tím, neměli na něj ani v době možnosti uplatnění šrotovného u autobazarů. Takže vzali s povděkem levnější (novější) ojeté auto s mínusem třiceti tisíc.|A to už se vyplatí! Jenže!

Pokud je šrotovné úzce spojováno pouze a jenom na automobily (přesné znění zákona o šrotovném není známo, není tedy specificky prokazatelné, že se nebude vztahovat i na jiné komodity, než automobily), pak tu platí skutečnosti uvedené výše, ale také fakt, že by se to kromě automobilového průmyslu, potažmo subdodavatelů, dotklo už jen zpracovatelského průmyslu (kovošrot a hutě). A co ostatní odvětví průmyslu, které jsou stejně, nebo více či méně, zasaženi ekonomickou krizí? Nerad cituji ekonomického fenoména Kalouska, ale musím zmínit jeho: co takhle střepovné (na ty další poťouchlé příměry si nevzpomenu), čímž měl na mysli odvětví, které by rovněž mohly (jako že nemohou) na způsob šrotovného něco podobného uplatnit. Takže zde se nachází a naplňuje prvek diskriminace, neboť ne všichni mají stejné podmínky a šance podpůrný záměr šrotovného realizovat.

Je tu sice šance, protože stejně jako schválení šrotovného v Parlamentu, prošel a byl schválen antidiskriminační zákon. Najdou-li se z řad podnikatelů tací, kteří se cítí být poškozeni a využijí tohoto antidiskriminačního zákona, další vývoj šrotovného by mohl být velmi zajímavý. To jen dokazuje, jak nedomyšlené jsou závěry jak navrhovatelů --předkladatelů zákonů, tak i neodpovědné postoje poslanců při jejich projednávání a schvalování, neboť oba tyto zákony již v principu vykazují předpoklady možného střetu, tedy, nesystémový a diskriminační šrotovné na jedné straně a antidiskriminační opatření (zákon) na straně druhé.

Závěrem jen připomenutí k úvodu toho článku. Zatím co u nás byl zákon o šrotovném (s křížkem po funuse) schválen, v Německu, Rakousku, USA a na Slovensku bylo již šrotovné ukončeno (v Británii ještě běží, protože se britská vláda obává příliš brzy zrušit stimulační pobídky pro ekonomiku v krizi).

U nás pozdě, ale přece! Ale k čemu?

Vytisknout