Studium v Británii není pro bohaté

18. 5. 2009 / Alan Cedrik

První rozdíl byl v přijímacím řízení. Většina škol ho nemá, já ho nicméně podstoupil. Nevím, zdali to bylo způsobeno tím, že jsem se přihlásil dodatečně, zhruba dva měsíce před začátkem semestru či tím, že jako nebritský občan jsem prošel jiným vzdělávacím systémem.

Přijímací řízení bylo dvoukolové. Nejdříve jsem měli napsat esej na dané téma a druhé kolo se skládalo z pohovoru. To sice vzdáleně připomíná systém v ČR, avšak je tu podstatný rozdíl. Pohovor neměl za cíl "vyzkoušet" uchazeče, ale spíše zjistit, jestli má o daný předmět opravdu zájem.

Já se hlásil na žurnalistiku na Birkbeck College, University of London, a byl jsem přijat. Pro férovost je třeba říci, že v UK je mnoho univerzit, jejichž kvalita je diskutabilní a přijímají vpodstatě každého.

V Anglii (nikoliv ve Skotsku, kde je vysokoškolské studium zadarmo pro každého občana EU, tedy i Čecha, pozn. red.) se platí školné, a tak je každý nový student vřele vítán, protože představuje další zdroj peněz.

Proto jsem si předem provedl malý průzkum a totéž doporučuji každému potencionálnímu uchazeči.

Nemá cenu obětovat několik let svého života instituci, která vám na konci zajistí pouze cár papíru.

Jako nejlepší pro studium žurnalistiky mi byla doporučena City University. Bohužel nenabízeli part-time studium, a tak jsem se rozhodl pro Birkbeck College.

I když by se Wikipedia nikdy neměla brát jako seriózní zdroj, pro všeobecnou představu, myslím vyhovuje a zvídavý čtenář si může sám udělat úsudek o kvalitě této college.

Jak jsem zmínil výše, v Anglii se platí školné a v případě, že studujete part-time, je školné nižší. V mém případě se jednalo o částku zhruba 1600 liber ročně.

Naštěstí i toto nemusíte platit. Ačkoliv jsem byl v UK pouhých pár měsíců, požádal jsem si jako občan EU o studentský grant a radnice ve čtvrti, kde jsem bydlel, poplatek uhradila v plné výši.

V případě, že bych byl odmítnut, Birkbeck College nabízí studentům, kteří by nebyli schopni zaplatit, odpuštění poplatku. To je však pouze pro studenty, kteří jsou opravdu v nouzi a nemají jinou možnost.

Každý případ se projednává komisí, ale celkově jsem nabyl dojmu, že školné není překážkou pro studium v Anglii.

Samotné studium mi přijde s porovnání s FFUK na vyšší úrovni. Nemyslím tím obtížnost testů, spíše celkový přístup. V Česku jsem mohl polovinu roku nedělat vpodstatě nic a pak se "našprtat" na zkouškové období.

Zde píšeme minimálně jednu esej (seminární práci) týdně a k tomu dostáváme spoustu doporučeného materiálu ke studiu. Nic není vynucováno (kromě esejí), spíše doporučováno. Kantoři spoléhají na zralost studentů.

Birkbeck College se snaží kombinovat přístup praktický a akademický. Tudíž polovina přednášek byla v prvním roce orientovaná na získání praktických dovedností -- jak nabídnout svou práci editorům, jak napsat kvalitní a objektivní článek a jak napsat reportáž, editace hrubých kopií apod. Dle mého názoru 80 procent těchto praktických přednášek není pro talentovaného jedince a obzvláště rodilého mluvčího vůbec nutná.

Druhá polovina přednášek se věnuje teori mediií, např. historii žurnalistiky v Británii, médiím ve světě, dále máme kurs Společnost a média, sémiotika, atd.

Tento hybridní přístup má své výhody i nevýhody, ale celkově jsem s úrovní studia spokojen.

Přednášky jsou třikrát týdně v podvečerních hodinách a vždy v centru. Buď přímo v Birkbeck College nebo v jiné vzdělávací instituci - LSE (London School of Economics), SOAS (School of African and Oriental Studies) apod.

K samotnému oboru žurnalistika bych si dovolil jednu, možná trochu rouhačskou poznámku. Ačkoliv sám studuji žurnalistiku, jsem přesvědčen, že se nejedná o vědu v pravém slova smyslu. Vždyť ještě nedávno (zhruba před 30 lety) takovýto obor vůbec nebyl nabízen na vysokých školách.

Další zajímavý rozdíl je věk přednášejících. Bohužel až na pár výjimek má zkušenost s vysokoškolskými učiteli z ČR je spíše negativní. Nejde ani tak o fyzický věk, jako o přístup, kdy mnozí přednášející spali na vavřínech, které byly dle mého názoru často jen imaginární.

Neochota přijmout kritiku, ignorace odlišných přístupů apod. nesvědčí o příliš vysoké kvalitě.

Na tomto místě bych chtěl zdůraznit, že nepovažuji české vysoké školství za nekvalitní. Naopak, školský systém v Česku má dobré základy, avšak z nepochopitelných důvodů je celkový výsledek průměrnost.

Samozřejmě každá generalizace je povrchní a existují velké rozdíly mezi školami a jednotlivými obory, a proto bych se nyní místo na hodnocení českého školství soustředil spíše na své konkrétní zkušenosti se studiem v Londýně.

První příjemný rozdíl je přístup pedagogů. Až na výjimky působí přátelským dojmem a vždy mají čas na studenta. Úřední hodiny od 13:00 do 15:00 každé pondělí a středu tu naštěstí nejsou.

Další rozdíl je ve vybavení. Knihovna a internet jsou daleko přístupnější než na FFUK. S hrůzou vzpomínám na fronty v Hybernské ulici v Praze, než se uvolní počítač.

Příjemné je také to, že různé college si vzájemně vypomáhají, a tak student získá přístup i do knihoven jiných vzdělávacích institucí.

To vše je příjemné, ne však rozhodující. Podstatné je, že člověk získá vzdělání v anglofonním prostředí. To neříkám proto, že bych byl obdivovatelem anglické společnosti (Francie je dle mého skromného názoru na daleko vyšší úrovni). Atˇ se nám to líbí nebo ne, angličtina je světový jazyk číslo jedna a z čistě pragmatického hlediska je výhodnější studovat v Anglii než v ČR. O prestiži nemluvě.

Závěrem bych chtěl povzbudit všechny, kteří by chtěli studovat v UK, ale mají obavy z cizího prostředí, neznalosti jazyka apod.

Nebojte se! Vše se dá překonat a jak nám vtloukají do hlavy naši lektoři: "Everything worth doing is difficult." (Všechno, co stojí za to, aby se to dělalo, je těžké.)

Vytisknout