Proč není do předsednictví vybrán ten nejschopnější? Možná neumíme nejschopnějšího vybrat a tak je lepší, když se střídají; a nebo je to taneček pro jednotlivé země. Každá země dostane na půl roku předsednické křeslo a dalších 12 let se může honosit, jakým je vlivným mezinárodním hráčem, malé země se mohou libovolně vyjadřovat v parlamentu a hlasovat, než je ty velké přehlasují.

Hledání kompromisů je samozřejmě potřeba trénovat. Pokud by ČR nebyla členem EU, pak by na zavedení jakékoliv legislativy, která se týká občanů ČR, byl potřeba souhlas české vlády nebo parlamentu. Ne tak nyní - díky tomu, že jsme součástí EU, máme celý 3% hlas o tom, co se bude dít v Německu, Francii, Itálii, Anglii. Tyto velké země dohromady mají naopak 43% vliv na nás (ve skutečnosti máme spíše nulu, protože 3 procenta jsou na nic, když vás přehlasují). A protože demokracie je především "o kompromisu" - aneb je potřeba najít 51% pro svou věc a na ty ostatní se můžeme vykašlat (to je nová definice kompromisu), budou naši zástupci mít spoustu příležitostí stát se geniálními diplomaty.

Právo veta aneb suverenita by bylo tak nudné. Pokud by po nás kdokoliv něco chtěl, nebo my chtěli něco po někom jiném, nebylo by možné to vyřešit přehlasováním - bylo by nutné se doopravdy dohodnout! Dřiv se tomu říkalo hledání kompromisu. Zato teď, teď prostě akceptujeme rozhodnutí EU parlamentu. Utlačování je totiž stav mysli - a když s něčím souhlasíte, není to utlačování. Hlavně souhlasit!

S tou válkou se to má takhle: buď se dvě strany respektují, a pak není válka, nebo se nerespektují. Pokud se nerespektují, můžeme se pořád válce vyhnout - kapitulovat. Argumentace, že pravomocí ve prospěch EU jsme se vzdali za tím účelem, aby nebyla válka, vede ke zvláštním závěrům. Proč se ČR vzdává pravomocí, když nám nikdo nehrozí? Proč se vzdáváme pravomocí, když nás EU respektuje?

Jak by to vypadalo, pokud bychom v EU nebyli? Mohli bychom navazovat vazby s okolními zeměmi. Mohli bychom vyjednávat s Evropskou unií, jak ostatně činí např. Švýcarsko a Norsko. Čeští zástupci by dokonce mohli v evropském parlamentu přednášet své názory, pokud by je tam někdo opravdu chtěl poslouchat - a možná by je v těch vzácných chvílích poslouchali. Dnes své názory mohou přednést, i když je nikdo poslouchat nechce, a po většinu času je asi nikdo neposlouchá. Pokud by nám okolní země nevyhlásily válku, těžko by nás mohly utlačovat. Neměli bychom 3% vliv na to, co dělají portugalští rybáři a čeští zemědělci. Měli bychom 100% vliv na české zemědělce a 0% na portugalské rybáře. Hádám, že vzdát se těch 97% za ty portugalské rybáře stojí. Peněz by měl náš stát stejně, jen by se při rozdělování nemusel řídit unijními předpisy.

Často slýchávám, co všechno by nám EU udělala, pokud bychom do ní nevstoupili. Na pořadu dne by prý byly skoro válečné akty jako jsou totální blokáda, vysoká cla, odříznutí.. Osobně tak podřadný názor o našich sousedech nemám, ale překvapuje mě, že ti samí lidé tak touží být součástí společnosti, která je podle jejich vlastního názoru nerespektuje. Kdybych si to o EU myslel, možná bych také volal po tom být součástí EU; v roce 1938 z tohoto důvodu prezident Beneš akceptoval Mnichovskou smlouvu, asi to bylo lepší, než se nechat povraždit. Ale dnes jsme v jiné situaci, naši sousedé nás přece respektují, a proto s nimi můžeme jednat jako rovný s rovným. Pokud se náhodou v něčem neshodnem, tak na nás druhá strana nepošle tanky, ale bude respektovat naše rozhodnutí a my budeme respektovat její. Nebo si snad myslíte opak a zároveň věříte, že na tom náš vstup do EU cokoliv změnil?