11. 3. 2009
Je hrozba teroristických útoků v českém prostředí reálná?Petr Lítoš se ve svém článku zamýšlí nad možností, zda by možné důsledky světové hospodářské krize mohly vést k tak velké destabilizaci české společnosti, že by někteří nespokojenci mohli začít páchat v českém veřejném prostoru atentáty či teroristické útoky. Právem se ptá, zda jsou na něco takového české úřady připraveny. Souhlasím s autorem, že státní bezpečnostní orgány by měly být - v rozumné míře (míra pravděpodobnosti musí být uvedena do úměrného vztahu s náklady) na atentáty případných nespokojenců připraveny. Osobně se však přikláním k názoru, že pravděpodobnost teroristických útoků v České republice je nereálná. Proč? Není to prostě v mentalitě českého národa, bránit se proti bezpráví násilím. Bezpráví se značné části společnosti děje od politiků už léta, a většina lidí v ČR se nezmohla ani na účast na obyčejné demonstraci. Tak že by organizovali atentáty? |
Petr Lítoš může namítnout, že nikdy nemůže být vyloučen atentát od nějakého zahraničního teroristy. To sice nemůže, ale i takový atentát je v ČR téměř stoprocentně vyloučen. Proč? Atentát musí být newsworthy: musí mít velký mediální dopad. Co myslíte, co bude mít větší dopad: Když terorista vyhodí do povětří Eiffelovku v Paříži, anebo petřínskou rozhlednu v Praze? O České republice ve vnějším světě nikdo neví, mnoho lidí ani netuší, kde ta země je. Zahraničním teroristům se nemůže vyplatit páchat atentáty v Praze. Mediálně mnohem efektivnější je to v Londýně či ve Washingtonu. Myslím, že je důležité obavy nepřehnat. Na nedávných atentátech v Severním Irsku, při nichž od víkendu zahynuli dva mladí vojáci a jeden policista, mě zaujalo, jak všichni politikové zdůrazňují, že je nutno nepropadnout hysterickým reakcím a reakce úřadů nepřehnat. Severoirští politikové se rozhodli neposlat znovu do severoirských ulic hlídkovat armádu. Přehnaná bezpečnostní opatření sama mohou vyvolat napětí a vést pak k teroristickým útokům, argumentují britští politikové. Myslím, že bychom si měli i v ČR zachovat uměřenost a soudnost. |