Pax Americana

Cíle jsou jasné – nedopustit ztrátu převahy ve vojensky použitelném vědeckém výzkumu u zemí, které mají zůstat v strategickém zájmovém prostoru v podřízeném postavení a zásadně eliminovat vědecký pokrok u zemí potenciálně nebezpečných nebo nepřátelských, kde nelze podřízené postavení zajistit ani ve střednědobém horizontu. Řečeno s písničkářem Karlem Krylem, svět je znovu rozdělen na zájmové sféry.

Přitom doteď existovalo a stále ještě existuje reálné nebezpečí fašizace politického systému "kolébky demokracie" - USA, opírající se zejména o :

• Silný, symbolický a rozšiřující se elitářsky unilaterální nacionalismus s prvky populismu
• machiavelismus a doublespeak ve školství, vědě i politice
• systémový průnik nadnárodních korporací do zahraniční i domácí politiky a závislost státu na jejich zájmech
• silný vliv politického lobbyismu think-tanků
• Ekonomická, technologická a logistická nadvláda a glorifikace armády a vojenskoprůmyslového komplexu ve školství, vědě, ekonomice i politice
• Nadřazování kolektivismu národní bezpečností nad individuálními svobodami občanů a omezování občanských práv ve jménu "bezpečnosti"
• snaha po eliminaci třetího sektoru a občanů z rozhodovacího procesu
• odklon od sekulárního státu k provázání politiky a náboženství
• vize "pekla" - společného nepřítele v teoriích o "ose zla" i bipolárním účelovým rozdělení na "špatné" a dobré"
• Nespoutaný sexismus a glorifikace fyzické síly
• Ovládání a manipulace masových sdělovacích prostředků, a to jak privátními, tak i nevládními a vládními institucemi
• privatizace a outsourcing vládních agend, včetně monetární politiky, ale i obrany, zpravodajské služby, policie a vězeňství

Šťastný nový věk počasí na objednávku armády

Součástí tohoto trendu je i vize globální převahy a Nového amerického století (Project for the New American century), na něj navazující scénáře US Army (Air Force 2025 Study , 2000. Soldier of Future: Land Warrior, Air Warrior) jako pokračování koncepce "Weapon After Next". Armádní vize o kosmických či pulsních energetických zbraních nacházejí za dnešního rozvoje vědy naplnění. Součástí Air Force 2025 Study jsou mimo jiné systém globální správy informací (GIMS), globální pozorovací, průzkumný a zaměřovací systém (GSRT), systém detekce asteroidů a systém analýzy a ovlivňování počasí, ale i orbitální bojový letoun a vesmírný vysokoenergetický laser (HEL), vysokovýkonné mikrovlnné zbraně (HHELS apod.), bojové bezpilotní letouny (USAV, URAV, UCAV). Ještě podrobnější, a velmi zajímavou koncepcí rozvoje jedné části globálního zadání je i scénář Weather as a Force Multiplier: Owning the Weather in 2025, požité ve zkrácené verzi jako jedna kapitola Air Force 2025 Study, dávající odpověď na to, jak vysoce výkonný radar nemusí být jen prostředkem průzkumu a detekce polohy cíle, ale jak může plnit i roli svérázné energetické zbraně .

Úprava přirozených povětrnostních podmínek může přispět k úplné nadvládě nad globálními komunikacemi a kontrole vesmírného prostoru, k maskování operací či vyvolávání široké palety přesně ohraničeného nepříznivého vývoje v prostoru boje či v týlu nepřítele. Radikální zvýšení či naopak snížení srážek může vyvolávat záplavy, devastující ekonomické schopnosti protivníka, či naopak nedostatek pitné vody, zhoršující výkon infrastruktury protivníka až po desertifikaci terénu. Mlha či naopak odstranění mračen může napomoci nebo naopak ztížit či zabránit vojenským operacím, zásadně může ovlivnit i úroveň jejich komfortu.

Je to jen na nás

Nicméně akceptujme tu možnost, že minimálně dvě supervelmoci si hrají s ovlivňováním počasí technologické hry, které nemusejí být jen na papíře a v zákulisí armád mohou existovat představy, co se stane, když armáda bude "vlastnit počasí".

Vzhledem k tomu, že první úvahy o kontrole počasí se objevily v druhé polovině devatenáctého století, během eskalace studené války během padesátých let a od té doby uplynulo půl století výzkumů a scénářování, je načase se ptát, jak tento futurologický postup může reálně fungovat. Americké novinové archivy hovoří o vážných tvořivých nápadech jak vyvolat déšť už o roku 1839. A v roce 1957 americký prezidentský poradní výbor výslovně uznal vojenský potenciál modifikace počasí a upozornil ve své zprávě o kontrole počasí, že by se mohla stát důležitější zbraní, než atomová bomba. Technologie ovládání srážek byla aplikována na operace během vietnamské války. Od té doby je nutné si začít klást otázky, kolikrát už v novodobých dějinách byla Země svědkem a cílem těchto operací. Které změny počasí jsou nevysvětlitelné na základě standardního modelování a přitom přispěly k oslabení nějaké ekonomiky či k posílení něčí vojenské převahy.

Americký spisovatel Michael Crichton není až tak velký snílek, což dokázal už svou novelou Kmen Andromeda (The Andromeda Strain, Knopf, NY, 1969, ISBN-10 0394415256, ISBN-13 9780394415253, česky Baronet,2008, ISBN 9788073841522, EAN 9788073841522). Dnes víme, co vše z popsaného byla pravda, a co už byla fantazie autora. Odkaz na výzkumy RAND Corporation fikce určitě nebyla, stejně jako koncept pracoviště NASA pro výzkum extraterrestriálních mikroorganismů či "hypotéza svobodného muže". Behaviorální výzkumy krizové psychologie probíhaly od padesátých let dodnes ve všech armádách a kosmických programech, americké nevyjímaje. Plánování výzkumů extraterrestriálních organismů a rizik s nimi spojenými probíhá dodnes v souvislosti s očekávanou cestou na Mars stejně jako výstavba speciálních laboratoří pro všestranné vědecké zkoumání marsovských nálezů ...

NASA: THE HUMAN FACTOR: Biomedicine in the Manned Space Program to 1980 ZDE

Crichtonův román Říše strachu, pojednávající mimo jiné o možnosti tektonického útoku, je také založen na fiktivní zápletce, ale rešerše vědeckého pokroku pro jeho sepsání nikoliv.

Stejně tak pouze polofiktivním je postkatastrofický sci-fi román Warnera Douglase Smrt v horkém větru (Death on a Warm Wind, Unibook NY, 1967, Rapp & Whiting London, 1968, ISBN-13 9780853910657 ISBN 0853910650 , česky Melantrich 1973), který vyšel až rok po autorově smrti . Stejně jako Crichton, i Douglas propojuje výrazné prvky vědy a fikce s dramatickou zápletkou. Podnětem k sepsání románu byla drastická autentická zkušenost autorova se zemětřesením v marockém Agadiru, ke kterému došlo dne 29. února 1960 (mělo sílu 5,8 stupňů Richterovy stupnice a vyžádalo si životy dvanácti tisíc lidí) . Technologická rešerše ovšem s odstupem desítek let odhalí, že autor musel mít přístup k řadě vědeckých zdrojů, ale i armádní scénáře klimatologické války. Tedy informace, které nemohly být v době studené války veřejně dostupné ani v univerzitní knihovně.

"Technologie to umožňuje a je to jen na nás", prohlásil už v roce 1993 americký generál Gordon R. Sullivan v článku "Moving into the 21st Century: America's Army and Modernization" (Military Review, červenec 1993). To samé si myslí i Mary Ann Seagraves a Richard Szymber v článku "Weather a Force Multiplier," (Military Review, prosinec 1995). Podle Gordona Sullivana, bývalého náčelníka štábu to představuje mít globální, přesnou, robustní schopnost modifikace počasí systematicky a v reálném čase, v časové limitovaném období s co nejvyšší ekonomickou efektivitou a co možná nejnižšími následky v podobě vlastních ztrát. Snad i proto Valná hromada OSN v roce 1977 přijala usnesení o zákazu environmentálních modifikačních technik - UN Treaty The Convention on the Prohibition of Military or Any Other Hostile Use of Environmental Modification Technique (ENMOD). Pentagonem sponzorovaný "Scénář náhlé změny klimatu a jeho důsledky pro národní bezpečnost Spojených států" (An Abrupt Climate Change Scenario and Its Implications for United States National Security) Petera Schwartze a Douga Randalla z kalifornského thin-tanku Global Business Network, který se objevil později na internetu a stal se známým jako "Zpráva pro Pentagon" vydal děsivý popis možných důsledků velmi náhlých extrémních změn klimatu a možných dopadů na americkou národní bezpečnost. Článek v časopisu Fortune ("The Pentagon to Weather Nightmare - The climate could change radically, and fast") od David Stippa jako první na scénář upozornil veřejnost v USA. Někteří analytici a komentátoři se domnívají, že cílem zprávy bylo dát varování Bushově administrativě. Někteří analytici se ale ptají: Bylo to varování nebo předpověď? Nicméně tato zpráva zřetelně ukazuje rizika, plynoucí z možné klimatologické války – respektive ze stavu, kdy jedna nebo několik zemí bude provádět více či méně lokální změny počasí – ať už s cílem vědeckého výzkumu, tak i s možným geopolitickým či vojenským využitím. V nejširším smyslu, povětrnostní modifikace může být rozdělena do dvou hlavních kategorií: potlačení a zesilování stávajícího počasí. V krajních případech by mohla zahrnovat vytvoření úplně nového počasí, zeslabení nebo kontrolu silných bouří, nebo vyrovnat změnu globálního klimatu v dalekosáhlém a/nebo dlouhodobém měřítku. Odpověď na výzvu vojáků dává zpráva National Research Council po titulem Kritické problémy výzkumu modifikace počasí (Harold D. Orville et al.: Critical Issues in Weather Modification Research,  leden 2004) Naposled se tomuto ožehavému tématu vrátilo OSN na zasedání Rady guvernérů a globálním fóru ministrů životního prostředí o udržitelném rozvoji v Nairobi, 21-25 února 2005.

Laboratorní experimenty armádního výzkumu směřující k IR maskování demonstrovaly proveditelnost vytváření mlhy stejně, jako generování lokálních srážek v oblastech stovek metrů čtverečních. (Edward M. Tomlinson, Kenneth C. Young, and Duane D. Smith, Laser Technology Applications for Dissipation of Warm Fog at Airfields, PL-TR-92-2087 Hanscom AFB, Mass.: Air Force Material Command, 1992). Tato technologie by umožnila malé vojenské jednotce se vyhnout detekci v IR spektru. Mlha by mohla být tvořena tak rychle, že by se dal utajit i pohyb tanků nebo pěchoty.

Ovládání bouře k podpoře vojenských cílů je i podle vojenské analýzy nejvíce agresivní a sporný druh modifikace počasí. Škoda způsobená bouřemi je opravdu strašná. Například, tropická bouře má energii odpovídající 10000 megatunových vodíkových bomb.

O extrémně bezoblačném a extrémně teplém počasí nad Prahou v době návštěvy amerického prezidenta Baracka Obamy, které byly jednoznačným vybočením z dlouhodobého standardu, netřeba dlouze spekulovat. I náhoda či postupující globální oteplování se dá akceptovat jako důvod... Ale co když...?

Je libo bouřku nebo tornádo?

Dalším využitím technologií na ovládání počasí je i lokální změna vlastností ionosféry a využití této změny pro kontrolu prostoru, průzkum a maskování , pro umožnění nebo naopak rušení rádiové komunikace.

Modifikace ionosféry zlepšující nebo přerušující komunikace se stala předmětem aktivního výzkumu. Podle Lewise M. Duncana, a Roberta L. Showena, bývalý Sovětský svaz řídil teoretický a experimentální výzkum této oblasti u úrovně značně větší než srovnatelné programy na Západě. (Lewis M. Duncan and Robert L. Showen, “Review of Soviet Ionospheric Modification Research,” in Ionospheric Modification and Its Potential to Enhance or Degrade the Performance of Military Systems, AGARD Conference Proceedings 485, October, 1990)

Pro tento výzkum je silná motivace, protože umělé modifikace ionosféry mohou ovlivňovat nebo dokonce přerušit operace rádiových systémů. Řízené vytváření nebo zrychlené rozptýlení ionosférických poruch může mít vliv i na vytvoření nové dráhy šíření rádiových vln, jinak nemožné, vhodné k vybraným RF misím.

Prováděly se "poloprovozní" pokusy se zahříváním nebo nabíjením ionosféry prostřednictvím elektromagnetického záření nebo částic (ionty, neutrální částice - NPB - neutral particle beam), rentgenové záření, MeV částice či aktivní elektrony). Jako základní, technologicky, cenově i výkonově dostupné modifikační techniky nicméně zůstaly vysokofrekvenční ohřev, mikrovlnný ohřev a magnetosférické modifikace. Významnými vojenskými aplikacemi takových operací jsou nízkofrekvenční (LF) komunikace, vysokofrekvenční směrová komunikace, vytváření umělé ionosféry (sovětský fyzik A. V. Gurevič) či lokální ionosférická zrcadla pro komunikaci nebo prodloužení dosahu over-the-horizon (OTH) radarů. Cíl? Například detailní kontrola komunikace či přerušení radiové komunikace. (Paul A. Kossey, et al.: Artificial Ionospheric Mirrors (AIM) in Ionospheric Modification and Its Potential to Enhance or Degrade the Performance of Military Systéme; AGARD Conference Proceedings, říjen 1990). K těmto aplikacím je třeba mít vysoce výkonný zdroj mikrovlnného záření (o síle MW). Uměle vytvořené ionosférické zrcadlo může teoreticky odrážet rozhlasové vlny různých frekvencí s různými účinky. Vedle poskytování detailní komunikační kontroly a potenciální zastavovací schopnosti, tato technologie také poskytuje schopnost komunikace na přesně požadovaných frekvencích. Dva až čtyři na povrchu Země umístěné zářiče mohou vytvořit sérii cílů, každý přizpůsobený k odrazu zvolené přenosové frekvence směrové point-to-point komunikace, což znemožňuje rušení. Kossey popsal, jak mohou být zrcadla používána na zlepšení schopností OTH radaru: radar by mohl být provozován na frekvenci volené s ohledem na optimalizaci detekce cíle, aniž je limitována ionosférickými podmínkami. Toto, se ve spojitosti s možností ovládání vlnová polarizace radaru může snížit negativní účinky šumu a může vyústit v spolehlivou detekci řízených střel a jiných obtížně pozorovatelných cílů.

"Velký Bratr nás pak může sledovat odkudkoli..." To napsal George Orwell v románu „1984“

Weather as a Force Multiplier: Owning the Weather in 2025 ZDEMIRROR

Špičkový výkon

Za mikrovlny vysokého výkonu (High Power Microwave - HPM, HPMW) je považována elektromagnetická energie špičkového výkonu více než 100 MW v kmitočtovém pásmu od 0,3 do 100 GHz. Spektrum jejich možného využití je velice široké: - urychlovače částic (cílem je lineární elektronový urychlovač 100 MeV/m); - ohřívání plasmy pro fúzní reaktory (cílem je výkon více než 100 MW po dobu 1 až 10 sekund v kmitočtových pásmech 100 MHz, 5 GHz a 200 GHz); - přenos energie (na ose geostacionární satelit - země); - impulsní radary (cílem je dosažení výkonu 1 GW po dobu 1 ns); - zbraně na principu HPM (výkon 1 až 10 GW po dobu přibližně 100 ns, kmitočet 0,3 až 5 GHz při vazbě „back-door“).

Americký mikrovlnný radar v Brdech má mít špičkový výkon 5 MW. Prý. S původními vyzařovacími moduly, starými víc jak deset let. V případě použití nejnovějších T/R modulů stoupne tento výkon na dvaceti až padesátinásobek. Jinak by nemohl plnit úkoly, pro které má být postaven doprostřed Evropy. Pokud ovšem nejsou ty důvody i všechny, vládou poskytnuté údaje, falešné.

Pokud cílem není rušení ruských raketových testů a strategické komunikace, protidružicové případně jiné "ofenzivní" použití radaru jako generátoru vysoce výkonného a úzce směrového paprsku mikrovln. Použití takto výkonného zařízení nevylučuje nic, co je technicky možné. Stěhování stovky tun těžké konstrukce přes půl zeměkoule a její trvalá instalace prakticky vylučuje stejné taktické použití, jako mobilního radaru AN/TPY-2 / THAAD o velikosti náklaďáku, které by mohlo oficiálně deklarované použití EBR nahradit.

◄ Jak ukazuje série obrázků, radar může provádět i modifikaci elektromagnetických vlastností ionosféry, tak, že vzduchem pohlcená mikrovlnná energie vytváří jakási zrcadla, odstiňující nebo naopak zesilující odrazivost pro určité kmitočty rádiových vln či soustředěného svazku mikrovln. Radar tak může působit jako generátor maskování, rušička, směrový vysílač, paprskové dělo dezintergrující čidla, elektrické vodiče, méně robustní části konstrukce či palubní elektroniku letadel, raket či družic. Může podporovat jiné radary a zesilovat tak pocit nepostižitelnosti ve scénáři budoucí války. Kdo je ale nepřítelem?

Jak oblbovat lidi

Dějiny elektronického ovládání mysli začínají projektem Pandora, který financovala CIA. Při tomto výzkumném projektu bylo použito účinků modulovaného mikrovlnného záření, pomocí něhož byla ovlivňována činnost mozku. Vedoucím výzkumníkem projektu byl dr. Ross Adey.

Výzkum dr. Rosse Adeye v Ústavu pro výzkum mozku na Kalifornské univerzitě prokázal, že lidské chování a reakce je možno ovládat pomocí impulsově modulovaného mikrovlnného elektromagnetického (EM) záření. Impulsově modulované mikrovlny jsou obzvlášť vhodné jako nosiče signálů, neboť dokáží proniknout lebkou, která je vůči EM záření dosti odolná. Mikrovlnný paprsek pak může sloužit k přenášení signálů, podobně jako radiové signály mohou přenášet hudbu či řeč.

Jedním z cílů výzkumu bylo "umístit" zvuky a řeč "dovnitř" mozku pokusné osoby. Toto vnitromozkové slyšení by oběť mohlo přivést i k šílenství, neboť zvuky vysílané do jejího mozku by nikdo jiný neslyšel. Další výzkum se měl přesvědčit o tom, co je zapotřebí k přenosu dat přímo do mozku oběti pomoci mikrovlnných paprsků. Zjistilo se, že záleží na frekvenci, amplitudě a množství záření.

Oči, uši i zuby

Mikrovlnný systém ovšem neslouží pouze k experimentům, ke sledování či zastavování davu. Existují i jiné systémy, které využívají mikrovlnného záření k elektronické špionáži - k zjištění přítomnosti osob v budovách, k bezkontaktnímu průzkumu jejich struktury a vybavení, k zničení elektroniky v nich nebo k rušení. Mohou to být oči i uši.

Nová technologie, která využívá mikrovlny a vysokofrekvenční signály, umožnila sestrojení přístrojů, jež se dokáží "dívat" skrze zdi a vidí i do lidských těl podobně jako rentgen. Tato technologie byla vyzkoušena už přinejmenším před deseti lety. Příslušníci bezpečnostních služeb by s její pomocí dokázali sledovat podezřelého v jeho vlastním domě a zaznamenávat všechny jeho pohyby. DARPA neponechala vývoj náhodě a tak v roce 2006 světlo světa spatřil poiměrně miniaturní kapesní RADAR SCOPE na dvě tužkové baterie jako "rugged" verze kukátka pro pohled přes zeď či jinou překážku. Finální verze dostala název EMMDAR (ElectroMagnetic Motion-Detection And Ranging). Stejně tak vznikla další aplikace: radarové minohledačky AN/PSS-14 (HSTAMIDS: Handheld Standoff Mine Detection System) a Autonomous Mine Detection Sensor (AMDS), kombinující Ground Penetrating Radar (GPR) a detektor kovů spolu s unikátním vyhodnocovacím software. Detekují jak kovové, tak také nekovové protipěchotní i protitankové miny.

Systém na ochranu VIP vozidel před sledováním v přenosném provedení či systém na sledování pohybu osob v budovách vyvinula německá zbrojařská firma DIEHL BGT Defence GmbH & Co. KG, součást zbrojního koncernu Rheinmetal.

Vzpomínáte na "osobní radar" s displejem, použitý ve filmu Vetřelec? Někdy sci-fi není až tak "fi".

Cílem ovšem je přesunout mikrovlnné zbraně v "letální" podobě do vesmíru. Zbraňový systém, skládající se ze struktury satelitů, rozmístěných na nízké orbitě, by pak byl schopen likvidovat cíle na zemi, v atmosféře i v kosmickém prostoru v proměnném kmitočtovém rozsahu s proměnným stupněm poškození struktury zařízení i lidské síly. Tak to alespoň píše americký strategický dokument "Air Force 2025 Operational Analysis Technical Report" (kap. 5, Appendix A) 1996 .

I když současná politika nového amerického prezidenta Obamy dává tváří v tvář realitě ekonomické krize a drastického zadlužení USA právo si myslet, že na Hvězdné války a totální americkou nadvládu nad světem nemá nyní State department ani pomyšlení, zkušenosti říkají, že nikdy se nemá říkat nikdy.

Cílem příprav na válku není mír, ale válka.

Jak zabíjely paprsky bolesti v divadle Nord-Ost

Mikrovlny nejsou určeny jen k zastavování vozidel či letadel či zneschopňování další techniky. "Paprsky bolesti" jsou určeny i k dalším speciálním operacím, které předvedli Američané a Rusové společně i v Moskvě, v divadle Nord-Ost v roce 2002 při zásahu proti čečenským teroristům.

V několika státech, experimentujících v oblasti mikrovln (a ČR patří mezi země, které v tomto výzkumu patří na přední místo ve světě) vyvinuli zbraň vysílající mikrovlny, které zvyšují tělesnou teplotu a vyvolávají únavné horečky.

Princip všech těchto použití mikrovln na lidský organismus vychází z patentu profesora Ulricha Zimmermana a jmenuje se elektroporace (US Patent 6969604). O Zimmermanův výzkum pulsních elektrických polí - využitelném na poli mikrobiologie a biotechnologií, neboť původní využití patentu bylo tam, v oblasti rozrušení buněčné membrány - se od začátku osmdesátých let (1982) minulého století intenzivně zajímala americká armáda. Výzkum byl nakonec podpořen granty amerického ministerstva obrany a americké armády (U.S. Army Grant No. DAAK60-92-C-0099; Dept. of Defense Grant No. DAAH0493-G-0103). O elektroporaci a od ní odvislé technologie buněčné manipulace se intenzivně zajímá i U.S. Air Force Office of Scientific Research (AFOSR), která sponzoruje vědecké konference na téma použití elektromagnetického záření a ionizujících plynů.

Takové technologie, použité jako zbraně, se ale velmi obtížně zkoušejí v reálném prostředí. V nedávné minulosti probíhaly pokusy na virtuálních modelech, vytvořených počítači. Aby byly plnohodnotné, musí se zbraně vyzkoušet také na lidech...

To se stalo "v akci", ale nestalo se to paradoxně v USA či Velké Británii, ale v Rusku. Jedním z cílů elektroporace je i "otevření" buněčných membrán tak, aby tělo přijímalo léčivo "přímo". Principem je dostatečně výkonný zářič, směrovaný na povrch živého organismu. Když je paprsek pulzního elektromagnetického pole úzce směrován, dá se zvýšit vstřebatelnost látky kůží desetitisíckrát. V tomto případě se vstřebával jed a proto musely být všechny osoby, kterých se paprskové dělo svazkem záření dotklo a byly tak ochromeny a zasaženy plynem daleko více, než ostatní, zabity, pokud nezemřely na místě samy, případně odvezeny z "místa činu" a propuštěny, jakmile pominuly akutní příznaky.

Pulzní pole pravděpodobně dočasně způsobuje takové změny, které jsou viditelné a rozpoznatelné (zarudnutí či odlupování kůže, puchýře či otevřené rány, demence vzniklá rozpadem mozkové tkáně). Jeden paprsek se díval přes zeď jako zaměřovač, druhý pomáhal zabíjet. Protože lékaři, ošetřující nemocné, by bývali mohli pojmout podezření na ještě jiný "vliv" než na pouhý účinek plynu a ruská oficiální místa by měla co vysvětlovat, tak... Zásahová jednotka byla patřičně instruována a vybavena identifikačními "nálepkami" tak, aby je detekční část zářiče (oko) identifikovalo a výkonový paprsek, zesilující účinek jedu, řízený počítačem z emitoru vně budovy, se jim vyhnul. Navíc byli proti účinkům použitého jedu imunizováni a pravděpodobně vybaveni i stíněným oděvem. Ten mohl být vyroben například z materiálu s obchodním názvem BIONER, který odráží až 99% elektromagnetického záření v pásmech 30 MHz - 1GHz . Tento materiál byl použit např. na odstínění čistých místností americké ambasády v Moskvě...

Tajemství však nemohlo být sděleno kdekomu, a tak "vedlejšími ztrátami" byli mrtví civilisté. Pozitivním "vedlejším účinkem" zásahu mikrovlnným dělem bylo ochromení dálkových spínačů náloží a snad i proto neexplodovalo celé divadlo poté, co na jednotlivé teroristy začal působit plyn. Oficiálně to byl syntetický opiát fentanyl nebo jeho derivát 3-methylfentanyl v aerosolovém provedení jako bojová otravná látka Kolokol-1, utlumující centrální nervovou soustavu a respirační funkce. Patří k nejsilnějším známým opioidům, 1000x silnějším než heroin. Vyznačuje se vysokou rozpustností v tuku, tedy i tom podkožním. Jeho vstřebání nebránilo nic.

Pokus v reálném prostředí moskevského divadla Dubrovka se povedl. Mrtví byli všichni teroristé, hospitalizováno bylo 655 zajatců. Kdo přežil a s jakými následky, o tom už ruská média mnoho nemluvila...

Vladimír Putin se v televizi omluvil národu: "Odpusťte nám. Nemohli jsme zachránit všechny." Nejhorší je, že o to tu vůbec nešlo. Šlo totiž o potvrzení důvěryhodné kooperace Ruska a USA v oblasti "boje proti terorismu" s použitím high-tech zbraní. Důvěra za důvěru... Mrtvým postavili památník.

Cynicky vtipné je, že základní výzkum léčebného působení mikrovln na lidskou kůži a vstřebávání léčiv se kdysi prováděl ... v Praze, mimo jiné i na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Cílem nebyla smrt, ale život s popáleninami, lupénkou či rakovinou kůže.

Poprvé byl text o incidentu na Dubrovce publikován v Britských listech jako aktuální komentář k události, vycházející z autorových zdrojů o výzkumech, které se prováděly na některých vědeckých pracovištích v Československu. Podrobnosti včetně odkazů na patenty Zimmermannovy elektroporace najdete v článku "Paprsky bolesti už zabíjely - v moskevském divadle"

Wikipedia: Moscow theater hostage crisis ZDE

Za pokrok ve válkách může DARPA

Nahradit nechuť euroamerické civilizace k lidským obětem ve válce technologickou převahou a využít v co nejvyšší míře výsledky vědy vede zejména ve státech NATO ke snaze o omezení účasti člověka v první linii, nahrazení člověka automaty s volností rozhodování a komputerizací bojiště. Už půl století svět ovlivňuje agentura, vzniklá po realizaci projektu Manhattan, kdy vědci, spjatí s armádou, cítili neomezenou moc. Vznikl internet, tranzistory i LED diody, vznikly nové materiály i nejničivější výbušniny. Analýzou projektů sponzorovaných dnes vládní agenturou DARPA a grantů amerických vládních institucí, maskovaných přes některá výzkumná centra (National Livermore Laboratory apod.), dojdeme k základním prvkům této stavebnice.

• neletální technologie - prostředky na hraně policejních opatření vhodné k válce o nízké intenzitě a zvládání nepokojů vlastního obyvatelstva
• zákeřné zbraně "dvojího užití" -
• prostředky plošného ničení infrastruktury o dosud nepoznané intenzitě

• modifikace počasí a geofyzikálních procesů - technologie klimatologické a tektonické války jako řízené využití sil přírody
• palivovzdušné bomby a gelové výbušniny
• "čisté" jaderné zbraně nové generace (využití izotopů s co nejnižším poločasem rozpadu, omezení radiace a dalších "nežádoucích" účinků
• omezení role člověka v bojovém nasazení – eliminace lidských ztrát v asymetrické válce
• robotizace bojiště
• bezpilotní a dálkové prostředky všech velikostí pro průzkum i operační nasazení
• pozemní roboty jako nosiče nákladu i zbraní, s využitím vlastního rozhodování
• komputerizace logistiky i operačního rozhodování
• Použití vlnové fyziky a fyziky plazmatu, použití nanotechnologií, kompozitních plastů
• Nové principy pasivního i aktivního maskování v celé škále spektra

Zkrácený text najdete v nejnovějším čísle Literárních novin 17/2009 spolu s dalšími články k tématu "Vývoj nových zbraní krize nezastavila"