... Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoli počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustavit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svou pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za vhodné pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. ...

Proč cituji Jeffersona? Protože přesně vystihl princip, který definuje právo na sebeurčení lidu té které země. Bez dočasně trvalého pobytu okupačních vojsk, bez světového četníka, bez koalice poslušných, bez preemptivních válek, intervencí, dělových člunů a humanitárních bomb. LID má práva. Nikdo jiný. Ani profesoři kdesi za oceánem, ani sousedé. Ani kdokoliv jiný. LID. A ten lid tvoří dohromady stát. Ne národy, ale LID. Ne politické partaje, ale LID. A všichni ostatní potřebují souhlas LIDU té které země. Tolik jeden ze základních dokumentů z doby, která ještě neznala Madeleine Albrightovou či G.W. Bushe a Ronalda Rumsfelda.