17. 9. 2008
Doba se proměňuje a s ní i hrdinovéBýt "nekriticky doktrinářský" znamená nesmířit se s pokusy o falzifikaci historiereakce na text Jan Čulíka "Pozor na Kotrbovo nekritické doktrinářství"
Výpad Jana Čulíka znamená nejspíš jediné: univerzitní bohemista už nepolemizuje s fakty, ale s osobami. Argumenty docházejí... Namísto nálepkování bych ovšem uvítal dát přednost faktům před předsudky. Uvítal bych profesionálně akademicky odargumentované zpochybnění formulací, uvedených v životopisných heslech kontroverzního revolucionáře - v sedmi odkazech, v sedmi jazycích, nejméně sedmi autory. Ze zdrojů, kontrolovaných veřejně, u kterých ani historie tvorby hesel neukazuje kontroverzní průběh. A historie konfliktů okolo jednotlivých hesel, včetně diskusí mezi autory, lze na Wikiepedii nalézt též. Tato encyklopedie má paměť. Místo toho Jan Čulík zatracuje en block celou Wikipedii jako neseriózní zdroj. Wikipedie si přitom nehraje na "autoritativní" zjevenou jedinou pravdu a jednou uzavřený kánon informací. Je to otevřený interaktivní zdroj pod veřejnou kontrolou. Jediný zdroj pod veřejnou kontrolou celého světa. Zvláště u global language cenná ukázka globalizace postojů globálního společenství. A to je jejím cílem. Proto jsem uvedl jako nejautoritativnější odkazy právě anglický a španělský. U kontroverzních interpretací trvá velmi dlouho, než diskuze okolo nich utichne a heslo se ustálí... Nicméně Jan Čulík nepolemizuje s hesly, ale s osobou komentátora. Vraťme se proto k faktům... |
V dnešní době sociálních sítí nelze už jednoduše, ani za pomoci "univerzitních autorit" typu popíračů holocaustu Davida Irvinga či Ernsta Zündela dezinterpretovat historii. Není toho schopen ani Čulík. Sociální sítě začínají vytvářet kolektivní vědomí. A právě Wikipedie je toho důkazem. Stojí či stály "autority" někdy NAD kolektivním vědomím? Je snad pokus zaujatých profesionálů z "Ústavu pro studium totalitních režimů" o účelovou a politicky determinovanou dezinterpretaci nedávné historie či propagandistická "Černá kniha komunismu" onou seriozní vědeckou prací, po které Čulík volá ? Neonacisté si díky nemožnosti manipulace s hesly na Wikipedii pořídili vlastní "vzdělávací" projekt Metapedie s 3000 pro ně nejdůležitějšími hesly, navázaný na ultrapravicový zpravodajský projekt Altermedia. Neonacisté si tak vytvořili dobrovolně a sami vlastní ghetto pro své názory. Stejně jako si své vlastní gheto vytvořil xenofobní a rasistický brněnský zastupitel ODS Paulczyňski. Vzdělávací struktura se prudce proměňuje. Online zdroje jsou stále rozšířenější, nicméně jsou stejně spolehlivé, jako papírové. Vždy existuje riziko dezinterpretace či misinterpretace. Je možné toto riziko vyloučit? Ne. A to ani u univerzitních, dle akademických zvyklostí oponovaných prací. Čím více je oponentů, tím lépe můžeme dospět k vyváženosti. Uvedu příklad: Nakladatelství BB Art vydalo v roce 2003 o životě argentinského lékaře a revolucionáře Ernesta "Che" Guevary tlustou knihu amerického historika Jorge G. Castañedy s názvem Compañero, život a smrt Che Guevary, v originále vyšlou roku 1997. Dnes jedenáct let starou knihu autora, kterého snad ani žádný primitiv nepovažuje za "antiamerikanistu". Jedenáct let oponentur je dost dlouhá doba na prověření kvalit historického díla. Prestižní americký časopis The New Yorker ji hodnotil takto: Che's life following the revolution's triumph was a slow accretion of wreckage, and it is in the narration of this collapse that Companero, Jorge Castaneda's beautiful and passionate biography, is most lucid.... Castaneda is as unflinching as his hero: he has searched CIA records and the recollections of Guevara's closest comrades in order to prise away layers of after-the-fact justifications and embellishments of the Che legend. In the process, he makes Ernesto Guevara understandable at last, and his predicament deeply moving. Nikde v té knize jsem se nesetkal s konstatováním autora - renomovaného historika, autora Newsweeku, člena správní rady Human Rights Watch, absolventa Princeton University a Sorbonny, bývalého mexického ministra zahraničí , posléze učitele na Princetonu a Berkeley, dnes profesora politologie, iberoamerických a karibských studií na New York University,- které by naprosto akontextuálně označilo Che Guevaru za teroristu. Titulek tohoto článku jsem si vypůjčil z první věty doslovu k českému vydání knihy od českého iberoamerikanisty a historika, profesora Ivo Bartečky. Dva renomované profesory historie a iberoameristiky z USA a ČR považuji dozajista za vzdělanější a povolanější autority k hodnocení tak kontroverzní osobnosti, než Jana Čulíka... A Ivo Bartečka na straně 386 doslovu pokračuje: Doba se proměňuje a s ní i hrdinové. Na mou otázku v kolumbijských Andách či v argentinských nížinách: "Kdo je pro vás, Latinoameričany, nejvýznamnější osobou?", se mi dostávalo časté odpovědi: "Che". Poměřujme latinskoamerickou realitu latinskoamerickýma očima - obracím s takto k posluchačům svých přednášek. Subkontinent prošel a prochází jinou vnitřní zkušeností než Evropa, byť byl s mateřským kontinentem propojen. Budeme li na Latinskou Ameriku nahlížet z latinskoamerické perspektivy, budou se nám jevit některé skutečnosti jako přirozeně vyrůstající ze svého středoamerického, karibského či jihoamerického podloží. Pokud to jde, opusťme hodnotový koncept Evropy a mnohé z latinskoamerických událostí se nám budou - i při své dramatičnosti - zdát méně dramatickými. Především pak respektujme Che Guevarův "sen" o sociální spravedlnosti." zdroj: Doslov, prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc., Katedra Historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci K taktovémuto pohledu na politické dějiny není třeba cokoliv dodávat. Ano, respekt a kontextualita je jediným vodítkem pro seriózní interpretaci historie. Ano, opusťme hodnotový koncept Evropy. Protože jinak nejsme schopni porozumět globálním sociálním procesům, jejich příčinám, východiskům a alternativám vývoje. Sklouzneme k bushovskému či clintonovskému řešení preemptivních válek a humanitárního bombardování, vedoucí svět k vzájemné nenávisti a do ohně III. světové války. Ano, opusťme už konečně černobílý svět "těch dobrých" a "těch zlých". Prosím. Děkuji, pane profesore. Jorge G. Castañeda: Compañero, život a smrt Che Guevary. Originál: Compañero: vida y muerte del Che Guevara, Vintage 1997 ISBN-10: 0679781617 , ISBN-13: 978-0679781615 ; anglicky Vintage 1998, ISBN-10: 0679759409 , ISBN-13: 978-0679759409; česky BB Art 2003, přeložil Josef Orel (*1933), doslov prof. PhDr. Ivo Barteček, CSc. (*1953) , 430 str., ISBN 80-7341-000-1 |
Kuba a Fidel Castro | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 9. 2008 | Terorista Che a "encyklopedická stopa" | Štěpán Kotrba | |
17. 9. 2008 | Doba se proměňuje a s ní i hrdinové | Štěpán Kotrba | |
17. 9. 2008 | Golgo a Kuba | Fabiano Golgo | |
17. 9. 2008 | Che Guevarův vnuk: "Fidel by byl zastřelen" | Fabiano Golgo | |
17. 9. 2008 | Castañeda byl kubánský špion | Fabiano Golgo | |
16. 9. 2008 | Ruský vicepremiér navštívil nečekaně Kubu | ||
16. 9. 2008 | UNASUR: Moralesovi dnes mohou na pomoc přijet i armády okolních států | ||
11. 9. 2008 | Spojené státy způsobí Kubě ročně větší škody než uragán Gustav | ||
1. 8. 2008 | Kuba: Ruský vicepremiér a bývalý šéf FSB na návštěvě | ||
16. 7. 2008 | Římský mír | Fidel Castro Ruz | |
26. 6. 2008 | Hlad a podvýživa nemohou být odstraněny symbolickými dary | ||
28. 5. 2008 | Camilo Guevara: Máte jen falešnou svobodu tisku | Fabiano Golgo | |
28. 3. 2008 | Kubánci smějí mít od nynějška mobilní telefony | ||
18. 3. 2008 | Ideologická zaujatost | Fabiano Golgo | |
29. 2. 2008 | Quo vadis, Kuba? | Silvia Ruppeldtová |