Co naplat, technologie není všechno, právě tak jako ekonomika. Všechno je systém. Ten je buď životaschopný a vhodný k restauraci, nebo ať jde k čertu a musí být změněn. Jistě, že takové uvažování bude mít své odpůrce i obhájce. Každopádně kapitalismus ve své nynější podobě by asi další otřesy neustál, pakliže za daných okolností přívod kyslíku formou monstrozních finančních injekcí nepřinese výsledek. Co bude, pokud tato léčba neobstojí? Inflace, ještě hlubší propad a a nakonec i rozvrat? V tomhle ohledu má pravděpodobně jistý středoevropský premiér svou pravdu, i když ji vyjádřil ne zcela diplomatickou formou.

Copak by se asi stalo, kdyby místo pumpování peněz naopak se daňové odvody zvýšily!

Je jistě nemálo podniků a finančních institucí, které za dané situace vykazují slušné zisky a jejich motivace při tvrdé daňové zátěži by byla jasná. Pracovat s co nejmenším ziskem a tím eliminovat "ztrátu" těchto prostředků vysokým odvodem do státní kasy. Přestože by vše zachránit nešlo, stát by získal, alespoň částečné prostředky pro svojí státní aktivitu na omezení nezaměstnanosti formou státních zakázek a jistě by nemusel sahnout tak hluboko do své kasy emisí dluhopisů. V případě, že by tato věc byla kombinována s úlevou na odvod do zdravotního a sociálního odvodu ze mzdy, jistě by se podnikům vyplatilo posílit mzdy a tím i koupěschopnost obyvatelstva.

Takto ovšem rozptýlené prostředky mezi občany by nebylo vhodné vysát vysokými úrokovými mírami bankovních institucí či cenovou politikou energetických a komunikačních molochů zpět do neproduktivních pokladnic ale tvrdým cenovým regulačním opatřením je ponechat působit v rámci trhu. Nebylo by od věci podívat se také na zoubek transferu zisku velkých zahraničních firem z Česka, ostatně z libovolného státu někam kde ho chce mít podnikatelská lobby a přijmout taková opatření aby zisk v místě vyprodukovaný také v místě působil.

Ano, pohledů na věc může být mnoho. V současné situaci však celosvětové summity a podobné akce opravňují k doměnkám, že skutečně záchrana životní úrovně střední vrstvy není to nejdůležitější o co jde, ačkoliv střední vrstva je to nejdůležitější co v současné společnosti existuje ba dokonce jak se zdá trochu chybí. Chudoba střední vrstvy svědčí o chudobě státu. S největší pravděpodobností jde o způsob jak zachránit prebendy té nejvyšší vrstvy, které se pokles, znehodnocení peněz a hodnot může rovněž velmi nemile dotknout.

Tyto problémy nezpůsobili lidé, kteří si chodili za drobné ale časté půjčky kupovat spotřební zboží, nezpůsobili je lidé, kteří si na leasing kupovali auta, ani lidé, kteří si na hypotéku kupovali byty a domy. Způsobili je Ti, kteří je převědčovali ať to tak dělají, kteří je ujišťovali, že to je O.K. , že to je správný životní styl! Ti kteří svými sofistikovanými způsoby přeměňovali účetní hodnoty těchto hypoték, půjček a úrokových výnosů z toho do jiných hodnot a záruk a kalkulovaných zisků a výnosů jejichž základ nebyl na vodě, ale kdesi již hluboko pod vodou. A další auditorské firmy za tučné peníze jim vystavovaly takový rating aby hra mohla běžet dále.

Rozčarování přišlo téměř minutu po dvanácté. Zlaté tele blahobytu na dluh prasklo a vyvalil se skutečný smrad. Čištění tohoto Augiášova chléva nebude jednoduché, ale doufejme, že bude nejen vodou, ale také i silnou desinfekcí! A když se léčí těžká nemoc, je třeba postupovat přísně s přesným dodržením odborně stanovených pravidel!