30. 3. 2009
Kde jsou ty časy, kdy nám čeští neocons dávali za vzor estonského tygraŠOK│ Estonská ekonomika je "velmi otevřená a flexibilní", tahounem je sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Nejvýznamnějšími obchodními partnery jsou dvě severské země: Finsko a Švédsko, hlásal ještě v dubnu 2007 magazín BIZ. Ve skutečnosti se estonská ekonomika stala montovnou finské Nokie. Trvale neudržitelné liberální reformy skončily. "Východoevropský hospodářský zázrak" rostl na dluh. |
Dle Mezinárodního měnového fondu mělo v ten samý rok Estonsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly 20 584 USD a bylo tak čtyřicáté (!) na světě. Stavěly se administrativní budovy, nákupní centra. Průmysl se podílel na ekonomice pouze 28 %, "služby" 67 %. Estonsko bylo jednou z "nejrychleji rostoucích" ekonomik Evropy díky "úspěšným reformám". . V roce 1994 zavedlo Estonsko "rovnou daň" z příjmu, v Česku tak propagovanou Modrou šancí ODS, privatizovalo se, co šlo... Od roku 2003 ale začaly expandovat banky a nabízely levné půjčky v cizích měnách. Expremiér Mart Laar převzal v roce 2007 výroční cenu českého Liberálního institutu . V prvních dvou čtvrtletích 2008 se ovšem HDP Estonska snížil o 0,5% a 0,9% a Estonsko se tak stalo po Dánsku druhým státem Evropy, který ekonomická krize uvrhla do ekonomické recese. Inflace v roce 2008 dosáhla 11,1 %. V 1. a 2. čtvrtletí 2008 poklesl HDP o 0,5% a 0,9%, ve 4. čtvrtletí poklesl o rekordních 9,4%. Nyní se naplno projevila míra úspěšnosti estonského hospodářského zázraku. Minulý týden o půl čtvrté ráno se hlavní město Estonska Tallin ponořilo do tmy. Vláda kvůli recesi seškrtala samosprávám rozpočty, přičemž ceny elektřiny z privatizovaných rozvodných závodů v tu samou chvíli vzrostly o desetinu. Aktuálně: Estonsko zhaslo. Vláda šetří, města nemají na osvětlení ZDE |