ANALÝZA AKTUÁLNÍ SITUACE
Úspěch německé Levice
1. 9. 2009 / Jiří Hudeček
Volby do tří zemských sněmů, které se konaly tento víkend v Německu, se staly další historickým úspěchem německé Levice. Tuto zprávu přinesla i česká média, a ve shodném duchu o výsledcích informuje i server této strany (vcelku pochopitelně). Bezesporu hlavním úspěchem je výsledek v Sársku, kde se Levice poprvé dostala do zemského sněmu a hned se v něm stala s 11 mandáty třetí nejsilnější stranou za CDU, která má 19 mandátů, a SPD s 13 mandáty, dalších 5 mandátů získala FDP a Zelení 3. Tento výsledek je nespornou zásluhou Oskara Lafontaina, který svou politickou kariéru zahájil roku 1968 jako člen předsednictva sárské SPD.
Tento výsledek je přelomový také v tom, že se jím Levice poprvé ve "starých zemích" dostala nad dvacet procent odevzdaných hlasů (21,3 %). Ačkoliv jistě bude snižován s poukazem na fakt, že jde o jednu z nejmenších spolkových zemí, jeho hodnotu naopak zvyšuje to, že se Levici zřejmě podařilo nejen odlákat část voličů SPD (a dokonce i CDU), a že jej bylo dosaženo při výrazném nárůstu volební účasti (v roce 2004 55,5 %, nyní 67,6%). Nárůst celkového počtu odevzdaných hlasů (cca 90 tisíc) se téměř shoduje s přírůstkem hlasů pro Levici (roku 2004 získala PDS těsně nad 10 tisíc hlasů, letos přes 113 tisíc).
Poněkud méně jednoznačné je v mých očích hodnocení výsledku ve dvou "nových" spolkových zemích, v Sasku a Durynsku. Volební systém je v každé z těchto zemí odlišný (a složitější než v Sársku), nejspolehlivější je proto hodnocení podle získaných mandátů, resp. hlasů odevzdaných pro stranickou kandidátku. V obou sněmech bude zřejmě méně poslanců Levice než dposud (výsledky jsou, stejně jako v Sársku, zatím označeny jako "předběžné"), zachovají si ale postavení druhé nejsilnější strany.
Situace je pro Levici příznivější v Durynsku, kde je se svými 27 mandáty (oproti 28 v minulém sněmu) těsně za CDU (30), a kde posílila SPD na 18 mandátů. Levicové strany by tedy mohly vytvořit koalici, popřípadě s podporou Zelených (nově získali 6 mandátů). Ačkoliv se zde do zemského sněmu nově dostala také liberální FDP (7 mandátů), její zisk nemůže nahradit ztráty CDU (přišla o 15 mandátů).
Naopak v Sasku je pro levicové strany situace nepříznivá, tamní dlouhodobě dominantní CDU ještě posílila, a to přes celkovou ztrátu v získaném procentu odevzdaných hlasů - získala totiž 58 přímých mandátů (v minulém sněmu měla 55 zástupců). Nemůže sice vládnout sama, ale vzhledem k zisku liberálů (zdvojnásobili svůj počet mandátů na 14) by neměla mít problém s vytvořením koalice. Levice si uchovává i přes ztrátu dvou přímých mandátů postavení hlavní opoziční strany (s 29 mandáty), další strany s levicovou orientací sice zaznamenaly mírné zisky (SPD bude mít 14, Zelení 9 mandátů), ale ani při společném postupu nemohou takovu koalici ohrozit. Jako příznivý výsledek lze chápat ztrátu neonacistické NPD (ze 12 poklesla na 8 mandátů) - zejména proto, že jinak volební data spíše ukazují na celkový nepříznivý vývoj společnosti v Sasku. Na rozdíl od zbylých dvou spolkových zemí zde poklesla volební účast (z téměř 60 na 52 % ) a dosti výrazně se oproti r. 2004 snížil i celkový počet oprávněných voličů (zjevně v důsledku migrace za prací do jiných spolkových zemí).
Celkově je ovšem možno výsledky německých zemských voleb chápat jako jednoznačnou porážku CDU v předvečer spolkových voleb, a lze tedy očekávat značnou nervozitu v této straně, včetně kritiky a útoků na adresu kancléřky Merkelové.
Obsah vydání | Úterý 1.9. 2009
-
1.9. 2009 / Kdo vyvolal druhou světovou válku?1.9. 2009 / Samomluva s krumpáčem1.9. 2009 / Afričané se v Moskvě bojí vycházet31.8. 2009 / Připomínka primitivních propagandistů-kariéristů1.9. 2009 / Srí Lanka uvěznila novináře na dvacet let1.9. 2009 / Uwe LadwigVolby v době twitteru, neboli O datech z průzkumů veřejného mínění a o jejich vlivu na taktického voliče31.8. 2009 / Obnova zrušených přechodů v Praze1.9. 2009 / Hospodaření OSBL za srpen 2009