Když anglikánský arcibiskup z Yorku a druhý nejvyšší duchovní v anglikánské církvi dr. John Sentamu prohlásil, že celá nekřesťanská společnost považuje křesťany za šílence, a to proto, že křesťany motivuje láska k bližnímu, dobročinnost, štědrost a soucit, nikoliv agresivní honba za penězi, citil jsem velkou chuť mu odporovat, a to i z vlastní zkušenosti z doby, kdy jsem nějaký čas žil v Londýně, a tako z osobního pohledu.

Souhlasím se Sentamem, že existují takoví lidé, kteří považují křesťany za šílence pro jejich morální hodnoty.

Část ale těch panem arcibiskupem nepochopených a špatně interpretovaných lidí se ale diví, že křesťané k tomu ještě pořád potřebují víru od toho lidmi vykonstruovaného Boha, který je základem křesťanské víry. Morální hodnoty ale nemají základ v konstrukcích různých božstev, ale v poznání, jaké jsou vlastnosti, nutné k tomu, aby spolu lidé mohli pokojně koexistovat. K takovému poznání a k jednání, které z něho vyplývá, přece člověk nemusí věřit v nějakého boha, nebo myslíte, že ano?