17. 9. 2008
O vzdělávání zdravotnických pracovníkůPo některých dotazech jsem se rozhodl napsat několik doplňujících informací ke vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ti jsou v současné době problémem pro zdravotnická zařízení na všech úrovních. Problémem, jsou proto, že je jich obrovský nedostatek. Došlo k tomu mnoha nepromyšlenými legislativními kroky. A popravdě světlo na konci tunelu nevidět... |
Nejprve snad ke změnám v oblasti středních zdravotních pracovníků. Zde byl zaveden koncept tzv. způsobilosti k výkonu zdravotního povolání. Tento koncept znamená, že zdravotničtí "střední" pracovníci po složení maturity na zdravotní škole nemohou vykonávat svojí práci samostatně, ale pouze pod dohledem. K tomu, aby mohli svojí práci vykonávat samostatně musí absolvovat další tříleté studium. Buď na vyšší odborné škole nebo na pracovišti vysokoškolském, ale akreditovaném k tomuto studiu. Zde jde o studium bakalářské. Těchto pracovišť je jednak málo a za druhé řada absolventů pokračuje ve studiu magisterském. Tak se stávají nezaměstnatelnými v kategorii středního zdravotního personálu. Další problém je, že řada vysokých škol nabízí studium těchto oborů, třeba zdravotní laborant, ale o akreditaci na způsobilost neusilují. Připadalo by jim to pod jejich úroveň. Například přírodovědecké fakulty. Ani tito absolventi tedy nejsou zdravotníky a neexistuje reálně realizovatelný způsob jak by se jimi mohli stát. Nemají způsobilost k výkonu zdravotního povolání. Výsledek? Střední zdravotní personál chybí a bude to stale horší. Je velmi snadné posoudit kapacitu akreditovaných pracovišť a potřebu středního zdravotního personálu. Toto porovnání je opravdu neveselé. U lékařů a vysokoškoláků je situace jiná. Atestovatlékaře je možné v cca 82 oborech (!!!!!!!!!). Vysokoškoláci nelékaři jich sice mají méně, ale také dost. Kdysi z rivality vzniklý systém různých oborů vedl po zneužití pojišťovnami (nesmíte dělat to co patří jinému oboru), ke zcela nesmyslnému stavu, kdy je zapotřetí nejrůznějších atestací. Po základní všeobecné přípravě jde o cca 50 až 90 měsíců přípravy. Přípravy, kdy je lékař nucen pracovat pod dohledem a nelze na něj vykázat žádný výkon. Podobně je tomu i u nelékařů - vysokoškoláků. Další věc je, že je nutno absolvovat patřičný počet školení a kursů. Ale platnost těchto kursů je omezena striktně 5 lety. Takže zaplatil sis kurz první pomoci a legislativy? OK ale atestaci máš šanci dělat až za roků pět a půl takže, hybaj holoubku, a znova, a plať! Náhodou jste otěhotněla? No, takže smůla, milá kolegyně všechno znova, znova platit a znova chybět na pracovišti! Ve zdravotnictví je velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Možná tento system vyhovuje už akreditovaným a pak, finančně, především poskytovatelům kursů. Kdyby byli alespoň schopni vyprodukovat patřičné množství kvalifikovaných pracovníků.. Ale takhle? Kolegové, nechť, prosím poslední zhasne. Pak snad zbudou ty Lourdy. |