V jedné věci všichni souhlasíme: Kubánci milují Kubu. Možná se liší ve svých názorech na režim a na krutou diktaturu Fidela Castra, ale všichni milují svůj ostrov. Kdykoliv se ptám na El Comandante, většina z nich o něm hovoří jako o umírajícím dědečkovi, jehož minulost je zároveň slavná i neslavná. Mimo ideologické komentátory, jakým je Kotrba, je obtížné najít stoupence kubánského režimu. Když si jsou Kubánci jisti, že není přítomen žádný agent tajné kubánské policie, i Kubánci propojení s kubánskými mocenskými strukturami vědí, že je Fidel věcí minulosti. Není zapotřebí příliš mnoho inteligence na to, aby si člověk uvědomil, že Fidelův bratr Raul docela rychle odstraňuje Fidelovy ortodoxní způsoby a otevírá Kubu modernímu světu.

To, co poskytuje důvěryhodnost mým názorům na monarchistické způsoby Fidela Castra je skutečnost, že jsem levičák. Při posledních prezidentských volbách v Brazílii jsem zašel tak daleko, že jsem hlasoval pro komunistickou kandidátku Heloisu Helenu. Stejně jako většina Brazilců podporuji v důsledku chronické chudoby, která obklopuje náš každodenní život v Jižní Americe, sociálně demokratickou politiku, protože si nemyslím, že se chudým může podařit osvobodit se od bídy bez vládní podpory. Podporuju vzdělávání i zdravotnictví bez poplatků. A v Brazílii je vzdělání i zdravotnictví zadarmo a nemusí to být přitom diktatura. Více než 22 milionů lidí se v Brazilii osvobodilo od chudoby v důsledku dotací od našeho levicového prezidenta Luly. Objev další ropy v našich pobřežních vodách umožní příštímu prezidentu, který, jak doufám, bude také levičák, pomoci dalším milionům občanů, aby se osvobodili od bídy a začali mít lepší život.

Avšak zásadně nepodporuju monarchistické pravomoci. Nemohu zavírat oči před tím, že Fidel vězní ty osoby, které nesouhlasí s jeho politikou. Absolutně nechápu proč, když je kubánský režim tak dokonalý, musejí Kubánci zůstávat na svém ostrově uvězněni. Nemohu přijmout absenci skutečné alternativy při kubánských "volbách" ani násilné metody, kterých používá Fidel a jeho zločinečtí stoupenci.

Kotrba má prostě fetiš, stejně jako tolik lidí, kteří jsou proti Americe. Obdivuje latinského Davida, který "zvítězil" nad americkým Goliášem.

Jenže já mám sdostatek vzdělání na to, abych věděl, že Bílý dům se často chová imperialisticky, ovšem to neznamená, že se postavím na stranu kukaček, jakými jsou osoby jako Mahmud Ahmadinedžád nebo Hugo Chavez. Jsem ateista, tak těžko uvěřím v nadlidské schopnosti politiků. Fidel je jako tolik údajných hrdinů. Než převzal moc, měl dobré úmysly, ale jakmile byl u moci, začal ji zneužívat.

Che Guevara byl vrah šílenec, který osobně rozhodoval, kdo má a kdo nemá být zastřelen a poslal před popravčí četu i čtrnáctiletého chlapce, který se snažil bránit farmu své matky. Žádný vedoucí politik na světě nemůže mít právo jménem svého nového režimu vraždit. To Kotrba odmítá přijmout, protože sám vyrostl v komunistickém Československu v pohodlné situaci. Je totiž z rodiny, která měla těsné styky s místní komunistickou mocí. Stačí zajít do ústředí KSČM v Praze, kde stojí socha, kterou vyrobil jeho příbuzný.

Zvolil jsem si povolání novináře jako poslání, nezvolil jsem si ho pro peníze. A toto rozhodnutí jsem učinil za vojenské diktatury, za níž jsem vyrostl. Byl jsem totiž svědkem skutečností, které dosud trvají na Kubě: cenzury, věznění opozice a další porušování lidských práv. Kdyby mi otec tajně doma nevysvětloval skutečnou historii naší země, měl bych mozek vymytý učebnicemi, které si nechal napsat vojenský režim a které jsme byli nuceni ve škole používat. Pak, jako mladý dospělý člověk, poté, co jsem byl mnohokrát na Kubě -- můj otec ten ostrov miluje -- jsem si uvědomil, že na Kubě existuje tentýž druh vlády, jaký byl v Brazílii za vojenské diktatury. Stejné to bylo v Brazílii i s povinným vzděláním zadarmo i zdravotnictvím, které bylo zadarmo, ale bylo špatné.

Všechny argumenty, které se používají na obranu Fidela Castra, jsou náboženské. Jsou založeny na emocích, nikoliv na logice. Stejně jako nemohu dokázat lidem, kteří věří v Boha, že Bůh neexistuje, nikdo Kotrbovi nevezme jeho právo věřit ve Fidela Spasitele. Ale neměl by vést křižáckou kampaň proti nevěřícím.