17. 4. 2009
Kritika kapitalismu a jeho reálné alternativyRád bych několika poznámkami reagoval na recenzi „Vítězství kapitalismu“ autorů Hynka Tippelta a Jana Civína, publikovanou v Britských listech 10.4.. Zmíněná recenze knihy Sociální kritika v éře globalizace je do velké míry také vlastním autorským článkem, než pouhou recenzí a s mnoha jejími názory se plně ztotožňuji. Jde především o to, že si bohužel musíme přiznat, „...že „studenou“ válku nevyhrála demokracie, ale kapitalismus, který dnes představuje jediný, vskutku globální socio-ekonomický systém“. Co však vzbuzuje mé pochyby a také obavy z odrazení čtenářů, je například zvolení názvu recenze pro danou knihu „Vítězství kapitalismu“, tj. názvu, který popisuje vlastní postoje recenzentů k současné době, ale ne k obsahu knihy. Obsah knihy k tomu oprávnění nedává. Právě naopak. |
Autoři v názvu spíše vyjádřili své názory na postoj politických aktérů ( především levicových politických stran) či velké části současných akademiků a teoretiků k soudobým problémům kapitalismu (ekonomickým nerovnostem, krizím atd. ), které nedávno velmi výstižně vyjádřil v jednom rozhovoru Václav Bělohradský, když řekl (parafrázuji), že za nynější krize je šokující, že levice nepřišla s žádným výrazně slyšitelným antikapitalistickým návrhem. Pokud jde však o texty v recenzované knize, nedomnívám se, že lze hovořit o nedostatku kritiky a alternativ. Některé z nich jsou sice „pouze“ deskriptivní či explanační (např. William Robinson a Jerry Harris), ale zároveň jsou velmi kritické k současnému kapitalismu. V jiných svých pracích tito autoři zcela explicitně analyzují alternativy současného systému, konkrétně se hlásí k demokratickému socialismu. A další příspěvky přicházejí s konkrétními návrhy institucionální změny, např. Nicolaus Tideman, Peter Vallentyne, Samuel Bowles a další. Realizace těchto změn by současný systém přinejmenším výrazně proměnila sociálně egalitárním i demokratickým směrem. Dále také recenzenti vytýkají autorům sborníku, že: „..nespecifikují cíl této změny, ani její nositele“. S tím není také možno plně souhlasit – cíle změny najdeme ve většině příspěvků, ale úmyslně používám slovo „plně“, protože se na ně nezaměřují všechny. Mnohé se však zaměřují na aktéry změny. Thomas Pogge a Marek Hrubec se věnují globálně chudým, Arlie Hochschild se zaměřuje na ženy atd. Je ale pravda, že obecně v současnosti se levice musí vyrovnat s tím, že tradiční subjekt změny (tj. dělnická třída) se rozpadl. Pro výbornou analýzu této otázky odkazuji čtenáře na knihu G. A. Cohen: „Iluze liberální spravedlnosti“. Částečně recenzenty chápu. Číst však recenzovanou knihu „Sociální kritika v éře globalizace“ ve světle vítězství kapitalismu (jak zní název recenze) vidím jako nepochopení, protože všechny jeho příspěvky jsou ke kapitalismus kritické (což nakonec přiznávají i samotní recenzenti) a více jich (jak jsem výše uvedl) přicházejí i návrhy změny. Mé vlastní čtení recenzovaného sborníku, které vyšlo v Britských listech 11.11. 2008 jsem proto označil názvem: „Rozpory globálního kapitalismus: analýza, kritika a náprava“. Marek Hrubec, S. Bowles, J. Harris, L. Hohoš. A. Hochschildová, B. Horyna, J. Keller, T. Pogge, W. J. Robinson, T. Shijun, O. Suša, N. Tideman, P. Vallentyne, I. M. Youngová: Sociální kritika v éře globalizace. Odstraňování sociálně-ekonomických nerovností a konfliktů. Praha 2008. Nakladatelství Filosofia, ediční řada Filosofie a sociální vědy, svazek 30. ISBN 978-80-7007-286-8 |