20. 2. 2009
DOKUMENTČSSD: Jistota namísto nervůPo vládním poradním orgánu NERV přišla i opoziční sociální demokracie s návrhem na protikrizový balíček pod názvem "Jistota". Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka prezentoval první konkrétní opatření - návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability - na tiskové konferenci 17. 2. 2009. Vládní návrh a recepty NERVu jsou omílány prakticky všemi médii. Nikdo však nevytiskl souhrn návrhů opozice. A tak v souladu se zásadou Audiatur et altera pars zveřejňujeme souhrn informací, které si nejspíše jinde takto pohromadě nepřečtete. Je slušností, dříve než zazní jakákoliv kritika, zveřejnit to, co se kritizuje. Abychom neodsuzovali něo,co jsme ještě nečetli. Zveřejňujeme text také proto, aby se náhodou někde neztratil, jako jiné dnes už historické dokumenty, jako například vstupní program Zemanovy vlády po krizi 1996-98 či Modrá šance z roku 2006. Nebo vy jste se s nimi v poslední době někde potkali? │ŠOK program Jistota ZDE návrh zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability ZDE dopady zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability na veřejné rozpočty ZDE |
Jistota - ČSSD proti kriziSvětová finanční krize přešla do otevřeného hospodářského poklesu. Pokles bude zjevně závažnější a delší než byly dosavadní zkušenosti s výjimkou velké deprese třicátých let. Stojíme tváří v tvář vyhoření jedné generační představy: Svět naivních hesel trhu bez regulace, neomezené tržní svobody, závodů ve snižování daní a motivační úlohy protikladu otevřené bídy a nenasytného bohatství se zhroutil. O podporu u donedávna opovrhované "pijavice" státu se nyní ucházejí ti nejbohatší: bankéři a průmyslníci prosí o podporu pro sebe, a vydírají nás slovy, aby jen prý těm chudým nebylo ještě hůř. Ještě nedávno arogantně chtěli a prosadili rovnou daň, aby se nemuseli se středními a chudšími dělit o své prémie a zisky, dnes chtějí od těchto chudých a zejména středních vrstev příspěvek ke své nové prosperitě. Ti, kdo donedávna chtěli omezit sociální stát, dožadují se pojednou zvláštního sociálního státu a solidarity sami pro sebe! "Pravicová neoliberální doktrína totálně selhala, neregulované finanční trhy nejsou životaschopné", sdělil koncem listopadu několika předsedům vlád a šéfům evropských sociálně demokratických stran v Madridu na zasedání PES populární americký ekonom James Galbraith. Nositelé Nobelových cen Joseph Stiglitz, Paul Krugman i William Sharpe říkají jinými slovy totéž. Hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard požaduje řešení prostřednictvím rozsáhlé, výdajově orientované fiskální expanze. Clintonův ministr financí Lawrence Summers připravuje pro administrativu nového amerického prezidenta Obamy rozsáhlý oživovací program veřejných investic. Ekonom tak pravicový jako Jeffrey Sachs paradoxně odůvodňuje nutnost "levicových" finančních injekcí do největších amerických automobilek. Někdejší guru centrálního bankovnictví USA Alan Greenspan si sype popel na hlavu a přiznává, že mnoho současných problémů má kořeny v jeho "zlaté" éře. Pravicoví politici jako Sarkozy či Barroso rychle vyměnili slogany o radikální deregulaci, ostré hospodářské soutěži, fiskálním konzervativizmu a snižování daní za požadavky silného státu, fiskální expanze a účinné pomoci finančnímu a průmyslovému sektoru. Hrubý domácí produkt většiny vyspělých zemí klesá, země zaznamenávají rekordní přírůstky nezaměstnanosti, množí se negativní prognózy. Po bezstarostných letech konjunktury mají lidé mnoha zemí oprávněné obavy o zaměstnání, o plat, o ztrátu bydlení, o vývoj cen energií či potravin. Obávají se ztráty hodnoty investovaných úspor a šokuje je propad hodnoty jejich naspořených prostředků v soukromých penzijních či investičních fondech. Zajímají se náhle o to, co jim nabízí dlouho opomíjený a vysmívaný sociální stát. Odpovědné země mají co nabídnout, ti, co upřednostnili sobeckou osobní spotřebu úspěšných, nemají kam sáhnout. Současná pravicová vláda a část autorů českých sdělovacích prostředků z nás nyní snaží udělat názorový skanzen Evropy. Dlouho nepochopili hloubku problému a stále se ještě inspirují neoliberálně konzervativními hesly minulosti, která nejdou na odbyt ani v globálních intelektuálních výprodejích. Podle předsedy vlády Topolánka donedávna krize vlastně neexistovala, byla smyšlená, a v říjnu náš premiér ještě vyhrožoval Evropské unii, že bude nekompromisně vetovat její antikrizová opatření. Umoudřil se až po důrazném varování francouzského pravicového prezidenta, který navrhl, že poprvé v historii společenství bude usnesení EU platit pro všechny země s výjimkou klausovské České republiky. Vláda silou prosadila tragikomický rozpočet, který krizi nepochopitelně ignoruje a naopak počítá s potěmkinovským růstem téměř 5 %. O dva měsíce později připustila centrální banka nulový růst. Po několikanásobném upozornění opozice a občanů v katastrofálně prohraných krajských a senátních volbách předseda Topolánek nakonec globální finanční krizi zaregistroval. Prosincový vládní dokument "Strategie připravenosti a akcelerace růstu" (SPAR) opakoval analýzy ČNB, a citoval mezi potřebnými náznaky opatření i některé naše dřívější návrhy. Zdálo se, že existuje možnost se alespoň na vybraných krocích shodnout. Věcné jednání vlády a opozice na téma krize však vláda stále bojkotovala, pouze o něm farizejsky mluvila ve sdělovacích prostředcích. SPAR se nakonec ukázal jen jako účelové slohové cvičení, které předseda vlády potřeboval pro jediné parlamentní vystoupení. Návrhy sociální demokracie vláda nekvalifikovaně bagatelizovala a opozici namísto debaty pouze urážela nesmyslným tvrzením, že opoziční návrhy jsou prý nebezpečnější než sama krize a dokládala to smyšlenými čísly mimo realitu. Vláda se nezbavila řady překonaných programových klišé. Vláda navrhovala bojovat s krizí snížením daní. To by pomohlo podnikům, které jsou monopolní (málo citlivé na krizi), hromadit a vyvážet zisky. Snížení daní a sociálních odvodů má ale destruktivní účinky na veřejné rozpočty a bezprostředně na poptávku. Naopak dočasně zrychlené odepisování a cílené investiční pobídky navrhované ČSSD by stimulovaly potřebnou investiční poptávku v zemi a fiskální dopad by byl odložen až po krizi. Daňovou injekcí se pomáhá monopolům, zatímco potřebné jsou naopak podniky, které zisky v krizovém období nemají, a jsou tedy bezprostředně ohroženy. Těm snížení daní nijak nepomáhá, potřebují přístup k zakázkám a úvěrům. Tento podstatnější problém vláda zcela ignoruje. Pro tyto případy je nutno pro omezený počet podniků s klíčovým významem pro region a zaměstnanost mít k dispozici i speciální prostředky v podobě kapitálového posílení, úvěrových garancí, zvláštních rozvojových programů atd. Vláda požaduje snížit odvody na sociální pojištění. Jenže pojistné fondy jako celek se dostanou do problémů i bez toho, aby se snížila sazba odvodů. Jejich příjmy se relativně sníží zvýšenou nezaměstnaností a mzdovou zdrženlivostí. Výdaje ze stejných důvodů porostou a jejich sociální i poptávková funkce prudce vzroste. Vláda fakticky mluví o fiskální kontrakci a reformami ji provádí v době, kdy už všichni ve světě mluví jen o expanzi. S rétorikou fiskálního jestřába předložila nízkodeficitní rozpočet, který je ve skutečnosti silně deficitní. Jestliže plánovaný deficit činí 38 miliard, reálný podle střízlivých odhadů zřejmě překračuje třícifernou hranici 100 miliard. Navíc vláda utrácí rozsáhlé rezervy, započítané do minulých schodků ČSSD. Kalouskovo silně deficitní financování nemá požadovanou strukturu, aby čelilo krizi. Rozpočet krizi vůbec nezaznamenal. Na nižší výběr daní odvozený od poklesu růstu se mělo reagovat seškrtáním výdajů. I nový, lednový návrh rozpočtových úprav stále počítal s růstem, který i členové provládní Národní ekonomické rady vlády (NERV) označili za nerealistický. Pod tlakem nedávné volební porážky vláda alespoň akceptovala svůj závazek vůči veřejným zaměstnancům a osvojila si návrh ČSSD na zvýšení platů ve veřejné sféře. Je to zatím ojedinělý důkaz toho, že alespoň někteří členové vlády si už uvědomují, že cestou z recese není past restriktivních politik. Zvýšení platů pedagogů však po loňském propadu reálných mezd nenaplňuje očekávání. Je nutno zastavit vládní pseudoreformy. Topolánkova vláda hasí požár benzínem! Snižování daní a vládních výdajů je v příkrém rozporu s doporučeními Mezinárodního měnového fondu. Ten navrhuje mohutný fiskální stimul založený na vládních výdajích. Snižování daní bohatším vrstvám, které realizovala a dále navrhuje česká vláda, má za kontraproduktivní. Pokud nyní snižovat daně, pak pro nejnižší příjmové vrstvy a tento postup násobit investicemi do sociálních sítí. Popis situace v ČRSkutečností je, že v ČR původně nebyly významnější vnitřní příčiny finanční krize a nevznikla panika. Lze ocenit konzistentnost a trpělivost českých střadatelů, investorů a manažerů, kteří neztratili důvěru. Reakce na zprávy trhů byly klidné, bez zbytečných emocí, a to přes neodpovědnou dramatizaci některých projevů finanční krize a hospodářské recese v médiích. Nebyl zaznamenán vyhraněně kritický moment, jakkoli o nové situace, nepříjemnosti a silné cenové výkyvy nebyla nouze. Český finanční systém je jako celek funkční. Realitou je silný pokles burzy, snižování úvěrových rámců podniků, ztížený přístup k hypotékám a splátkovým prodejům. Tento fakt zdaleka neznamená, že se v ČR finanční krize a hospodářská recese neprojevuje. Silná závislost země na vývozech a dovozech bezpochyby vede k závažnému importu světové recese do modifikovaných českých podmínek. Listopadový pokles průmyslové výroby o 17,4 % byl nejvyšší v Evropě. Zaznamenáváme citelný pokles zahraničních objednávek, masové propouštění, prudké snižování počtu volných pracovních míst. Do českých podniků se budou tvrdě promítat potíže zahraničních odběratelů a někdy i jejich vlastníků. Brzdné efekty již zaznamenala výroba i poptávka v průmyslu a ve stavebnictví, klesla poptávka v maloobchodě, dále se zpřísňují poměry v poskytování úvěrů a hypoték. Hospodářská recese se tedy v ČR projevuje se zpožděním, které může kulminovat až v druhé polovině příštího roku. Otevřenost ekonomiky a restriktivní vládní politika pak recesi akcelerují. Hospodářská politika musí na tyto skutečnosti reagovat, a proto se dále musí zaměřit na stabilizaci klíčových subjektů, stimulaci poptávky pro oživení hospodářské aktivity, ochranné i motivační efekty záchranné sítě. Zásadní je prevence ztráty důvěry na úvěrovém trhu. Zároveň je nutno udržet vysokou kredibilitu fiskální a monetární autority ČR, které jsou klíčové pro financování veřejného dluhu. Ztráta této důvěry by byla významným ohrožením reálné národní suverenity. Jisté je, že osm let politiky ČSSD zanechalo zemi nejen s jedním z nejnižších veřejných dluhů v EU, který ve vztahu k HDP dále klesal, rekordním hospodářským růstem a snižující se nezaměstnaností, ale také zdravým finančním sektorem. Světová finanční krize je dnes řešena úplně stejnými prostředky, jaké jsme užili my pro řešení bankovní a podnikové krize na přelomu tisíciletí. Zaplatili jsme za tuto skutečnost velmi draze, vždyť celkový účet za pravicový bankovní socialismus Klausovy ODS dosáhl včetně sekundárních výdajů a ušlých příjmů přes půl bilionu korun. Změnili jsme neoliberální či pseudoliberální neregulovanou karikaturu trhu, který neznal špinavé peníze a ochranu veřejného majetku řešil tak, že privatizačně zhasl, na systém, který má rysy standardního vyspělého trhu. Zabezpečili jsme kompatibilitu tohoto systému se standardy EU. Na finančním trhu samotném jsme zavedli přiměřenou regulaci, vytvořili potřebné regulatorní orgány, které prováděly dozor přísněji a efektivněji s ohledem na vlastní negativní zkušenost. Významným krokem byla integrace dohledových orgánů do jednoho centra, do České národní banky. Respektujeme práci ČNB. Přes snahu prezidenta republiky tuto instituci politizovat výběrem ideově vyhraněných osob do vedení instituce, a přes jejich dříve nevídané "hradní" politické úlitby, zůstává ČNB dosud institucí, která si udržuje uznání jako monetární i regulační autorita. Odbornou linii práce ČNB dlouhodobě podporujeme, a jsme připraveni dále těsně spolupracovat v přípravě a koordinaci adekvátních hospodářských politik, stejně jako v kultivaci regulačního rámce. Jsme připraveni podpořit případná zvýšení pravomocí a prostředků ČNB a dalších orgánů exekutivy jako regulačních a krizových autorit, které by umožnily rychlejší řešení problémů finančních institucí, průmyslových podniků a dalších subjektů zásadně zajišťujících zaměstnanost a podnikatelskou aktivitu. Navrhujeme však opatření členit na dlouhodobá či preventivní a na druhé straně na opatření dočasná, která by pomáhala právě jen v případě hluboké recese. Řada krátkodobě potřebných opatření by v dlouhodobém horizontu mohla vést k opačným efektům, tj. morálnímu hazardu, který by způsobil další, a ještě hlubší finanční či hospodářskou krizi. Finanční krize a hospodářská recese není místem pro předhánění se v politickém populismu mezi pravicí a levicí. Je dobou pro formování odpovědných přístupů, věcné diskuse a trpělivé přípravy opatření. Je nanejvýš politováníhodné, že česká vláda jednou strká před krizí hlavu do písku a jindy předkládá řešení, o kterých nechce vést hlubší diskusi. Krize a hluboká recese jsou momenty, kdy se vláda a opozice musí domluvit na koordinaci a pevné obraně národních zájmů. Škoda, že česká vláda o této prastaré politické zásadě neví... Jestliže Mirek Topolánek a jeho ministr financí Kalousek ještě v říjnu arogantně označovali požadavky sociální demokracie k sestavení společného týmu za šíření poplašné zprávy, na začátku ledna jednostranně ustavili Národní ekonomickou radu vlády (NERV). ČSSD v ní ve skutečnosti nikdy nebylo nabídnuto místo, přestože o tom Mirek Topolánek opakovaně mluvil v médiích a média bez elementárního ověření faktů tuto dezinformaci šířila. ČSSD dnes už nemá zájem o minoritní postavení v Národní ekonomické radě (NERV), která byla sestavena jako stranický poradní orgán ODS tak, že k jejímu složení mají dokonce výhrady i koaliční partneři ODS. Desetičlenný tým je složen ze tří pravicových ideologů (Kohout, Dlouhý, Schwarz) a převažují v něm drtivě (80 %) lidé aktuálně nebo historicky zájmově spojení s finančním sektorem (Kunert, Sedláček, Mejstřík, Dlouhý, Zámečník, Rusnok, Weigl, Kohout). Průmysl zastupuje jediný ekonom (Jahn), a to ještě z ruského manažerského exilu. Zemědělství, doprava, veřejný sektor, sociální oblast, institucionální ekonomie a nyní zcela klíčové právo zastoupeny nejsou. Sedm expertů je pravicových, tři středoví, žádný levicový. Vyváženost zjevně není předností NERVu. ČSSD je připravena být partnerem vládě, pokud už konečně navrhne nějaká konkrétní protikrizová opatření. ČSSD vyslovuje hluboké politování, že vláda postupně odmítla pět návrhů na uspořádání vztahů s opozicí během evropského předsednictví stejně jako nyní téměř půl roku odmítá věcnou diskusi o čelení finanční krizi. Odpovědnost a politická pozice vlády je minimální. Kompetence vlády, která nemá nejen krizovou strategii, ale ani jediného člena vlády s ekonomickým vzděláním, se projevila v plné nahotě. Většina zemí kolem nás již krizová opatření přijala a pracuje na jejich dalších generacích. Navrhovaná hospodářsko politická opatřeníKoncepční a systémová opatření
Opatření pro finanční sektor
Fiskální opatření
Odvětvová politika
Náklady navrhovaných opatřeníVětšina navrhovaných opatření není spojena s vůbec žádnými náklady. Jde o změnu záměrů, nástrojů a pravidel a náklady se pohybují pouze v rozsahu standardní legislativní práce a potřebné expertní činnosti. Část opatření naopak přináší dodatečné příjmy nebo naopak minimalizuje objektivní náklady, které v potenciálních krizových situacích mohou vzniknout. Pouze s částí opatření jsou spojeny náklady. Celkové náklady navrhovaných opatření jsou variabilní, dle naléhavosti situace, hloubky krize a přijatého společenského konsensu. Nejsou dány předem. Lze si představit řešení, které spočívá ve vyrovnané bilanci navrhovaných opatření, lze si představit řešení, které bude stimulovat poptávku na úrovni dodatečných 1,5 či 3 % HDP. Opatření se snaží především mobilizovat mimorozpočtové zdroje jako jsou fondy EU, zdroje bank a podniků. Tvrzení ministra Nečase o propočtu nákladů těchto navrhovaných opatření na úrovni 200 miliard korun z veřejných rozpočtů jsou jen dalším dokladem odborného selhání vlády, která existenci krize donedávna popírala stejně jako Václav Klaus popírá globální oteplování... zdroj: program ČSSD - únor 2009 ZDE Návrh zákona "O podpoře hospodářského růstu a sociální stability"Vzhledem k tomu, že ČSSD pokládá vládní návrhy na řešení dopadu hospodářské krize za nedostatečné a z velké části chybně zaměřené, předložili dnes poslanci ČSSD do Poslanecké sněmovny návrh zákona "O podpoře hospodářského růstu a sociální stability", který obsahuje legislativní návrhy ČSSD na zmírnění dopadů současné celosvětové hospodářské krize na Českou republiku. Tato vzájemně provázaná opatření jsou zaměřena na obnovu růstu hrubého domácího produktu, zejména podporou domácí poptávky, podporu podnikových investic a na posílení sociálních jistot občanů, ohrožených či postižených krizí. Zákon obsahuje následující konkrétní legislativní změny: 1. Obnovení progresivního zdanění příjmů fyzických osobPředložený návrh zákona navrhuje u daně z příjmů fyzických osob obnovit princip vzestupné (progresivní) sazby daně podle výše základu daně zavedením dalšího daňového pásma pro příjmy přesahující 1,2 milionu Kč ročně. Příjmy nad tuto hranici mají být zdaňovány 30% sazbou ze základu daně, přičemž zdanění touto sazbou bude klouzavě progresivní, kdy se vyšší sazba daně bude vztahovat v daném příjmovém pásmu jen na část daňového základu přesahující stanovenou hranici. Cílem opatření je nejen dočasné posílení účasti nejvyšších příjmových kategorií (s průměrným příjmem 100 000 Kč měsíčně) na financování protikrizových sociálních opatření, ale současně i trvalý pozitivní dopad na stabilizaci veřejných rozpočtů. Ve srovnání s daňovou progresí platnou u nás do konce roku 2007 jde o opatření, které postihuje jen skupiny poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy. 2. Dočasné zvýšení základní osobní slevy na dani (snížení daně) u daně z příjmů fyzických osobS ohledem na zvýšené výdaje každého poplatníka v souvislosti s všeobecným růstem životních nákladů i s úrovní inflace se navrhuje zvýšit slevu na dani pro každého poplatníka o 3 600 Kč, tj. ze současné částky 24 840 Kč na 28 440 Kč ročně. Jde o dočasné opatření výrazně snižující zatížení zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných v oblasti daně z příjmů pro daňová období 2010 a 2011. 3. Navrácení sazby daně z příjmů právnických osob na úroveň roku 2008S ohledem na potřebu udržení stabilních příjmů veřejných rozpočtů, zejména v době poklesu výkonnosti národního hospodářství, se navrhuje od 1. 1. 2010 navrátit sazbu daně z příjmů právnických osob ze současných 20% na 21%, tedy na sazbu platnou v roce 2008. Opatření je navrženo jako trvalé v zájmu dlouhodobé stabilizace veřejných rozpočtů. 4. Dočasné zvýšení a zrychlení odpisů hmotného majetkuNavrhuje se, aby v letech 2010 a 2011, byla pro účely odpisů hmotného majetku podle zákona o daních z příjmů zvýšena vstupní cena, od níž je vymezen hmotný majetek na částku 80 000 Kč.
5. Dočasný pokles snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH)Navrhuje se od 1. 1. 2010 snížit sníženou sazbu DPH ze současných 9 % na 6%, zejména s cílem zlevnit potraviny, léky, výstavbu bytů a domů, jízdné ve veřejné dopravě, vodné a stočné i další položky tak, aby byla povzbuzena vyšší spotřeba domácností a bytová výstavba. Opatření se navrhuje jen jako dočasné pro roky 2010 a 2011. 6. Dočasné prodloužení podpůrčí doby a zvýšení podpory v nezaměstnanostiVzhledem k růstu nezaměstnanosti a tíživým sociálním důsledkům hospodářské krize se navrhuje, aby podpůrčí doba od 1. července 2009 do konce roku 2011 činila u uchazečů do 50 let 6 měsíců, a do 55 let 9 měsíců, tedy stejně jako před 1. lednem 2009.
7. Úprava systému tzv. zelených karet a další změny ve státní politice zaměstnanostiNavrhuje se přizpůsobit systém udělování tzv. zelených karet cizincům ze států mimo EU, které je od 1. ledna 2009 opravňují k pobytu v ČR a k výkonu zaměstnání po dobu uvedenou v kartě. S ohledem na riziko podstatného růstu nezaměstnanosti v důsledku celosvětové hospodářské krize se navrhuje prodloužení časového testu volného pracovního místa ze 30 na 60 dnů tak, aby se zvýšila šance úřadu práce umístit na volné pracovní místo tuzemské nezaměstnané.
8. Zvýšení ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavateleNavrhuje se, aby při platební neschopnosti zaměstnavatele bylo pro uspokojení mzdových nároků jeho zaměstnanců prodlouženo rozhodné období, za něž mohou být mzdové nároky uplatňovány po státu tak, aby tato doba zahrnovala nejen období šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu, ale i měsíc, v němž byl takový podán a dva měsíce následující.
9. Zvýšení náhrad za pojištěné vklady u bankNavrhuje se v souladu se směrnicí ES zvýšit dosavadní maximální částku náhrady za pojištěný vklad u banky pro jednoho vkladatele z 50 000 EUR na částku 100 000 EUR. 10. Zrušení karenční doby v prvních třech dnech nemociOdstraňuje se dosavadní protiústavní stav, kdy po první 3 dny pracovní neschopnosti nepřísluší zaměstnanci náhrady mzdy ani nemocenská. Navrhuje se, aby po první tři dny dočasné pracovní neschopnosti zaměstnavatel poskytoval náhradu mzdy nebo platu ve výši 25 % průměrného výdělku (jak je tomu již v případě karantény). Tato výše v zásadě odpovídá 25 % denního vyměřovacího základu podle úpravy platné do 31. 12. 2007.
11. Jednorázová výplata třináctých starobních a invalidních důchodůS ohledem na nepříznivé ekonomické a sociální trendy s cílem podpořit vyšší spotřebu domácností se navrhuje v listopadu 2009 vyplatit jednorázově třináctý důchod, a to ve výši 2400 Kč pro každého starobního a plně invalidního důchodce a 1200 Kč pro každého částečně invalidního důchodce. 12. Zvýšení přídavku na dítěNavrhuje se zvýšení přídavku na dítě o 100 Kč ve všech třech věkových kategoriích. Nově se navrhuje, aby nárok na poskytnutí přídavku měly rodiny s příjmem do trojnásobku životního minima. 13. Dočasné zvýšení příspěvku na bydleníS ohledem na výrazné zvýšení nákladů na bydlení v důsledku deregulace nájemného a zvýšení cen energií a s ohledem na očekávané nepříznivé sociální dopady hospodářské krize na nízkopříjmové skupiny obyvatel, zejména důchodce a rodiny s dětmi, se navrhuje, aby od 1. července 2009 do 31. prosince 2011 byl všem, kdo mají nárok na příspěvek na bydlení, tento příspěvek dočasně zvýšen o 300 Kč měsíčně. 14. Úprava stávajícího tempa deregulace nájemného z bytuS cílem snížit sociální dopady deregulace nájemného na nájemníky se navrhuje zpomalit tempo deregulace nájemného tak, že maximální výše měsíčního nájemného pro rok 2009, stanovená podle dosavadního systému, může být v roce 2010 zvýšena maximálně o 10 %, v roce 2011 o dalších 8 % a v roce 2012 dále o 8 %. Zároveň výše nájemného nesmí překročit dosavadní meze, čili k dosavadnímu stropu se kumulativně přidává druhá podmínka s tím, že nová výše nájemného musí zůstat pod oběma stropy. 15. Dočasné opatření k podpoře automobilového průmyslu a ekologizaci vozového parku v ČRNavrhuje se zavedení státní finanční podpory při nákupu nového osobního automobilu fyzickou osobou v pořizovací ceně do 1,5 mil. Kč s emisemi CO2 nižšími než 160 gramů na kilometr, a to za podmínky vyřazení automobilu (autovraku) staršího 10 let, vlastněného alespoň 2 roky. Finanční podpora by při splnění těchto podmínek činila 25 000 Kč a podle zákona o daních z příjmů bude osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Podpora bude poskytována pouze v letech 2009 a 2010.
zdroj ZDE Dopady návrhu zákona ČSSD o podpoře hospodářského růstu a sociální stability na veřejné rozpočtyNavrhovaná opatření jsou v návrhu ČSSD koncipována tak, aby při maximálním účinku na posílení sociální ochrany a podporu hospodářského růstu co nejméně zatížila veřejné rozpočty. Výdajově náročnější opatření jsou proto koncipována převáženě jako časově omezená, nepřesahující dobu nejbližších dvou a půl roku, tj. období počínající druhým pololetím letošního roku a zahrnující ještě pouze dva následující rozpočtové roky, tj. 2010 a 2011. Rozpočtové dopady dočasně navrhovaných opatření budou znamenat v letech 2009 až 2011 snížení příjmů veřejných rozpočtů v této předpokládané výši:
Dopad na veřejné rozpočty (tj. včetně rozpočtů krajů a obcí) na základě výše uvedených opatření tak nepřevýší v souhrnu částku 44 miliard Kč ročně v letech 2009 až 2011. Zvláštním jednorázovým výdajem státu bude vyplacení „13. důchodu“ v roce 2009, které bude vyžadovat cca 6,5 mld. Kč, avšak pouze v roce 2009, a to mimo státní rozpočet, neboť tento výdaj bude financován z dividend plynoucích z majetkových účastí státu v obchodních společnostech. Prostředky na výplatu jednorázových starobních a invalidních důchodů budou k dispozici z dividendy Českých energetických závodů, a. s., kterou stát jako akcionář získá za rok 2008. Pokud jde o opatření navrhovaná jako trvalá, dojde na jejich základě počínaje rokem 2009 ke snížení příjmů státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů vůbec, v této předpokládané výši:
Na druhé straně však navržená opatření budou znamenat i zvýšení příjmů státního rozpočtu, resp. veřejných rozpočtů vůbec, a to v důsledku:
Trvalá opatření jsou tedy navržena v zásadě s neutrálním dopadem na veřejné rozpočty. zdroj ZDE |