19. 2. 2009
POZNÁMKA NA OKRAJ:Pochopitelné, i když nesrozumitelné volání po státní pomoci, neboli O odpovědnosti majitelůV Herzogenaurachu žádalo osm tisíc zaměstnanců firmy Schaeffler v přítomnosti jejich zaměstnavatelky, miliardářky Marie-Elisabeth Schaeffler o státní pomoc, Matthias Kaufmann argumentuje ve Spiegel online, proč by byla firma Opel na tom lépe, kdyby už nebyla součástí amerického koncernu General Motors. A já se ptám, co se to děje... |
Ano, ovšem, chápu to vlastně nesrozumitelné volání těch zaměstnanců po státní pomoci. Srozumitelnější by ale bylo, kdyby žádali, aby byla paní Schaefflerová nejprve zbavena odpovídajícím způsobem svého vlastnictví, než se stát začne v její firmě angažovat. Jim, těm zaměstnancům jde o jejich pracovní smlouvy, politikové by si ale měli uvědomit, že by stát neměl financovat velikášství Schaefflerové, protože Schaefflerová se finančně namočila převzetím firmy Continental AG. Avšak finanční odpovědnost majitelů podniků se v Německu stále ještě zdá být pro některé politiky cizí, nebo tabuové slovo. Trochu jinak je to s Kaufmannem. Nevím, proč ve své analýze neukázal hjasně na to, že pokud vůbec někdo, tak jedně firma General Motors mohla mít zájem v téhle ekonomické situaci o existenci firmy Opel, kdy se nahromadilo daleko více automobilů, než by lidé chtěli kupovat. A změna téhle situace není v dohledu. Právě proto by se přece automobilový průmysl ozdravil dříve, kdyby některé firmy zastavily výrobu automobilů -- a není to vůbec otázka kvality jejich nynějších vozů. Ekonom Josef Schumpeter psal kdysi o 'tvořivém ničení'. Na to a na akciové právo přesahující osobní odpovědnost majitelů by se měli novináři a politikové rozpomenout, a to nejen v dnešní krizové situaci, aspoň když někdo chce po státu peníze, nebo myslíte že ne? |