O darwinismu v českých školách

Jako v Jiříkově vidění

15. 6. 2009 / Boris Cvek

Je sice možné přijít a říci, že teorie relativity se mi prostě nelíbí, a proto neplatí, nebo že odporuje názoru většiny obyvatel této planety, který díky tomu, že je většinový, je hoden stejného postavení ve výuce na školách jako teorie relativity. Tyto postoje by však neměly být součástí výuky přírodních věd. I ve filozofii a v kultuře vůbec je třeba určité inteligentní argumentace, a proto třeba teorie "inteligentního designu" nebo Teilhardova katolická vize evoluce mohou být součástí vzdělávacího procesu na úrovni filozofické kritiky a recepce darwinismu.

Nedávno jsem však u státních zkoušek z biologie byl jako v Jiříkově vidění, když se diskutovalo, zda učit na školách v biologii vedle darwinismu i kreacionismus. V dobré víře nikoho nediskriminovat, a zejména ne "většinu obyvatel této planety", bylo vzato za vhodné informovat studenty o tom, že mnozí lidé s darwnismem nesouhlasí a vyznávají tzv. kreacionismus.

Myslím, že v tom případě by se snad u každé probírané látky ve fyzice, chemii a biologii mělo říci, že většina lidí této planety má jiný názor, případně o problému vůbec nic netuší. Měli bychom také zajet za lidmi všech míst planety, včetně neolitických kmenů na Nové Guinei, a zeptat se jich, jaký je jejich názor na fotoefekt, původ blesku nebo Rayleighův rozptyl světla, jenž způsobuje iluzi modré oblohy.

Abychom navíc nediskriminovali minulost, měli bychom např. u výuky o původu blesku zmínit, že podle starých Řeků, civilizace to velmi vyspělé, blesk vrhal z Olympu bůh Zeus.

U výuky o odrazu světla by bylo pak dobré zmínit atomistickou teorii, již tak kouzelně vysvětluje Lucretius ve svém klíčovém díle O přírodě, v chemii teorii flogistonu a v zeměpise teorii o placaté Zemi a geocentrismus. Kromě toho ale dilema kreacionismus vs. darwinismus vůbec nezmiňuje, co to vlastně kreacionismus je a zda je vskutku neslučitelný s darwinismem.

Římská církev, ortodoxní církve i většina protestantských církví nemá žádný konflikt mezi vírou ve svrchovaně tajemné Boží stvořitelské dílo a mezi uznáním vědecké evoluční teorie.

Sám "kreacionismus" jakožto názor, že svět a život jsou stvořeny Bohem, má mnoho podob, mezi nimi třeba tomistickou filozofii, Teilhardovu filozofii, inteligentní design, doslovné chápání knihy Genesis atd. To všechno je třeba mít na paměti, když chceme už i v Česku začít uvažovat o tom, že by se kromě evoluční teorie měli žáci a studenti ve škole seznamovat s jinými výklady původu života, než je ten vědecký. Musíme držet rozdíl mezi vědeckým a ne-vědeckým pohledem, máme-li vědě porozumět a učit jí dobře.

Ne že by ne-vědecký pohled byl nepravdivý a vědecký pravdivý, ale u vědeckého pohledu se můžeme spolehnout na evidenci a konsensus vynucený intersubjektivním, reprodukovatelným testováním.

U ne-vědeckých pohledů jsou to postoje veskrze subjektivní, dané výchovou, osobními idiosynkraziemi, tradicí atd. Tím nejsou nehodnotné, to nejhodnotnější v člověku je ostatně právě to subjektivní (v tom se liší člověk od adresáře informací).

Ale tak jako nikoho dnes ani ve snu nenapadne, aby ve fyzice učil klíčové tomistické dogma katolické církve o transsubstanciaci chleba v Tělo Kristovo a vína v Krev Kristovu (mimochodem, minulý čtvrtek byl svátek Těla Kristova, který katolíci v Olomouci slaví jakousi demonstrací na Horním náměstí, čili více než Velikonoce, aniž by si asi uvědomovali, že právě jejich středověké učení o transsubstanciaci je sektářsky odděluje od všeho ostatního křesťanstva), tak by nikoho nemělo napadnout, že bude zmiňovat kreacionismus nebo inteligentní design v biologii.

Samy církve by proti tomu měly zvednout hlas, protože převádění mystérií eucharistie nebo stvoření na instrumentální úroveň vědeckého poznání je ve své podstatě čirá blasfemie.

Vytisknout