Kdo je zodpovědný za bídu důchodců?

1. 9. 2009 / Antonie Hančíková

Usnesení vlády ČR ze dne 9.1.2008 o Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008 –2012 uvádí v bodu 5) Prostředí a komunita vstřícná ke stáří, viz podbody 5.4 a 5.5., kde je uvedena nutnost především vytvořit starým lidem domov, místo, kde se cítí bezpeční a kde strávili značnou část života. Aby mohli v posledních dekádách svého života žít klidně, spokojeně, šťastně a nebyli nuceni toto bezpečné místo, v němž se cítí dobře, opustit. Patrně je potřeba zdůraznit  význam  bydlení pro občana. Zejména staří a sociálně slabší občané se nebojí nedostatku, jsou ochotni se uskrovnit v nákupu oblečení, či jiných předmětů, jsou ochotni šetřit na jídle, ale nejvíce je deprimuje nejistota v otázce bydlení a vyvíjení různých tlaků ze skupin občanů, kteří nemají žádné etické a sociální cítění - mají jenom jeden zájem vypudit nájemníka z bytu jakýmkoli způsobem a jeho bytu se zmocnit co možná s nejmenšími finančními náklady. Zejména skutečnost, že zahraniční návštěvníci a studenti, kteří bydlí v bytech přechodně, mohou za nájem nabídnout podstatně víc než trvalý nájemník způsobuje stále větší tlak na staré občany, aby byty - zejména v soukromých nájemních domech – opustili bez náhrady. K tomu slouží současné dramaticky rostoucí nájemné, které nemá žádnou vazbu na průměrné platy a důchody českých občanů, ani na kvalitu bydlení a neváže ani na to, kolik nájemce ze svých vlastních prostředků do rekonstrukce a modernizace bytu vložil.

K ochraně starých občanů byla zřízena Rada vlády pro seniory a stárnutí populace podle usnesení vlády ČR ze dne 22.3.2006 č. 288. Jedná se o stálý poradní orgán vlády pro otázky života seniorů – viz čl. 2 odst. 2b) usnesení vlády.

Poslední, 7. zasedání tohoto orgánu se konalo 24.6.08, přestože největší tlaky na zvyšování nájemného nastaly v  2. pololetí 2008. Zvýšení nájmů k 1.1.2009 se stalo pro desetitisíce seniorů, zejména osamělých, naprosto likvidační, mnohdy přesahují náklady na bydlení jejich důchod. Čestný předseda SON JUDr. Křeček se raduje, že další zdražování bude rozloženo do tří let, ale už neuvažuje o tom, že už dnes mnozí senioři nemají z čeho náklady na bydlení hradit.

Madridský mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí z roku 2002, klade největší důraz na spokojenost seniorů a dobrou kvalitu života. Naši čeští senioři se již plných 19 let zmítají v nejistotě, zda ke konci života nepřijdou o střechu nad hlavou. Akční plán konstatuje, že starší lidé jsou ohroženi přímým a nepřímým vyloučením ze života komunity. Zabývá se ekonomikou a příjmovou bezpečností ve stáří. V bodu 2.7.7 je rozvedeno, co je nezbytné udělat pro spokojenost a kvalitu života a zdraví seniorů a v bodu 2.9.2 jak řešit změny ve struktuře domácností a bydlení. K tomu byl vydán přehled o průměrných příjmech seniorů v přepočtu na Kč/měsíc.

USA	80 496
Švýcarsko	69 959
Francie	44 057
Itálie	42 283
Německo	37 964
Velká Británie	36 655
Polsko	13 916
Česká republika	9 616
Maďarsko	8 769
Slovensko	7 984

Výzkum Celoevropský projekt Share (Radim Boháček, Cerge–Ei) zjistil, že omezení finančními prostředky pociťuje 68 % seniorů ČR. Další výsledek výzkumu. Polovina Čechů seniorů bere léky na vysoký tlak a bolesti kloubů. Jedna třetina seniorů starších 65 let aktivně pomáhá dětem a vnukům v průměru 4,6 hodiny denně.

Výsledek výzkumu: senioři se cítí osamělí, trpí nedostatkem financí, věk je omezuje v kvalitě života. Skupina desetitisíců seniorů se obává o to, zda bude mít finanční prostředky na nezbytné potřeby (náklady na bydlení, náklady na léky a stravu).

Jaroslava Pospíšilová ve studii Marketing and Social Research upozornila na „osamocení“ této skupiny občanů ČR.

V průběhu srpna 2009 obdrželi mnozí senioři další zvýšení nájemného. U dvoupokojového bytu činí kolem 1 tis. Kč. měsíčně. A naši politici nám vzkazují, že důsledky finanční krize budou řešeny především na úkor seniorů a nízkopříjmových skupin. To znamená, že zmrazí důchody a zvýší DPH na potraviny. Zatímco pan Vojíř z ODS a pan Urban z ČSSD přispěli svojí činností k dárku akciové společnosti ČEZ v řádech desítek miliard Kč na to, aby v dalších letech mohla výhodněji nakupovat emisní povolenky, čímž má platit jakousi daň za znečišťování ovzduší. Jak solidární, jak prospěšné občanům České republiky.

Všechno, co politici po roce 1989 zprivatizovali provází jakási pachuť. Tisíce firem jejich privatizátoři přivedli na buben a jejich zaměstnance na úřady práce. Tisíce památek, které jsme zdědili po svých předcích, bylo dáno jako zástava za špatné úvěry, propadly bankám a nyní byly zbourány, nebo jim zbourání hrozí. V bytové politice to není o moc lepší, spíš se jedná o individuální tragédie starých a bezmocných lidí. Vybraným skupinám občanů byla totiž v první fází prodána lukrativní a velmi slušná bydlení téměř za 1 Kč. Do osobního vlastnictví. Postupně sice ceny narůstaly, ale stále z našeho společného majetku byly prodávány byty za 5% procent jejich ceny. Nyní je to již 20 i 30 %, ale stále je to darování některým občanům milionů z našeho společného majetku. Zatímco skupina nájemníků nedostala nic a nájemné je bezohledně zvyšováno bez ohledu na průměrný příjem českého občana, na průměrný důchod českého seniora. Jak je možné v demokratické společnosti dělat takové rozdíly mezi jednotlivými skupinami občanů? Jak to navazuje na Listinu základních práv občanů, kteří mají právo na střechu nad hlavou!!

Vytisknout