22. 1. 2009
Malé cvičení představivosti -- proč ano?Vždyť do té velké hry se má vsadit snad celý "trilion" dolarů!S komentáři kolem inaugurace 44. prezidenta USA, Baracka Husseina Obamy, se musel roztrhnout hodně velký pytel. V nejednom směru vždycky nesmírně záleží na tom, kdo je tou osobností, která stojí v čele zatím nejvýznamnějšího státu současného světa. Samozřejmě že prezident Obama se bude muset ve svém úřadě od samého počátku nemálo "otáčet". Asi bychom se měli také divit, že teprve s Obamou do Bílého domu poprvé vstoupí jeden nepostradatelný pomocník současnosti do prezidentské pracovny, počítač (a taky další všudybyl, totiž mobil). |
Už bychom se divit neměli, jaké si vybral spolupracovníky, ať už přímo ve vládě, anebo mezi poradci. A také bychom si rychle měli zvyknout na to, že prezident Obama se nebude dívat na problémy ideologickýma očima; tak, jako to -- ve své "dobré víře" -- činil jeho předchůdce (s nímž je a bude okamžitě srovnáván). Kromě politických svízelů doma i v zahraničí zřejmě až na tom příznačném prvním místě budou ovšem problémy sociálně-ekonomické, a adresněji: jak vybřednout z té hospodářské deprese, která jako nesmírně nakažlivá infekce (podmíněná současnou globalizací) dosáhla už i do ČR. Už víme, že Barack Obama má v úmyslu "napumpovat" do amerického hospodářství nemalou a stěží představitelnou sumu celého jednoho "trilionu dolarů". Pochopitelně v "americkém významu" toho termínu. --- Už "bilion" je v USA "jenom" naše evropsky kontinentální "miliarda" (tj. za jedničkou devět nul, 109, čehokoliv). A americký "trilion" je pro nás jenom "bilion" (tj. za jedničkou nul 12, tedy 1012). Takže pro nás v Evropě (či v ČR) jde o nesmírnou sumu bilionu dolarů. Kolik peněz to "asi" je? Pokud bychom chtěli tyto prostředky darovat občanům USA (a je jich tři sta milionů), na každého by prý připadlo přesně 3 272 dolarů, a ještě navíc 57 centů! (Samozřejmě že to platí i obráceně: každý současný obyvatel USA jako kdyby okamžitě sanoval zítřejší "ozdravný program" americké ekonomiky víc než třemi tisícovkami dolarů.) Lze učinit rozmanitá další přirovnání. Zůstaňme třeba jen u jednoho dalšího. Jak vysoká by byla hromada na sebe naskládaných stodolarových bankovek, kdyby měla odpovídat té -- "obamovské" -- finanční "injekci"? Nejdřív poškádleme svůj vlastní -- intuitivní -- odhad. Jak vysoká by ta hromada asi byla? (Nečtěte dále! Zvažte to nějak. Však jsme možná všichni viděli, jak to asi může vypadat, když někdo ukradne milion, ne-li v nestřežené chvíli půl miliardy, třeba "jen" českých korun. A dolar má teď kurzovní cenu 21,50 Kč. Bratru ta dolarová hromada by byla dvacetkrát menší než v českých korunách. -- Nezapomeňme: jak vysoká ta hromada dolarových bankovek asi bude?) Trochu ještě uvažujme! Stodolarovka je kus papíru, nemálo tenký. Do jednoho milimetru by se takových bankovek naskládalo --- kolik asi? Pět? Nebo dokonce deset? Není to moc, deset? -- Koho to ještě neotrávilo, ať případně ještě chvíli uvažuje o výšce sloupce stodolarových bankovek v celkové sumě jeden bilion ($1012). A teď spolu uvažujme: A aby se to dobře počítalo, mějme těch stovek do 1 mm shovívavě deset. Pak do výšky 1 metr dostaneme těch bankovek teprve 10 000, tedy částku 1 milion dolarů. Do výšky 1 km to "teprve" bude naše středoevropská "miliarda" ($109). Ten celý "středoevropský" bilion zmíněných bankovek by při našem počítání dosáhl výšky 1 000 km. Kdo by to předtím, na počátku celé této úvahy, řekl? Zhruba jde přitom o výšku 113 Mount Everestů! (Kdybychom věděli, že 10 stodolarovek se do výšky 1 mm nevejde, bylo by ještě hůř! Nejvyšší hora světa by se musela nastavit celkem 144-krát, aby se názorně ukázalo, jaké prostředky hodlají USA -- a prezident Obama -- vynaložit, aby se ozdravělo americké hospodářství. A ještě to snad ani není konečná suma...) Díky za trpělivost! Kdo by -- předem -- řekl, že ty rozmanité čachry bankéřů budou stát daňové poplatníky tolik? (Že na to musí být k dispozici málem půl druhé stovky Mount Everestů stodolarovek? No a co? Kdopak za to může...) |