20. 4. 2009
Mediální pralinka před nedělí?Aneb už naše babičky věděly!Nic ve zlém. Ale už naše babičky se základním pravopisem takové problémy kupodivu neměly, jaké se objevují v našich médiích stále častěji. A to bez ohledu na to, že se poslední pravopisná pravidla -- z roku 1993 -- snažila vyjít vstříc nejednomu skluzu živého jazyka mimo pravidla buďto alternativní normou, anebo dokonce snahou upřednostnit dosavadní pravopisnou chybu za novou normu. Nic naplat, jazyk se vyvíjí, a my bychom se asi měli vyvíjet aspoň trochu s ním. Problém by automaticky měli mít mezi námi ti věkově starší. Jak to? Protože museli prožít platnost minimálně dvou vzájemně se lišících norem, pokud ti o drobátko starší navíc neprožili rozličná pravopisná pravidla aspoň tři. Také proto musí být mezi námi -- uživateli češtiny -- nemalý normativní zmatek. Je to problém mezigenerační. Určitě není jenom a především "gramatický". |
Nejdřív raději tu mediální třešinku (či pralinku). Lidové noviny mi jistě odpustí, ale ve čtvrtek, 16. dubna, na str. 5 tam jedna věta začíná následovně: "Už naše babičky věděli..." Ty babičky totiž kupodivu nejen věděly, ale stále docela čiperně vědí, že když se řekne "ty babičky", tak také "ony věděly" --- s tvrdým "y"! Hrubé chyby by se zřejmě nedopustily (a kdyby to napsaly, napsaly by zase tvrdé "y".) Nevím, zda v současné době lze o tom nenáležitém měkkém "i" ve slově "věděli" a v souvislosti s babičkami mluvit jen jako o tiskařském šotku... Zůstaňme v časech těch babiček. Tehdy ještě žactvo muselo např. rozlišovat různé slovesné třídy a podle toho také psát koncovky. Bez teoretizování: Ve stejném čísle shora zmíněných novin je na str. 17 velký nadpis: "Češi nesplácí...: Babičky by napsaly jedině "nesplácejí", protože jiná podoba nebyla v jejich dětství přípustná. Nová pravidla z roku 1993 sice připouštějí (na druhém místě) také kratší a hovorově běžný tvar kratší (oni "nesplácí"), jenže zřejmě tzv. dublety (dvojí tvary) mají vyzkoušet, jak určit pravopis toho či onoho jevu -- v zájmu jeho uživatelů -- pro další pravopisný vývoj. Jiná situace: Před půl druhým desetiletím byl nově zaveden tvar "kurz"; se "z" na konci, protože předtím kdekdo zval do "kurzů", ačkoliv před rokem 1993 jediný přípustný tvar byl "kurs" v 1. pádu jednotného čísla, a pak samozřejmě i ve všech ostatních pádech. Bez ohledu na dřívější zásadu týkající se 1. pádu jedn. čísla (jako určujícího pravopis v dalších pádech, bez ohledu na výslovnost) nová norma z roku 1993 nejdřív nepřipouštěla ten dříve jedině správný tvar. Teď je sice přípustný, ale když tak dlouho měl nejdřív privilegium jediné možné pravosti a nato aspoň preferenci tvar "kurz", i ty "babičky" věkem, ale nikoli myslí, už si musely na nový tvar do té míry zvyknout, že staré podobě "kurs" už zřejmě odzvonilo. Že nejde o pouhé teoretizování a automatickou "nutnost" dát přednost výslovnosti, doloží příklad: Píšeme sice "dub", ale v tom 1. pádě (či pádu) vyslovujeme přece "dup". --- Takže si "dupněme"! Zde je situace při zvažování pravopisné normy opačná než u "kurzu". Ještě že si prý máme v tomto týdnu víc všimnout češtiny. Budou diskusní pořady zrovna teď také v televizi... |