AMERICKÁ AROGANCE POKRAČUJE I ZA OBAMY

Americké velvyslanectví v Londýně dál odmítá platit za vjezd do města

18. 8. 2009

Naděje konzervativního primátora Londýna Borise Johnsona, že nový americký velvyslanec, jehož do Londýna jmenoval Barack Obama, zaplatí neuhrazených téměř 3,5 milionu liber za vjezd do centra Londýna (tzv. "congestion charge", poplatek proti dopravním zácpám), byly zklamány. Mluvčí nového velvyslance potvrdil, že americké velvyslanectví nemá poplatky za vjezd do města absolutně v úmyslu uhradit.

V Americe je šílenství trvalým onemocněním

18. 8. 2009

V Pennsylvánii minulý týden se jeden občan, třesoucí se hněvem, přiblížil na dotek nosu svému překvapenému senátorovi: "Jednoho dne před vámi bude stát Pán Bůh a bude vás soudit a taky všechny ostatní vaše kumpány ve Washingtonu. A pak dostanete, co si zasloužíte," píše v deníku Washington Post Rick Perlstein.

V Michiganu se zase do mysli vetkl otec, který přivezl svého invalidního dospělého syna na kolečkovém křesle až těsně k republikánskému poslanci Johnu Dingellovi a řval, že "podle Obamova zdravotnického plánu, který podporujete, by nedostal tento muž vůbec žádnou zdravotní péči!"

AMERIKA:

"Státní zdravotnictví je nezbytné"

18. 8. 2009

Několik čelných amerických Demokratů vyjářilo v pondělí znepokojení, že Bílý dům zjevně změnil svůj postoj k zdravotnické reformě. Kritizovali signály od vysokých vládních představitelů, že zruší plány na státní zdravotní pojištění, pokud nebudou mít v Kongresu podporu.

V Senátu, kde se nyní soustřeďuje vyjednávání, zdůraznil John D Rockefeller, že státní alternativa reformy zdravotnictví je "nutnost". Senátor Russell Feingold podtrhl, že "bez státního zdravotního pojištění nezpůsobíme skutečné změny v systému, který proměnil zdravotnictví ve výsadu pro ty, kdo si ji mohou dovolit."

Obama čelí zuřivé reakci od levice za to, že ustupuje od zdravotnické reformy

18. 8. 2009

Barack Obama čelí počátkem týdne kritice od levice poté, co jeho vláda signalizovala ústup od plánů zavést státem řízení zdravotnictví.

Levice označila toto rozhodnutí za "zradu".

Obama letos bude prosazovat určitou reformu zdravotnictví, avšak je pravděpodobné, že nové zdravotnické služby budou poskytovat soukromé firmy a nikoliv federální vláda, čemuž by Obama býval chtěl dát přednost.

Šest lobbyistů na zákonodárce - aneb dolarová demokracie

18. 8. 2009 / Karel Dolejší

Levice Demokratické strany a občanské iniciativy se mohou snažit zastavit Obamův ústup od plánu na státní zdravotnický systém - protitlak v Kongresu, který vychází od farmaceutického průmyslu a pojišťoven, je ale tak velký, že šance na úspěch vyhlížejí prachšpatně. Konstatování "Blue Dog" Demokratů, že prezidentem prosazovaná alternativa nebyla nikdy reálná, se ex post ukazuje jako poměrně realistické hodnocení situace. Proti Obamovu plánu pracovalo koncem minulého týdne kolem už 3 300 lobbyistů, to znamená šest na každého zákonodárce - a neustále se registrovali další. Podle agentury Bloomberg jejich počty již trojnásobně přesáhly počet registrovaných příslušníků lobby obranného průmyslu a kampaň, která jen do konce června stála přes 260 milionů dolarů, už zahrnuje všech 10 největších lobbyistických firem v USA. Dalších 53 milionů bylo vynaloženo na reklamu. Larry McNeely z bostonské U.S. Public Interest Research Group upozorňuje, že šustění tolika dolarů už prostě přehlušilo hlas veřejnosti. Tolik Bloomberg.

Zdravotní péče všude na světě má své limity

18. 8. 2009

Zuřivá kontroverze v USA o zdravotnictví vyvolala v Británii pobavení i rozčilení. Britové si rádi na své státní zdravotnictví stěžují. Avšak nahradit zdravotnictví, jehož služby jsou zdarma, americkým systémem soukromých pojišťoven, by Britové považovali za něco naprosto šíleného, píše v deníku Financial Times komentátor Philip Stevens. Jak vědí britští konzervativci, jen naznačit, že by chtěli zprivatizovat zdravotnictví, by znamenalo volební likvidaci jejich strany.

Za celou touto kontroverzí však leží nepříjemná pravda: Zdravotní péče všude na světě má své limity. Všechny státy světa do určité míry omezují zdravotní péči, i když předstírají, že tomu tak není. V Británii ty limity určuje stát, v Americe totéž dělá trh. Oba systémy však rozdělují otázky efektivnosti a férovosti.

Jsem vděčná, že Murdoch chce zpoplatnit tisk na internetu

18. 8. 2009

Pokud je budoucnost internetu, proč nepřestaneme tisknout noviny na papíře a prostě nepíšeme jen elektronicky ptá se Mary Dejevsky v deníku Independent.

Důvodem je, že i když deníky krachují, internetový ekonomický model je ještě horší. Internetový žurnalismus neprokázal, že může existovat bez platících čtenářů.

Většina internetových serverů totiž nepřináší původní materiály: a pokud ano, většina autorů je píše zadarmo. Jejich editoři jsou v podstatě sběratelé: vybírají si články, které jsme napsali my, ve staromódních novinách, a dostali jsme za ně zaplaceno od zaměstnavatelů. Není zjevné, že vzhledem k tomu, že internetový žurnalismus nemůže sám o sobě přežít, nemůže se stát ekonomickým modelem budoucnosti?

BRITÁNIE:

Experti varovali vládu: Distribuce Tamiflu způsobí víc škod než užitku

18. 8. 2009

Britská vláda odmítla doporučení od svých odborníků na prasečí chřipku, kteří konstatovali, že není zapotřebí široce užívat léku Tamiflu a navrhli, aby bylo veřejnosti sděleno, ať si lidé vezmou paracetamol.

Nezávislý panel zdravotních odborníků, který ustavila vláda, varoval ministry, že distribuovat zásoby léku Tamiflu způsobí více škod než užitku, protože to umožní viru vytvořit si vůči léku odolnost.

Immanuel Wallerstein: Šíření jaderných zbraní -- co kdyby...?

18. 8. 2009 / Immanuel Wallerstein

Přinejmenším od 90. let, jestliže ne déle, je velkou a hodně zveřejňovanou starostí Spojených států (a v menší míře také západní Evropy) vyhlídka, že Severní Korea zůstane jadernou mocností a Írán se jí stane.

Ve vládě USA se dosud seriózně debatovalo pouze o taktice, kterou by se dalo dosáhnout, aby byly obě země zbaveny veškeré schopnosti stát se jaderným mocnostmi. Přívrženci tvrdé linie tvrdí, že se obě země přetvařují, že se vždy přetvařovaly a jsou plně rozhodnuty stát se uznávanými jadernými mocnostmi. Tato skupina proto doporučuje podniknout proti těmto režimům tvrdou akci, v případě potřeby vojenskou, a to raději dříve než později.

STAROSVĚTSKÉ ZPŮSOBY:

Herec chce vrátit svým investorům 2,5 milionu liber

18. 8. 2009

Známý britský televizní herec Neil Morrisey má dluhy ve výši 2,5 milionu liber (75 milionů Kč) poté, co investoval do firmy vlastníci řadu hotelů a restaurací, která udělala bankrot. Konstatoval, že sám bankrot nevyhlásí a splatí svým věřitelům všechny dluhy.

"Rozhodl jsem se udělat správnou věc a splatit všem lidem, kterým dlužím, jejich peníze. Jinak bych se cítil blbě."

Morrissey odmítl vyhlásit osobní bankrot, jímž by byl dluhu zbaven, a namísto toho uzavřel dobrovolnou úvěrovou smlouvu, podle níž veškerého jeho příjmy, po odečtení výdajů na živobytí, poplynou po dobu delší než nadcházející tři roky, jeho věřitelům.

Divné jednání, že?

Podrobnosti v angličtině ZDE

Třetí manželka připravila Monty Pythona Johna Cleese u rozvodového soudu o 12 milionů liber

18. 8. 2009

Sedmdesátiletý Monty Python John Cleese dosáhl soudního rozhodnutí ve věci rozvodu se svou třetí manželkou, Alyce Faye Eichelberger. Musí jí zaplatit 12 milionů liber, takže mu zbude méně peněz, než je nucen dát jí. Vyjádřil se k tomu: "Aspoň vím, že jestli v budoucnu začnu chodit s nějakou dámou, nebude se mnou ta dáma chodit kvůli penězům." Když se Cleese r. 1990 s Eichelbergerovou seznámil, žila s dvěma syny z předchozího manželství v chudinském státním bytě v Londýně.

V soudním sporu o odškodné Eichelbergerová argumentovala, že je Cleese "světoznámá celebrita" a že si zvykla "na společnost králů a hodnostářů v zámcích". Požadovala polovinu veškerého výdělku Johna Cleese od doby jejich svatby r. 1992, polovinu z jeho devíti nemovitostí a 900 000 liber ročně (2,25 milionů Kč měsíčně) jako alimenty.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Jedinou odpovědí na nenávist je lidskost

18. 8. 2009

V hromadě pošty, která na mě čekala doma po dovolené - většinou účty - byla malá obálka. V ní rukou psaný dopis vylíčil prastarý příběh jednoduchými slovy, píše v deníku Independent Yasmin Alibhai-Brown.

Mladá britská Palestinka se slepě, zoufale zamilovala do syna amerických sionistických přistěhovalců v Tel Avivu. Seznámili se loni v létě v jednom londýnském parku, dali se do řeči a od té doby spolu tajně chodí. On se má vrátit po ukončení svého postgraduálního studia domů a ona má myšlenky na sebevraždu, uvažuje-li o tom, že ho má ztratit a neztratit. Jednou se narodili jako nepřátelé, musejí zemřít jako nepřátelé.

Kterak iDnes bezostyšně opisuje a kterak necituje zdroje

17. 8. 2009

ŠOK│ Říká se, že není nic staršího, jak včerejší noviny. To platilo kdysi. V době RSS, alertnews a online zpravodajství světových agentur lze mít i tři dny staré zprávy a vydávat je za horkou novinku. Tomu se říká v Česku mainstream. Bez udání původního zdroje, bez udání autora, bez udání zdroje kde se autor inspiroval. Proč ne? Kdo by se za ty prachy namáhal, že, když jde celkem beztrestně vykrádat kolegy, kteří pracně vyhledávají a překládají článek, který ovšem kterýsi anglicky píšící novinář napsal na základě "jednozdrojových" podkladů z tiskové zprávy lobbistické organizace...

Drzost zdravotnického náměstka Šnajdra

17. 8. 2009 / Petr Wagner

Pan ministersko-zdravotnický náměstek Šnajdr se pustil do ministra Peciny ohledně zdravotnických poplatků. On totiž začíná zkoumat, zda kraje neporušují zákon. Vyčítá kde co. Hlavně, že se zajímá o poplatky pozdě. Jde jen o populitické gesto. Jistě, pan exministr jeho strany Langer se mohl zajímat dříve, ale nezajímal.

ANALÝZA AKTUÁLNÍ SITUACE

Rozvrat veřejných financí v ČR a možná řešení

17. 8. 2009 / Ilona Švihlíková

„V důsledku ekonomické recese došlo k významné změně fiskálního cíle. Ten nyní spočívá v udržení deficitu státního rozpočtu maximálně ve výši 166 mld. Kč v roce 2010, 164 mld. Kč v roce 2011 a 158 mld. Kč v roce 2012. Tomu odpovídá i plánované snížení střednědobých výdajových rámců v letech 2010 a 2011 a jejich nastavení pro rok 2012. Takto definovaná fiskální politika znamená pro rok 2010 zhoršení deficitu vládního sektoru na 5,1 % HDP a následné mírné zlepšování deficitu až na 4,3 % HDP v roce 2012.“

Zdroj: Fiskální výhled ČR, květen 2009, Ministerstvo financí ČR

Přestože ekonomičtí experti odborů již dlouho upozorňovali na to, že reforma veřejných financí vlády M. Topolánka povede k závažným výpadkům příjmů, byli v odborné debatě upozaděni. V současné době se opět (byť je před volbami) rozbíhá debata o neudržitelném stavu českých veřejných financí, který byl patrný latentně již delší dobu, ovšem vynikající hospodářské výsledky především let 2005-2007, kdy se česká ekonomika ocitla na svém vrcholu, tyto problémy přikryly.

Zánik Laterny magiky -- další zlikvidované rodinné stříbro, nebo opravdová nutnost?

17. 8. 2009 / Tomáš Koloc

9: května 2009 uplynulo padesát let od založení prvního multimediálního divadla na světě (prvenství má na svém vrubu víc), a to Laterny magiky, jako stálé divadelní scény. Od 30. 6. téhož roku jí Národní divadlo neprodloužilo smlouvu na pronájem Nové scény, v níž Laterna magika sídlí. Od 1.1. 2010 ji pak Ministerstvo kultury ČR jako samostatný subjekt ruší. Tichý způsob jejího zániku není v historii první (a nejspíš ani poslední), a přesně odpovídá duchu, v němž si s Laternou magikou už vyřizovali účty mnozí mocní minulého půlstoletí.

Nová scéna ND nebyla stavěna výhradně pro Laternu

17. 8. 2009

Chtěl bych jen stručně reagovat na článek o Laterně magice. Není totiž pravda, že by budova Nové scény byla stavěna výhradně pro Laternu. Jednalo se tenkrát skutečně o "novou scénu Národního divadla", která svou kapacitou umožňovala Národnímu divadlu inscenaci komornějších kusů. Ze začátku se tam mj. provozovala i komorní opera. Ukázalo se však, že prostor je akusticky nešťastně vyřešen, a tak byla budova dlouhodobě pronajata Laterné magice, píše Marko Ivanović, dirigent ND.

Solidarita otřesných

17. 8. 2009 / Karel Dolejší

V bestselleru Josepha Stiglitze Globalization and its discontents (London, Penguin Books 2002) lze kupodivu nalézt i několik odstavců o České republice. Jádro tvoří sedmá kapitola věnovaná sporu "šoková versus gradualistická reforma", kde Stiglitz poukazuje na výsledky čínských ekonomických reforem a "šoková" ČR mu přitom slouží jako negativ: Klausův "velký skok vpřed" dal vzniknout skupině zločinců v bílých límečcích (white-collar criminals), kteří sice vynikají ve schopnosti obírat naivní spoluobčany, nevytvořili však žádný rozumný základ dalšího zdravého vývoje ekonomiky. Tolik Stiglitz.

Rozdělení majetků během kritizované "rychlé" privatizace poté nezrevidovala ani halasně vytrubovaná Zemanova "Akce čisté ruce" - a tak majetky horečně vzniklé v dobách, kdy politikové nedokázali poznat špinavé peníze, vytvořily lehce-topně-olejové podhoubí, z nějž časem vyrašila mafiánská politika s pravolevou tváří. Prezidentovy halasné nářky nad tím, že politika prorostla lobbyingem, jsou v této souvislosti vrcholným pokrytectvím - vždyť jde jen o zralý plod toho, co on sám na počátku 90. let pomáhal zakládat. Nezávislé kandidátky a nové strany usilující o reformu zasmrádajících poměrů jsou z principu nezávislé především na penězích spočívajících "v těch správných rukou", které za scénou hýbou českou politikou, a v případě skutečného úspěchu se nová politická uskupení stávají rutinním cílem náhončích nabízejících přízeň vlivných hospodářských subjektů - a možná i něco více...

Public relations nikoliv pro MIPSy

17. 8. 2009 / Irena Ryšánková

Public relations jako ovlivňování mínění, je kniha, která vychází v druhém vydání. To samo o sobě ukazuje, že čtenářům k něčemu je. Nezabývá se oborem public relations jako podnikovým marketingem či vztahy s veřejností. Jak prodat jogurt tedy poradí jen okrajově – na příkladech velmi odtažitých. Public relations je v autorově pojetí aktivní a řízený proces ovlivňování veřejného mínění. MIPS je zkratka označující mladého idiota plného síly. Manažera, který si myslí, že ví vše a podle toho se chová. Český ekvivalent anglického yuppie - young upwardly-mobile professional. Nejnověji se mladí ctižádostiví podnikatelé zapojují též jako youth understanding politics. Autorem knihy je mediální profesionál se schopností nahlédnout oboru pod pokličku. I té politice...

Absolvent policejní akademie, masové komunikace na FSV UK a mediální teorie na NYU Jozef Ftorek se sice dotýká témat, které čekáme od každé „pořádné“ příručky PR – tedy například jak vypadá tisková zpráva a jak ji sepsat. Nicméně se vymyká záplavám plácání o ničem, k němuž se autoři instantních příruček na ovládání světa pro manažery často uchylují, když o oboru nevědí nic. Možná proto, že autor sám má za sebou rozsáhlou vlastní zkušenost...

Do roku 2030 se vesmír změní v prostor pro válku

17. 8. 2009

LVI│ Velitel ruského letectva generálplukovník Aleksandr Zelin minulý týden řekl, že v roce 2030 budou mít některé země, především USA, vesmírné zbraně schopné zasáhnout cíle v Rusku a že ruské ozbrojené síly musejí být schopny takový útok odrazit. Vojenský analytik z agentury RIA Novosti Ilja Kramnik však tato tvrzení zpochybňuje.

Německé volební nejistoty

17. 8. 2009 / Štěpán Steiger

Do voleb zbývá ve Spolkové republice sotva šest týdnů -- konají se 28. září. Průzkum veřejného mínění, provedený počátkem srpna agenturou Forsa, ukazuje pro sociální demokraty nejhorší letošní výsledek: dostali by pouhých 20% hlasů. Ocitají se tak v bodu, který dosahovali před rokem, krátce před odsunutím svého tehdejšího předsedy Kurta Becka. K tomuto výsledku výrazně přispěla aféra sociálnědemokratické ministryně zdravotnictví Ully Schmidtové: nechala si k soukromému pobytu ve Španělsku dopravit služební vůz, který tam pak byl ukraden. (V Česku fakt, že ministerský předseda při návratu ze zahraniční "služební" cesty použil vládní letadlo k návštěvě přátel v Alpách apod., vyzněl velice rychle do ztracena.)

Jsem pro Hnutí za překlenovací vládu

17. 8. 2009 / Jaromír Máša

Mezi tolika různými více či méně fundovanými, více či méně vychtěnými a -- nemohu se zbavit toho podezření -- objednanými předvolebními průzkumy jakoby se v nich něco ztratilo v propadlišti.

Průzkumy zkoumají kdejakou stranu ("malá i ta velká strana, říká, že má o hlas víc, že ta druhá strana je nahraná, oni že maj' hlas ze Štěchovic"). Je mi líto, ale o poměru lidí k současné vládnoucí vládě ani slovo, to jako by byli jacísi mezilidé.

Vakcína proti prasečí chřipce: Pozor na Guillain-Barrův syndrom

17. 8. 2009

Lékaři mají dávat bedlivý pozor, zda aplikace vakcíny proti prasečí chřipce, která bude v Británii k dispozici od říjnba, nezpůsobí vzrůst výskytu smrtelného Guillain-Barrova syndromu.

Guillain-Barrův syndrom napadá nervový systém a může způsobit ochromení a smrt. Je spojován s infekcemi chřipky, ale také s předchozí vakcínou proti prasečí chřipce, s níž byl její výskyt spojen v řadě případů v Americe v sedmdesátých letech.

MILAN KUNDERA:

Glorifikace autorského gesta

17. 8. 2009 / Jakub Češka

V následujícím příspěvku bych rád načrtl jistou jednotící linii v rozmanitém díle Milana Kundery. Pro názornost bych použil metaforu kruhu či kruhového pohybu: Pomyslný počátek můžeme hledat v lyrickém gestu, v antropomorfních metaforách, které zlidšťují nelidský svět; dále se můžeme přesunout k distanci vůči tomuto gestu, odkud vede cesta ke glorifikaci vyprávění: vyprávění je v tomto ohledu výsostný, ničím neohrožený post.

HISTORIE

15. srpna 1944: francouzsko-americká invaze do jižní Francie

17. 8. 2009 / Karel Košťál

„Druhý Den D“, zoufale očekávaný odbojem ve francouzských a italských Alpách, konečně přišel 15. srpna 1944. Operace Anvil začíná ve 4 hodiny ráno, v den výročí Napoleonova narození. Po dlouhých tahanicích s Churchillem se konečně podařilo spojencům odvolat téměř půl miliónu mužů z absurdního italského bojiště, a vylodit je na jihu Francie, kde německá obrana byla mnohem slabší než v Normandii a v Itálii.

Jak si u EasyJetu spletli Bristol

17. 8. 2009 / Jan Turnovský

Mým domovem se po dvě minulá léta (po pěti letech, která jsem strávil v různých destinacích převážně mezi Anglií a Walesem) stal anglický Bristol.

Nejznámější ikonou anglického Bristolu je bezesporu visutý most, navržený geniálním architektem Isambardem Brunelem. Klene se nedaleko prehistorického hradiště nad kaňonem vyhloubeným řekou Avon, pyšnící se druhým největším přílivem na světě (ano, tady u moře řeky podléhají přílivu...). Pokud se vám nad mostem v srpnu podaří vyfotografovat přehlídku závratného množství a tvarů horkovzdušných balonů startujících z nedalekého Ashtonského parku, málokdo vám doma uvěří, že jsou pravé a vy nejste pouze průměrnými uživateli Photoshopu.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a