Sebeefektivnější technika bude rychleji a levněji produkovat pouze šum a masovou zábavu

5. 5. 2009

Článek "Budoucnost internetu ohrožena" má minimální informační hodnotu - jedná se o čistě PR společnosti Sun Microsystems (a dalších výrobců HW, kteří mají ve své nabídce tzv. green/eco computing), navíc je toto téma již alespoň 3 roky veřejně inzerováno. Bohužel zde není žádná analýza situace mezi majoritními výrobci ani trendu do budoucna, popř. způsobu, jak některé velké firmy (zákazníci) řeší tento problém po svém (např. server hosting OVH spoléhající na úpravu levných neznačkových serverů s vlastním vodním chlazením, ev. podobný přístup u Google), míní Jiří Bajer.

Současné serverové technologie upřednostňují hrubý výpočetní výkon (viz. Moorův zákon na wikipedii) před efektivitou. Příkon procesoru (cca 130W na jednu patici) již dosahuje stropu, kdy proudová hustota v deskách tištěných spojů nemá příliš kam růst. I přes pokračující miniaturizaci (metod křemíkové litografie) se téměř zastavil nárůst taktovacích frekvencí (na řadu jednotek MHz) a zvyšování výkonu je možné jen díky navyšování počtu procesorových jader v jedné patici a optimalizaci vnitřního uspořádání procesorových čipů.

Výsledkem je stagnující technologie čekající na průlomový objev, který umožní zahodit vše současné a přejít na nový systém schopný další miniaturizace. Navíc rostou ceny energie (spotřeba serverů i klimatizaci) a pozemků nutných pro serverovny (ve velkých městech). Připočteme-li, že serverové technologie jsou poměrně málo vytížené (často cca 20%) a příkon serverů jen málo závisí na vytížení, výrobci reagují nabídkou dalších služeb:

- virtualizace (více operačních systémů běžících současně na 1 počítači; výrazně se tak ale sníží spolehlivost systému - 1 výpadek HW zasáhne velké množství virtuálních strojů naráz)

- hostingu (pronájem takto virtualizovaných serverů; cenou je menší flexibilita a potenciální únik informací o nových projektech)

- cloud computing (rozkládání výpočetní úlohy mezi velký počet propojených počítačů; spousta výpočetních úloh ale stále nevyužívá těchto možnosti, popř. není snadno paralelizovatelná)

- software as a service (provoz aplikace u vzdáleného poskytovatele a pronájem přístupu - napr. webmail; naráží na problémy s bezpečností a svobodou nakládání s obsahem)

- capacity on demand (u virtuálního hostingu možnost dočasného přikoupení výkonu ve špičce, např. při účetní uzávěrce; přikoupení výkonu pro webshop těsně před Vánocemi může narazit na to, že před Vánocemi potřebuje vyšší výkon skoro každý a kapacita providera se vyčerpá)

- ecocomputing (snížení příkonu a zmenšení rozměrů, centrální vodní chlazení; nevýhodou je pořízení velkého množství nového HW)

Zásadní problém ale tkví nikoliv v neefektivnosti HW, ale paradoxně SW - operační systémy, kancelářské aplikace i serverové aplikace často využívají nejmodernějších programovacích jazyků a knihoven, které šetří programátorům práci a umožňují rychlý vývoj, ale za cenu mnohonásobně vyšší režie (podpůrné nástroje spotřebovávají nezanedbatelné množství paměti i procesorového výkonu). Jelikož je v IT neustálý tlak na rychlost dodávání nových řešení a kdo zaváhá, přijde o pozici na trhu, využívání výpočetně náročných podpůrných SW nástrojů jen vzkvétá. Výsledkem je přenášení čím dál vyšších nároků programu na výrobce HW, a tudíž i nárůst spotřeby energie. Jelikož však nový software dodává srovnatelný rozsah funkčnosti (jen je naprogramován rychleji), nepřináší koncovému zákazníkovi takto zvýšená spotřeba žádný reálný užitek.

Další problém je ve způsobu využití výpočetní techniky - pokud drtivá většina mailové komunikace jsou spamy a drtivá většina přenesených dat pochází ze sdílení filmu, hudby a pornografie, nepomůže ani ta sebeefektivnější technika - jen bude rychleji a levněji produkovat šum a masovou zábavu.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 5.5. 2009