Zdravotní péče všude na světě má své limity

18. 8. 2009

Kolikpak kritiků Obamovy reformy si uvědomuje, že 8 procent HDP, které musejí platit američtí daňoví poplatníci za Medicare a Medicare je proporčně téměř totéž, kolik britský stát vydává na celé své státní zdravotnictví? Z tohoto hlediska je americké zdravotnictví stejně tak "státní" jako kdekoliv v Evropě.

Zuřivá kontroverze v USA o zdravotnictví vyvolala v Británii pobavení i rozčilení. Britové si rádi na své státní zdravotnictví stěžují. Avšak nahradit zdravotnictví, jehož služby jsou zdarma, americkým systémem soukromých pojišťoven, by Britové považovali za něco naprosto šíleného, píše v deníku Financial Times komentátor Philip Stevens. Jak vědí britští konzervativci, jen naznačit, že by chtěli zprivatizovat zdravotnictví, by znamenalo volební likvidaci jejich strany.

Za celou touto kontroverzí však leží nepříjemná pravda: Zdravotní péče všude na světě má své limity. Všechny státy světa do určité míry omezují zdravotní péči, i když předstírají, že tomu tak není. V Británii ty limity určuje stát, v Americe totéž dělá trh. Oba systémy však rozdělují otázky efektivnosti a férovosti.

Američtí Republikáni kritizují britské státní zdravotnictví jako nástroj státního vraždění penzistů. Prý by v Británii nebyl léčen šestasedmdesátiletý senátor Edward Kennedy.

Takováto obvinění jsou zjevný nesmysl, takže se britští politikové jen sjednotí při obraně značně nedokonalého britského státního zdravotnictví. Jenže američtí Republikáni cítí, že mají šanci obnovit americké kulturní války. Likvidace zdravotní reformy možná zlikviduje i Obamovo prezidentství. Fakta při takové kampani nesmějí stát v cestě.

Evropská kritika amerického modelu zdravotnictví se zaměřuje na jeho nerovnost: více než čtyřicet milionů Američanů nemá přístup k ničemu jinému než k nouzové zdravotní pomoci. Daleko více šokující jsou však astronomické náklady amerického zdravotnictví.

Ve skutečnosti však v Americe existují dva zdravotnické systémy. Kolikpak kritiků Obamovy reformy si uvědomuje, že 8 procent HDP, které musejí platit američtí daňoví poplatníci za Medicare a Medicaid, je proporčně téměř totéž, kolik britský stát vydává na celé své státní zdravotnictví? Z tohoto hlediska je americké zdravotnictví stejně tak "státní" jako kdekoliv v Evropě.

Celkových 16 procent HDP, které Spojené státy věnují na zdravotnictví, je téměř dvojnásobek průměru 8,9 procent výdajů na zdravotnictví členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Na jednoho obyvatele je ten rozdíl ještě větší, podle Health Data 2009 z OECD. Spojené státy vydávaly na zdravotnictví na jednoho obyvatele r. 2007 téměř 7300 dolarů, kdežto průměr v bohatých zemích OECD byl jen asi 3000 dolarů.

Američtí šťastlivci, kteří mají nejdražší pojištění, dostávají nejlepší zdravotnickou péči na světě. Avšak kdo nemá nejdražší pojištění, nemá přístup k mnoha druhům léčení a mnoho zaměstnaných Američanů si prostě žádné zdravotní pojištění nemůže dovolit. A nadto, všechny tyto peníze nezlepšily výsledky zdravotnictví. Průměrná délka života v USA je o rok kratší než průměrná délka života v bohatých zemích OECD, která je 79 let a kojenecká úmrtnost v USA je vysoko nad průměrem. Británie je v obou případech na tom lépe než průměr.

To, že nejbohatší země světa může vydávat tolik peněz na zdravotnictví, a stejně skončit tak daleko pozadu, je pozoruhodným odsudkem. Podle dnešních trendů tento zoufale neefektivní systém brzo bude polykat celých 20 procent amerického HDP, takže americké zdravotnictví bude nejen neférové, ale skoro nikdo si ho nebude moci dovolit.

Británie má jiný problém. Měla by na zdravotnictví dávat víc peněz. Vzhledem k demografickému vývoji to bude nutné. Dříve nebo později budou muset pacienti začít přispívat přímo na svou zdravotní péči.

Ale britské státní zdravotnictví je relativně efektivní. Vždycky budou existovat ve zdravotnictví limity. Avšak Obamovi kritikové házejí kamením ze skleníku, jehož okna jsou už rozbitá.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 18.8. 2009