10. 11. 2008
NYT: Obama a válka proti mozkůmZrovna tak jako většina Američanů má naprosto mylné představy o Evropanech, evropské kultuře a evropské politice, Evropané, Čechy nevyjímaje, trpí chronickým neporozuměním americké společnosti, kultury a amerického politického procesu; buďto Spojení státy idealizují, nebo je naopak démonizují. Jedna z nejvíce šokujících skutečností pro nově příchozího do Spojených států, zejména má-li jakékoliv intelektuální ambice kromě technického zaměření, je nejenom kolosální, téměř neuvěřitelná nevzdělanost americké populace, ale především pohrdání, hraničící téměř s nenávistí, ke všemu co by mohlo být označeno za intelekt, co by naznačovalo potřebu umění, teoretické vědy, filosofie nebo tzv. vyšší kultury. Dnes už to ovšem tak překvapující není, protože se tento trend v posledních desetiletích invaze americké lidové kultury úspěšně rozšřil do celého světa. V Čechách dokonce mutoval a nabyl rozměrů oplzlé karikatury. |
Nicholas D. Kristof zveřejnil na toto téma, v nedělním vydání The New York Times, krátký zajímavý článek nazvaný "Obama and the War on Brains --(Obama a válka proti mozkům)", v kterém tvrdí, že Obamovo zvolení je milník nejenom kvůli pigmentu jeho kůže, ale taky proto, že američtí voliči si překvapivě vybrali presidenta, který se otevřeně hlasí k tomu, že je intelektuál. Osobně se domnívám, že tento druhý fakt je ve skutečnosti mnohem víc překvapující než to, že Obama byl zvolen do funkce amerického prezidenta, jedné z nejmocnějších funkcí na světě, přesto, že je napůl černoch. Zvolení někoho s jiným odstínem kůže je víceméně symbolické gesto, které by dříve či později bylo nevyhnutelné a které i přesvědčené rasisty nestojí nic jiného než pár hodin sebereflektující zlobné melancholie, nicméně zvolení doleva tíhnoucího intelektuála, ať už jakékoliv barvy kůže, je oproti tomu rozhodnutí s praktickými následky. Kristofer se zamýšlí nad stavem amerického anti-intelektualismu, uvádí několik historických příkladů, správně také zmiňuje fakt, že být intelektuálem nebo vzdělancem ještě z nikoho nedělá dobrého vůdce, politika nebo člověka, ale nakonec vyjadřuje naději, že zvolení kandidáta, který se netají tím, že má své oblíbené filosofy a básníky, započne skutečně nový, doufejme že pozitivní trend a v americké politice. Odkaz na původní článek v angličtině je ZDE Pro zajímavost několik vybraných citátů v češtině, pro ty, kteří anglicky nečtou: Zvolení Baraka Obamy není milníkem jenom kvůli jeho pigmentaci. Další zcela pozoruhodná věc ohledně jeho zvolení je skutečnost, že američtí voliči si právě vybrali presidenta, který se veřejně přiznává, že je praktikující intelektuál. Nemůžeme vyřešit náročné úkoly v školství, jestliže, podle průzkumů veřejného mínění, Američané věří v existenci létajících talířů přibližně se stejnou pravděpodobností, s jakou věří v evoluci, a když jedna pětina Američanů věří že Slunce obíhá Zemi. John Kennedy byl snad poslední president, který se za svůj intelekt neomlouval a který do svého kabinetu lákal nejlepší mozky. Nedávno jsme měli několik chytrých a vzdělaných presidentů, kteří se velmi snažili to utajit. Richard Nixon byl intelektuálem, který se za to nenáviděl, a Bill Clinton skrýval svůj oslnivý mozek plebejskými arkansaskými fóry o prasatech. Obama, na rozdíl od většiny politiků za mikrofonem, si ve složitostech libuje. Nesnižuje se k voliči a nezjednodušuje to, co chce říct, tak silně, jak to politici často dělají. Namísto v krátkých heslovitých "soundbites" (štěcích) hovoří v celých odstavcích. Global Language Monitor, který sleduje otázky lingvistiky, oznámil, že v poslední debatě Obama mluvil na úrovni deváté třídy, zatímco John McCain hovořil na úrovni sedmé třídy americké základní školy. Jak se Obama připravuje na převzetí prezidentského úřadu, přál bych si, abych mohl říct, že chytří lidé u moci se osvědčili. Neosvědčili. Jenom se zamyslete nad císařem Nerem, který byl mezi starověkými vládci jedním z nejintelektuálnějších -- a který přitom zabil svého bratra, svou matku a svou těhotnou manželku; poté vykastroval otroka a oženil se s ním, protože mu připomínal jeho ženu; patrně podpálil Řím; a z křesťanů dělal lidské pochodně osvětlující jeho zahrady. Přesto, jak teď jde Obama do Bílého domu, doufám, že jeho plodná mysl určí pro naši zemí nový tón. Možná, že se někdy už brzo naši vedoucí politikové nebudou muset stydlivě ošívat, když bude zjištěno, že v hlavě mají inteligentní mysl. |