Srovnání výtahu s úplným textem potvrzuje pochybnosti o vhodnosti spěchu, s kterým Martin Bursík v neděli informoval veřejnost. Mezi výtahem a úplným textem je totiž dost podstatný rozdíl v jednom choulostivém bodě: šéf zelených zcela správně ve shodě s textem výtahu zvěstoval veřejnosti, že Jiří Čunek mohl mít před vstupem do politiky více peněz, než zjistila policie, a mohl si uložit 1.000.000 Kč. V úplné zprávě je ale uvedeno, že to sice bylo možné, ale pouze v případě, že měl vedlejší příjmy. Detektivové agentury Kroll uvěřili různým svědectvím zejména někdejších Čunkových představených a společníků, kteří se horlivě snažili vytvořit dojem, že Jiřímu Čunkovi tekly nezdaněné peníze do kapes ze všech stran. Hovoří se zde např. o možnosti statisícových příjmů z cestovních náhrad. Zde asi detektivové projevili neznalost místních poměrů, neboť z cestovného u nás ještě nikdo nezbohatl. Statisícové cestovní náhrady mají daleko do statisícového čistého výnosu. Celkově jsou informace o Čunkových vedlejších příjmech mlhavé, zato ztrátové transakce jsou uvedeny dosti přesně, rovněž řádově ve statisících.

Ve zprávě se uvádí, že detektivové neměli k disposici 700 stran z vyšetřovacího spisu, a to právě důležitou část, týkající se ocenění bytů, které od města Vsetín koupila společnost H& B Real. Přesto obsahuje zpráva dostatek informací o vztazích mezi vsetínskou radnicí a touto firmou, zvláště v době starostování Jiřího Čunka, a souběžně o jeho vztazích s širší rodinou Hurtových. Vyplývá z nich, že Hurtovi měli dost důvodů k tomu, aby byli vděční Jiřímu Čunkovi a možná i dalším radním. Jejich soužití s radnicí se ale zřejmě zrodilo již před jeho zvolením starostou. Z toho ovšem nevyplývá, že vděčnost skutečně projevili.

Detektivové vyslovili pochybnost o důvěryhodnosti Marcely Urbanové. Jednak proto, že Jiřího Čunka obvinila ze sexuálního obtěžování, ale věc se nedostala před soud, dále kvůli velkému časovému odstupu mezi údajným doručením půlmilionu Jiřímu Čunkovi a udáním této věci policii. V této souvislosti je pozoruhodné, že sice vyslechli velmi široký okruh osob, často k úplně nepodstatným věcem, museli si nechat líbit odmítnutí Petrem Hůrtou, ale Marcelu Urbanovou nevytěžili, možná s ohledem na její současné trestní stíhání pro podezření z tr. činu křivého svědectví. Jejich pozornosti tak ušla skutečnost, že příběh vztahů mezi vsetínským starostou a jeho bývalou sekretářkou je mnohem košatější a pro úvahy o její věrohodnosti podstatnější, než si detektivové myslí. Patří do něj uveřejnění Jiřím Čunkem v místním tisku jejího domněle vyděračského soukromého dopisu, jež má účinky nejméně mnohaletého zesměšnění, popř. zhanobení její osoby. Zajímavý je i obsah předmětného dopisu, který je stále dostupný na internetu. Další zajímavostí je trestní řízení proti Marcele Urbanové pro podezření z tr.č. pomluvy a vydírání, vyvolané trestním oznámením Jiřího Čunka. Policie po prověření věc odložila s tím, že nedošlo k trestnému činu. Nepředala Marcelu Urbanovou ani k projednání v přestupkovém řízení. Je pozoruhodné, že v této v místě hojně medializované šarvátce mezi znesvářenou dvojicí nikdy nepadla zmínka ani o předání peněz pí. Hurtovou ani o jiných podivnostech Čunkových finančních záležitostí. A hlavně přišli o její vysvětlení důvodů, proč zpráva o přijetí půlmilionu Jiřím Čunkem vyplavala na povrch s tak velkým časovým zpožděním. Protože její vysvětlení znám, troufám si tvrdit, že sledování této stopy by možná odhalilo roušku nad tajemstvím, odkud vlastně v Čunkově kauze fouká vítr...

Detektivové dospěli k závěru, že peníze, jež vybrala pí. Hurtová z bankovního účtu H&B Real, nemohou být totožné s těmi, které údajně viděla Marcela Urbanová. Není to nic překvapujícího, protože k nelegálním platbám se obvykle nepoužívají peníze, které byly zapsány v účetnictví firmy. Panuje i nejistota, zda v době, v které měl přijmout peníze, se Jiří Čunek skutečně zdržoval na radnici a hlavně chybí přímý svědek, jenž by doložil svědectví Marcely Urbanové o přítomnosti pí. Hurtové. Podle propočtů detektivů nelze vyloučit, že Jiří Čunek skutečně na svůj účet vložil vlastní peníze. Nicméně je nesporné, že se v tomto příběhu třikrát po sobě vyskytuje stejná peněžní částka. Může to být ovšem náhoda, ale podobné náhody se moc často nestávají. Je zvláštní, že detektivové tuto okolnost nijak nekomentují.

Zprávu můžeme považovat za kvalifikovanou výpověď o obsahu neúplného trestního spisu, doplněnou poznatky z vlastního pátrání detektivů agentury Kroll. Je to výpověď zprostředkovaná, proto je nutné pracovat s jejími výstupy velmi opatrně. Přesto si troufám tvrdit, že usvědčení Jiřího Čunka z přijetí úplatku při současném stavu poznání je značně nepravděpodobné. Není mi ostatně známo, že by státní zástupce Radim Obst před odebráním věci oznámil, že vicepremiéra určitě obžaluje. Nicméně připustím, že by se tak mohlo stát, protože státní zástupci podávají žaloby i ve stavu nejistoty, přesouvajíce odpovědnost za vyhodnocení neprůkazného dokazování na soud, který jedná v senátu a veřejně, čili představuje vyšší stupeň rozhodovacího procesu s podstatně menší pravděpodobností omylu. Obžalobu, postavenou na sdělených skutkových zjištěních, by s největší pravděpodobností obhajoba rozbila. Předpokládám, že stav dokazování v době rozhodování o návrhu Čunkova obhájce na odebrání věci přerovskému státnímu zástupci měl přivést státní zástupce NSZ ke stejnému závěru. Tím více ale pochybuji o opodstatněnosti jejich zákroku. Jiří Čunek by se pravděpodobně před soudem očistil. Pokud snad o tom byly pochybnosti, a ty vedly Renatu Veseckou k rozhodnutí, aby zasáhla jako diosa ex machina, s vědomím, že ohrozí svou kariéru, a Jiřího Čunka k bezohlednému přijetí její úsluhy a osobní oběti, je to vzkaz veřejnosti, že naše justice není schopna zajistit občanům spravedlnost. Nedivím se proto nespokojené části státních zástupců a soudců, kteří se proti jejímu postupu bouří, protože špína padá i na ty, kteří svou práci dělají dobře. Jsou-li pochybnosti o vině Jiřího Čunka ve věci úplatku, ještě více lze pochybovat o oprávněnosti vydání usnesení NSZ z 4.6.2007.

Pozn. red.: Autor je aktivistou spolku pro nezávislou justici Šalamoun. Toto sdružení podalo ministru spravedlnosti k Čunkovu případu stížnost pro porušení zákona proti usnesením nejvyšší státní zástupkyně o odebrání věci státnímu zástupci Radimu Obstovi a jejímu přidělení státnímu zástupci Arifu Salichovi a proti usnesení Arifa Salichova o zastavení trestního stíhání Jiřího Čunka. Šalamoun se kroky, zejména směrovanými na ministra spravedlnosti, snaží o ovlivnění řady soudních případů.