Umístění inteligentních, sofistikovaně manévrujících střel krátkého doletu (a to i bez jaderné hlavice) v Kaliningradu je logickým a nijak nepřekvapujícím krokem Ruska při možném útoku na pevné cíle, jejichž poloha bude známá na centimetry i pro systém GLONASS. Rusům umožňuje tento krok i neprozřetelná neratifikace Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách ze strany USA a její následné vypovězení ze strany Ruska i očekávané vypovězení další smlouvy -- o raketách středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Ta by prý měla být podle Putina rozšířena i na ostatní státy, jinak z ní Rusko vystoupí. namísto míru ale americká diplomacie plánuje válku. Pouze někteří lidé v Česku tyto závažné argumenty stále nechtějí brát vážně a exaktně naznačené scénáře bagatelizují výkřiky o ruské hrozbě a české hrdosti na přátelství se Spojenými státy. Na věčné časy a nikdy jinak.

V Česku, zmítaném mediální sebestředností, protiruským fanatismem velké části novinářů a ofenzivní americkou propagandou, Putinův výrok z bezpečnostní konference v Mnichově v Christian Science Monitoru nikdo nevnímal. A už vůbec nikdo mimo amerických bezpečnostních analytiků ho v Česku nebral vážně. "A Political IQ Test..." "Staré studenoválečnické klišé..." "Rusko dnes není technicky připraveno na nové závody ve zbrojení..." To jsou výroky komentátorů a expertů... Výrok byl přitom odpovědí na proamerické nadšení polského premiéra Jaroslawa Kaczynského, který se jako na potvoru setkal o týden dřív s českým premiérem Mirkem Topolánkem... Putin je znám tím, že v diplomacii nemá smysl pro humor ani nadsázku, ale své výroky říká chirurgicky přesně. Nicméně o tomto asymetrickém řešení už se mluví od doby, kdy NATO pojalo úmysl se rozšířit do Pobaltí. Bylo totiž součástí stability v období studené války.

Geneze výroků o umístění raketového komplexu Iskander u Kaliningradu

Mráz přichází z Kremlu

Během studené války měl Sovětský svaz 120 raket krátkého doletu 8K63U/R-12U Dvina (NATO SS-4 Sandal, dolet 2000 -- 1800 km, poprvé se objevily během kubánské krize, později jejich varianta jako nosič družic Interkosmos), a 8K65U/R-14 Chusovaja (NATO SS-5 Skean, dolet 4500 -3700 km, varianta jako kosmický nosič SL-8/C-1 Kosmos, Kosmos-3M) v pobaltském regionu -- Litvě, Lotyšsku, Estonsku a na základně v Kaliningradu. Veřejně to řekl analytik Atis Lejins, pracující pro švédský výzkumný institut zahraničních věcí. Citovala ho 15. června 1982 agentura Reuters.

Reuters 15. 6. 1982: Latvian Emigre Says Soviet Is Expanding a Naval Harbor

Perestrojka aneb nové myšlení pro stranu i společnost

Sovětský prezident Michail Gorbačov stáhl jaderné ponorky z Baltského moře v roce 1989. Z té doby je znám jeho výrok o tom, že Rusko může dát efektivní záruky bezjaderného stavu Baltského moře... Na konci roku 1991, v reakci na iniciativy oznámené prezidentem Georgem Bushem, Gorbačov slíbil, že stáhne všechny námořní taktické jaderné zbraně ze služby, aby mohly být zničeny nebo umístěny se v "centrálním skladu" a zničí všechny jaderné hlavice pro dělostřelectvo a pozemní taktické rakety.

Na zdorovje, na rodinu, na armiju, na mir

Sliby o efektivní zárukách byly opakovány v roce 1992 ruským prezidentem Borisem Jelcinem po zhroucení Sovětského svazu. Nicméně -- od slov k činům daleko, zvláště v oblasti zbrojení, kde generality obou velmocí byly poznamenány výchovou k nedůvěře. Hlavice SS-4 a SS-5 byly zlikvidovány až o mnoho let později, v květnu 1997 po mítinku NATO v Paříži. 8. prosince 1987 byla podepsána dohoda o omezení raket krátkého a středního doletu (INF), která se týkala nosičů s doletem od 500 do 5000 km. Zničeno bylo na obou stranách na dva apůl tisíce nosičů.

6. 11. 2007 BL/ATM: Generál Balujevskij: "Vyjasněme si nejprve pojmy" ZDE

Rusko se stalo "partnerem" NATO. Ne nadlouho. NATO chtělo a každou cenu expandovat. Na východ. První mediální výroky o ruských jaderných zbraních v Kaliningradu přicházejí opět až jako odpověď na úvahu o vstupu pobaltských zemí do NATO, plánované na rok 2002. Už v červnu 1998, ruští vojenští představitelé řekli, že jestliže by se baltické státy připojily k NATO, Moskva by umístila taktické jaderné zbraně v Kaliningradu. Rusko už v té samé době rozvinulo své nejvíce pokročilé raketové systémy protiletecké obrany S-300 v Kaliningradu, jako náznak, že to plánuje a že chrání enklávu před potenciálním útokem. To proto, že v roce 1999 plánovalo NATO expandovat do Polska, Maďarska a Česka. Nikdo nemohl vědět'v té době, jaké úkoly začnou jednotlivé státy plnit a stále některé z nich měly původně ruské rakety, do kterých bylo možno umístit jaderné hlavice. Informaci přinesl pod velmi varovným titulkem From Russia transfers nuclear arms to Baltics list Washington Times s několikaletým zpožděním.

"The transfers of battlefield nuclear weapons to the Russian enclave of Kaliningrad followed threats several years ago to position such weapons outside of Russia's territory in response to expansion of the North Atlantic Treaty Organization (NATO) ", napsal 3. 1. 2001 The Washington Times v článku Billa Gertze...

3. 1. 2001 The Washington Times: Russia transfers nuclear arms to Baltics ZDE

20. srpna 1998 se uskutečnila demonstrace operační připravenosti komplexu S-300PS, když Rusové poprvé zkušebně odpálili raketu z mysu Taran v Kaliningradské oblasti jako součást dvoutýdeního cvičení baltického loďstva. Informoval o tom aktuálně a korespondent ITAR-TASS Jevgenij Sobětskij, zprávu ITAR-TASS převzala BBC. Přesně o rok později se uskutečnilo obdobné cvičení, o odpálení střel S-300PS informoval místní list Straž Baltiki a BBC World Servis.

ITAR-TASS 20. 8. 1998: Russia's Baltic Fleet conducts exercise using S-300PS anti-aircraft systems ZDE

Podle tehdejšího tajemníka Jelcinovy bezpečnostní rady, Vladimira Putina, Jelcin podepsal tři dekrety pokrývající vývoj komplexu jaderných zbraní a strategie vyvoje a užití ne-strategických nukleárních zbraní. 'Naše nukleární síly byly a měly by zůstat klíčovým prvkem ve strategii pro zajištění bezpečností státu a jeho vojenské síly, ' řekl ruský prezident Jelcin na schůzce s generálním sekretářem OSN Kofi Annanem....

30. 4. 1999 Tom "Whitehouse", Guardian: Yeltsin ups nuclear ante ZDE

Renesance síly

V roce 2001 napsal Philipp C. Bleek, analytik Arms Control Today článek Moscow Reportedly Moves Tactical Nuclear Arms to Baltics, ve kterém píše, že Rusko údajně přesouvalo taktické jaderné zbraně k vojenské základně v Kaliningradu -- čímž by porušilo jeho slib "ponechat baltickou oblast bezjadernou" a mohlo porušit závazek z roku 1991 nedislokovat taktické jaderné zbraně. Ruští úředníci prudce popřeli toto tvrzení. Pohyb byl prý oznámen 3. 1. 1998 v The Washington Times v článku Billa Gertze... Nesmysly, které Vladimir Jegorov, bývalý velitel baltické flotily označil za "nebezpečný žert ".

Arms Control Today leden/únor 2001, Philipp C. Bleek: Moscow Reportedly Moves Tactical Nuclear Arms to Baltics ZDE

Rusko nicméně provedlo sérii bojových simulací "Zapad-99 " jako cvičení v červnu 1999, aby nacvičilo reakci na tradiční útočnou taktiku NATO ze vzduchu a moře při napadení ruského západního a centrálního území. Simulace začala útokem NATO právě na Kaliningrad. V následné diskuzi na tiskové konferenci v Kremlu o měsíc později, ministr obrany Igor Sergejev řekl že " rozhodnutí použít jaderné zbraně" jako poslední stupeň po tradičních obranných krocích, "se ukázalo neúčinné a nepřátelé pokračovali v průniku do Ruska." Sergejev zdůraznil, že simulované použití nukleárních arzenálů, údajně vypuštění několika řízených střel, bylo míněno jako test "jedné z ruských vojenských doktrín."

zdroj Arms Control Today, leden/únor 2000

Polská vláda nicméně měla po vstupu do NATO špatné svědomí a hned na začátku roku 2001 volala po mezinárodních inspekcích vojenských instalací v sousední ruské enklávě. Za záminku jí byly právě deiznformace Arms Control Today o "tajném přesunu jaderných zbraní" do Kalinigradu. Ten, kdo nakonec uklidňoval Poláky, nebyli paradoxně Rusové, ale Pentagon, který tyto informace začal bagatelizovat... Prostě rozšíření NATO bylo dosaženo bez tvrdé protiakce Ruska a PSYOPS už v tu chvíli neměly význam. Pentagon se snažil bagatelizovat problém, prohlašoval, že neexistuje dramatický posun v oblasti bitevního pole pro nukleární zbraně. Nakonec se do Kaliningradu vypravili na inspekci úředníci EU. O událsoti referoval americký reportér The Mscow Times Daniel Mclaughlin 16. 2. 2001 v článku Report: US Has Proof of Missiles in Kaliningrad . Ve stejnou dobu ale k uklidnění nepřispěl ruský generál, který prohlásil, že jako odpověď na americké plány raketových obranných míst v Evropě, Rusko může rekonfigurovat svou vojenskou přítomnost v Kaliningradu. Rozpor mezi siloviky a diplomaty v Kremlu byl téměř hmatatelný.

5. 1. 2001, The Washington Times: Poland wants inspections in Kaliningrad Urges search for Russian nuclear arms

Čas Putina

Pak nastal skoro pět let téměř klid. Jen blázniví západní environmentalisté chtěli kontrolovat několik vojenských základen v Kaliningradské oblasti kvůli zamoření prostředí unikajícím palivem... Nikdo je nebral vážně, jen několika zelenajícím politikům ve Skandinávii a západní Evropě tato hra pomohla se trochu zviditelnit. Představa Greenpeace, kontrolující ruské strategické instalace, rozesmála všechny... 1200 tun paliva očekávalo totiž přepravu do Ruska, o které se hádala Baltická flotila s Litvou. (BBC) Skandinávský tisk byl "znepokojen ekologickým problémem" (Asia Africa Intelligence Wire).

Rusko prodalo Ukrajině systémy S-300 a vycvičilo jejich osádky. Uskutečnilo se velké cvičení Baltické flotily, včetně vlajkové lodi ruské severní flotily Petr Veliký, křižníku s jaderným pohonem, 20 střelami raketového systému dlouhého dosahu P-500 Granit (SS-N-19 Shipwreck), 12 střelami kompletu S-300FM RiffM (námořní verze S-300MP), OSA-MA (SA-N-4 Gecko) či 9M-330 Kinžál (SA-N-9 Gauntlet). Radní místní samosprávy spekulovali o tom, že se stanou cílem prvního úderu americké protiraketové obrany. Uskutečňovala se pravidelná každoroční cvičení Baltops, ale i "Exercise Kaliningrad" jako realizace smluv NATO-Rusko. Jen Newsweek bulvárně informoval o ruských raketách, údajně vybavených "špinavými radioaktivními" hlavicemi dva dni před Silvestrem 2003. Vrchní velitel ruských leteckých sil Vladimir Michajlov prozradil 8. září 2005 novinářům podrobnosti o vysoce přesné raketě x-555, 7. října generál Balujevskij komentoval v Kaliningradu možnosti čtvrté generace střel Bulava, v listopadu ohlásil start masové výroby raketového systému Iskander. V prosinci 2005 generál Balujevskij vyloučil možnost "kompletní demilitarizace " enklávy Kaliningradu a řekl, že Spojené státy zneužily kontrolní režim protiraketových dohod k vyvinutí tlaku na konkurenty na světovém zbrojním trhu, včetně Ruska. (Europe Intelligence Wire).

V lednu 2006 se ozval Vytautas Landsbergis s tím, že "opravdu nemáme rádi rakety s jadernými hlavicemi, ani informace Ruska, které vysvětluje, na koho by zaútočili z toho předmostí". V dubnu 2006 oznámil poradce vrchního velitele vojenského letectva plukovník Alexander Drobiševskij testovací vypuštění raket S-300 (Interfax-Mil). Teprve na jaře 2006 se polská vláda začala zajímat o tento systém a označila ho za protiopatření k rozmístění deset antiraket NMD na svém území (International Herald Tribune 18. 4 2006). Stejně hovořil Putin 8. června 2006 (International Herald Tribune). 18. 5. 2006 armáda představila v Kaliningradu na přehlídce raketový komplex Točka-M.

21. 2. 2007 Washington Post: Antimissile Plan by U. S. Strains Ties With Russia ZDE

29. května 2007 odpaluje Rusko z kosmodromu Pleseck prototyp nové MIRV střely RS-24 (Bulava-M s MIRV kontejnerem). Ivanov na další zkoušce v té době konstatoval, že experimentální střela Iskander-M odstartovala z jižní Astracháně a strefila se na cíl s přesností jednoho metru. "To je tak dobrý výsledek, že zvažujte, zda to byl pokus, " nechal se slyšet Ivanov.

30. 5. 2007 Nezavisimaja Gazeta/BBC Monitoring: Viktor Litovkin: "Sergej Ivanov Brandishes 'Iskander. ' Russia's New Missile System Becomes Means of Psychological Warfare" ZDE

No bases! aneb žádná raketa není mírová

V červenci testuje Rusko střely Bulava-M, těsně po návštěvě ruského námořního velitele admirála Vladimira Masorina u baltického loďstva.

3. 8. 2007 RIA/Novosti: Russia not concerned over U. S. response to its proposal ZDE

10. 9. 2006 hlásí schůzce s Vladimirem Putinem ruský ministr obrany a zástupce předsedy vlády Sergej Ivanov "Ruské strategické jaderné ponorky úspěšně vypustily mezikontinentální rakety během testu." Teprve v listopadu 2007 si Telegraph všímá, že Rusku brání v efektivní odpovědi na NMD smlouva Smlouva INF z roku 1987. Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF) podepsali ještě Michail Gorbačov a Ronald Reagan.

15. 11. 2007 Telegraph: Russia piles pressure on EU over missile shield ZDE

Kaczynski považuje ruské varování před "vojensko technologikou" odpovědí za zastrašování. Polském rádiu řekl: "My mluvíme o dnešním stavu v Polsku a ruských nadějích polskou vůli opět jednou znovu dostat pod svou sféru vlivu." Český zahraniční ministr Karel Schwarzenberg v té samé době řekl Reuters ve Varšavě, že český národ by se nevzdal "vydírání" Ruska. Tyto dva výroky ukazují na resentimenty, s jakými politici uvažují o ryze vojensko-geopolitických otázkách, bez sebemenší úcty k strohé realitě. Irina Kobrinskaja, analytička Institutu světového hospodářství a mezinárodních vztahů v Moskvě, tvrdí, že ruská armáda by mohla s nechutí přijmoutl systém NMD jestliže by byl rozvinut na jižní hraně NATO -- v Turecku, Rumunsku nebo Bulharsku. Ale jeho umístění na severu -- v České republice a Polsku, které sousedí s ruskou oblastí Kaliningrad -- vzbudilo v ruskou vládě hluboké podezření. Prvky tohoto nového systému mohou představovat hrozbu pro Rusko. A to je logika armády.

Obrana a strategie 1/2007, Petr Suchý: Americká protiraketová obrana a ruský pocit nejistoty ZDE

"Geografie rozmístění nedává jakoukoli pochybnost -- hlavní cíle jsou Rusko a čínské nukleární síly, " tvrdí generál Vladimir Belous, přední ruský odborník na protibalistické zbraně,. "Základny USA v Polsku a Česku představují skutečnou hrozbu pro naše strategické nukleární síly." "Myšlení studené války zvítězilo, obzvláště na Západě, ", konstatuje Jevgenij Mjasnikov, vedoucí výzkumu v moskevském Centru pro kontrolu zbrojení. "Rusko bylo hluboce zklamané tím, co se stalo po roce 1991. NATO se začalo rozšiřovat, a USA si začaly myslet, že vyhrály studenou válku. My jsme doufali v partnerství. Ale to se nestalo."

7. 4.2007 AFX News/Forbes: Russia threatens to deploy missiles in Kaliningrad ZDE

11. 4. 2007 Guardian: Russia threatening new cold war over missile defence ZDE

4. července 2007 zmírňuje Rusko varování, když říká, že nebude pokračovat s plány na rozmístění raket v Kaliningradské oblasti, jestliže Spojené státy přijmou návrh spolupracovat v oblasti raketové obrany. Místopředseda vlády Sergej Ivanov řekl, že rozmístění nebude nutné jestliže Washington vzdá se plánů na NMD v Evropě (RadioFreeEurope/RadioLiberty 4. 7.2007, Telegraph 20. 8. 2007). Rusko trvá na tom, že antirakety v Polsku a radar NMD v Česku je spiknutím, podkopávajícím jeho jaderné zastrašovací prostředky. Jedna stránka expanze NATO zůstává podle ázerbajdžánského vojenského analytika Raufa Radzhabova pro RIA Novosti otevřená: mělo rozpoznat roli Ruska jako "nárazníkového pásma " mezi EU, Čínou a islámským světem. Bělorusko nasadilo ruské protiletecké systémy S-300 stejně jako nové rakety kratšího doletu Iskander. Jestliže aktualizované systémy Iskander a S-400 jsou lokalizovány i v Kaliningradské oblasti, pak prakticky celé Polsko, Česká republika a Pobaltí je uvnitř dosahu Ruska. A nejdokonalejší systémy raket S-400 budou nasazeny do provozu toto léto v moskevské oblasti.

15. 6. 2007 RIA/Novosti: Moscow's Gabala initiative puts Azerbaijan in the line of fire ZDE

Armádní generál velící dělostřelectvu a raketovým silám pozemních vojsk Vladimir Zaritskij tvrdí v listopadu 2007, že rakety Iskander by mohly být rozmístěny v Bělorusku či v enklávě Kaliningrad jako odpověď na instalaci americké NMD v Polsku a Česku. Vytvoření druhé odpalovací rampy v Bělorusku by dovolil Rusku místo "taktických a psychologický ch" tlaků na sousední Polsko uplatnit skutečnou hrozbu. Analytici říkají, že Putin doufá, že obrátí Evropany proti projektu "StarWars" tím, že objasní to že Rusko -- spíše než Američané -- by sneslo důsledek nějaké nukleární konfrontace. Putin navíc jako smírné gesto nabídl Spojeným státům použití stanic Gabala v Azerbajdžánu, a radarové stanice Armavir v Krasnodaru. Bez odezvy. Otevřené nasazení balistických střel v Kaliningradské oblasti by bylo obrovská eskalací napětí mezi Východem a Západem v střední Evropě. Tak koemntoval eskalaci rusko americké rétoriky UPI. Hrozba raket Iskander by byla dost skutečná, ale nejvíce symbolickou hodnotu má právě Kaliningrad. (From BMD Focus: From Kaliningrad to Gabala. -- UPI Security & Terrorism)

7. 7. 2007 Telegraph: Kaliningrad happy to host anti-missile complex ZDE

Poučení pro jedny, eskalace konfliktu pro druhé

Rusko hledá jako odpověď na politickou neprozíravost a podceňování ekonomické diplomacie v minulých letech, projevivší se v nárůstu neokonzervativní politiky v Evropě a partnerství některých politiků s neocons v USA kombinaci politického, ekonomického a vojenského tlaku na Polsko a Česko. Tato kombinace by měla minimalizoval negativní konotace a přimět stávající politické elity v těchto zemích k reálnému ekonomickému zhodnocení dopadů jejich politiky: k rozhodnutí, že nelze přijímat oaptření, která by zvrátila strategickou rovnováhu v Evropě, aniž by to mělo negativní dopad na život v těchto zemích.

Na jedné straně jsou tu částečně silové, částečně diplomatické výroky ruských představitelů, na druhé straně je tu realita energetické vázanosti Česka i Polska na ruský plyn (85%) a ruskou ropu (70%) spojené s výstavbou nových produktovodů, vlastnictvím rafinerií a zásobníků, na třetí straně je zde schopnost Ruska eliminovat sofistikovanými zbraňovými systémy obě statické instalace i za použití minimalistického vojenského opatření (křižující střely či pseudobalistické střely krátkého doletu s úpravou stealth s vysoceexplozivními hlavicemi, případně miniaturními jadernými nebo neutronovými hlavicemi v reakční vzdálenosti několika desítek vteřin od cílů. I proto polská generalita tak mohutně a tvrdohlavě tlačí na stálou přítomnost střel Patriot na polském území. Pravděpodobnost, že se systému PAC-3 či THAAD podaří eliminovat všechny střely, které může Rusko na raketová sila či radar vyslat, je ovšem tristní.

Pravděpodobnost války se po padesáti letech přiblížila na dohled českých hranic. Jen proto, že představa amerického peacekeepera některé české a polské politiky neopustila a nehodlají se smířit s polohou Evropy v těsném sousedství Ruska.