Ve většině kultur pracovaly a pracují obě pohlaví

15. 6. 2009 / Darina Martykánová

Vzhledem k nesmírné pracovní vytíženosti nebudu polemizovat s celkovou vizí pana Groha, i když by mě zajímalo, jestli by si život ptáka ve zlaté kleci, který tak oslavuje, přál také sám pro sebe. Já osobně spíš fandím ambiciózním a nezávislým Turkyním a Iránkám, které nejsou ochotné prodat svobodu za pár zlatek... Nicméně si neodpustím vyvrátit jeden velký historický nesmysl: Groh píše: "V historickém pojetí nejen muslimů je práce záležitostí muže a starost o chod domácnosti výsadou ženy".

To rozhodně není pravda. Jde o velmi ahistorickou, kulturně podmíněnou představu, typickou pro poměrně krátké období soudobých dějin. Zaprvé: ve většině preindustrialních společností během dlouhých tisíciletí nepředstavovaly "domácnost" a "práce" oddělené sféry. Na venkově je tomu tak dosud. Muži, ženy i děti pracovali doma, na ulici, v cizích domech i na poli, i když samozřejmě ve většině kultur byly mnohé pracovní úkony asociovány s jedním či druhým pohlavím. Muslimské venkovské ženy těžce pracují již celá staletí na polích, a obávám se, že přesvědčit jejich manžele, že by je měli občas vystřídat v např. česání bavlny, protože "práce je záležitosti muže", by nemělo moc velkou šanci na úspěch.

Ano, ženy byly v mnoha společnostech vyloučeny z prestižních profesí, existují velmi zajímavé studie o tom, jak byly například vypuzeny z porodnictví (případně redukovány na pomocnice) v době, kdy začal závratně stoupat status lékařů. Ano, v některých společnostech je symbolem společenského statusu mužů, že manželka nepracuje (a mohou si to dlouhodobě dovolit pouze vyšší střední vrstvy). V mnoha společnostech vyšší vrstvy nepracují vůbec, muži ani ženy, a práce je považována za něco degradujícího (viz staré Řecko a Řím). Ale to je něco zcela jiného než tvrdit, že práce je v historickém pohledu záležitost mužů. V naprosté většině kultur pracovaly a pracují obě pohlaví.

Genderová nerovnost ve společnosti
Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 15.6. 2009