7. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 7. 2008

Znovu o Palestincích a Izraelcích

Podle Jany Malé "neuvádím žádná fakta, která by vyvrátila tzv. 'omyly v článku Daniela Veselého', jen líčím situaci, všem známou, do nekonečna a do omrzení opakovanou." Pokud Daniel Veselý píše, že "palestinští předáci na stát Izrael zaútočili poté, co bylo izraelskou armádou a teroristickými skupinami ze svých domovů vyhnáno na 175.000 lidí", pak líčená situace asi zas tak všeobecně známá není.

Ani já ani Jefim Fištejn nepožadujeme po arabských státech, aby své občanství palestinským uprchlíkům vnucovaly. Pokud by Palestinci (jako jednotlivci, ne jako celem) měli na výběr, nedalo by se zpochybnit, že ti, kteří zůstávají uprchlíky, tak činí nikoli proto, že musí. Za dané situace se dá jen těžko polemizovat s tvrzením, že arabské státy udržují uprchlický problém uměle, byť to asi nebude celá pravda.

Stejná práva jako ostatní místní lidé mají i obyvatelé černošských ghett v amerických velkoměstech. Jen na ně trochu hůře dosáhnou. Po pravdě řečeno, o životě palestinských uprchlíků v arabských státech nemám z posledních zhruba patnácti let žádné informace, a to ani z proizraelských zdrojů. Je tedy docela dobře možné, že výraz "znemožňovat normální život" neodpovídá současné realitě. Pokud je tomu tak, pak se omlouvám. V minulosti nicméně chování palestinských uprchlíků připomínalo spíš frustrace ghetta než integrované cizince, kteří vedou válku s někým úplně jiným. Libanon není jedinou zemí, která s palestinskými uprchlíky nemá zrovna nejlepší zkušenosti.

Co se týče neochoty nechat za sebe rozhodovat jiné, nehodlám vyčítat Arabům to, co nevyčítám Izraeli. Nicméně kdo se rozhodne řešit své problémy válkou, měl by ji být schopen vyhrát. Pokud ji prohraje, měl by z toho vyvodit důsledky a "přijmout nepřijatelné", jak to vyjádřil v srpnu 1945 japonský císař Hirohito. Alternativou je vlastní zničení nebo nekonečná válka. Není to úplně spravedlivé. Ale dějiny nejsou vždy spravedlivé a Izrael není jediným státem, jehož existence či současná rozloha začala vyhnáním či rovnou genocidou těch, kteří zde byli dříve.

V roce 1967 se arabské státy chystaly zaútočit na Izrael a ani se tím příliš netajily. Izrael zaútočil první a válku vyhrál. Za těchto okolností není divu, že požadoval mír, v jehož rámci by se pochopitelně řešil i osud okupovaných území. Naproti tomu rezoluce OSN požadovala vyklizení území okupovaných Izraelem v roce 1967 a za to nabízela cosi jako respektování suverenity a teritoriální celistvosti všech států v oblasti. To rozhodně není totéž co mír s nepřítelem, jehož existenci de iure neuznáváme a který nemá žádné hranice, jen linii příměří. Takovouto rezoluci mohly arabské státy přijmout s klidným srdcem, neboť je fakticky k ničemu nezavazovala.

Ad hnutí Netureikarta: Arabové a Židé jsou skutečně bratranci, ba možná bratři. Jako Slované bychom měli vědět, co to znamená. Nesdílím naznačenou myšlenku, že by se izraelští Židé zachovali lépe, kdyby místo vyhnání nahnali Palestince do plynových komor. Sionismus je nacionalistickým hnutím národa, který je definován nábožensky. Je možné, že jinak nemá s židovskou vírou nic společného. Nezdá se, že by názory rabína Weisse sdílela nebo hodlala sdílet většina Izraelců. Za těchto okolností si nemyslím, že by nějak mohly přispět k palestinsko-izraelskému míru.

Ve své polemice jsem naznačil, že Palestinci bojují za osvobození celé Palestiny. Podle Jany Malé jde pouze o moji domněnku, nemám právo ji vydávat za argument. Pravda ovšem je, že tohle byl po celá desetiletí program OOP. Pak ovšem "9. září 1993 zaslal předseda Arafat dopis premiéru Rabinovi, ve kterém řekl jasně, že Organizace pro osvobození Palestiny: Uznává právo Izraele na existenci v míru a bezpečnosti."

Nechme teď stranou, že někdejší předseda OOP je mrtev a jeho dopisy nemusí nikoho zavazovat. Text zmíněného dopisu neznám, sám si pamatuji právě jen na ochotu uznat Izrael. Ale protože paní Malá nehodlá čtenáře BL zatěžovat dalšími jeho body, budu předpokládat, že nejsou významné.

Nuže, je-li tomu tak, pak jednoznačným viníkem současné palestinsko-izraelské války -- nebo válek -- jsou Palestinci. Jsou to přece oni, kdo neustále útočí na Izrael a jeho občany, kteří nechtějí nic jiného, než žít v míru s Palestinským státem, který už de facto existuje. Má parlament, vládu -- toho času dokonce dvě -- a kontroluje určitá území. Útoky izraelské armády na Palestince na tento teror pouze odpovídají (zdá se, že tomu tak opravdu je).

Pravda, faktická hranice palestinského státu je, jemně řečeno, prapodivná. Připočteme-li k ní izraelská kontrolní stanoviště, pak téměř nefunkční. Navíc bývá Izraelem občas jednostranně korigována. Ale o hranicích nebyla ve zmíněném dopisu řeč nebo ano ? Jen o míru a bezpečnosti ...

Samozřejmě nemá smysl vytýkat Arafatovi, že tehdy rovnou nenavrhl konkrétní podobu mírové smlouvy. Pak bychom ale ani my neměli v onom dopisu vidět víc, než čím skutečně byl : zásadním obratem, ovšem jen v porovnání s dosavadní situací, která jakákoli jednání vylučovala. Nadějí, která nemusela být naplněna, a to ani z palestinské strany. Není mi známo, že by někdo z těch, kteří bojují proti Izraeli jasně a veřejně prohlásil, že si nedělá nároky na území uvnitř linie příměří z roku 1948 (někdy nesprávně nazývané "hranicí z roku 1967"), že uznává tuto linii jako definitivní hranici Izraele a že bojuje jen za osvobození Západního břehu a Gazy. Kdyby tomu tak bylo, byl bych ochoten vidět v jejich boji válku za mír a Izrael jako zdroj války.

Nejde jen o oficiální politiku. Jednu dobu nadějná vyjednávání ztroskotala ani ne tak pro neschopnost vyjednavačů se dohodnout, jako spíš proto, že již dohodnuté podmínky se ukázaly pro řadové Palestince jako nepřijatelné a vyvolaly druhou intifádu. Přiznám se, že právě tato událost poněkud změnila můj pohled na věc. Izraelská politika vůči Palestincům mi není o nic sympatičtější než dříve. Ale už si nejsem tak jistý, zda Židé a Palestinci mohou spolu žít v míru, třeba studeném.

Dosavadní praxe bohužel vůbec nepotvrzuje názory, že čím více Izrael ustoupí, tím blíže bude k míru. Nevím, zda situaci lidí, jejichž auta mají problémy s izraelskými kontrolami, lze popsat jako "nepředstavitelnou bídu". Otřesná skutečně je. Ale co když Izrael skutečně nemá jinou možnost, jak přežít ? Rád bych si na tuto otázku odpověděl nějakým přijatelným způsobem. Ale nemyslím, že by to záviselo jen na Izraeli.

Mimochodem, Izrael zlikvidoval své osady v pásmu Gazy. To znamená, že rakety Hamásu mohou zasahovat jen území, které leží uvnitř zmíněné linie příměří z roku 1948. Tedy území považovaná neutrály za izraelské. Pokud paní Malá nazývá tato území "nejbližšími izraelskými koloniemi", pak by měla vysvětlit, co to ty izraelské kolonie vlastně jsou. Abychom tedy nevyvolávali dojem, že je takto označován celý Izrael.

                 
Obsah vydání       7. 7. 2008
7. 7. 2008 Ženy v ČR asi už brzo udělají revoluci, zatím točí velmi dobré filmy Jan  Čulík
7. 7. 2008 Amerika a její Návštěvníci Ema  Čulík
7. 7. 2008 America and her Visitors Ema  Čulík
7. 7. 2008 Smutek paní Šnajderové -- neuvěřitelná esence trapnosti Jan  Čulík
5. 7. 2008 Lidská společnost není k žití? Jan  Čulík
7. 7. 2008 Kvůli radaru 20 hektarů lesa padne, 85 hektarů prořídne, přiznal Bursík Štěpán  Kotrba
7. 7. 2008 Týden.cz: Studie o radaru jsou nepřesné, přiznal Bursík
7. 7. 2008 Setká se ministryně Riceová se zástupci iniciativy Ne základnám? Vladislav  Černík
7. 7. 2008 8. 7.: Podpis smlouvy, kterou občané nechtějí
7. 7. 2008 Od úžerníků k nadnárodním firmám Jakub  Polák
7. 7. 2008 Nesvoboda na úvěr Linda  Sokačová, Ondřej  Slačálek
7. 7. 2008 Dva filmy, které se moc nepovedly, a jedna dobrá francouzská "komedie" Jan  Čulík
7. 7. 2008 ČSSD: Stavba amerického radaru v Brdech je krokem nelegitimním a nebezpečným
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
7. 7. 2008 Letní motiv Petr  Hrbáč
7. 7. 2008 Bez komentáře
6. 7. 2008 Pronikání do složitostí registračního systému Jan  Čulík
5. 7. 2008 Agresivní politika hotelu Thermal je zaměřena proti ženám
5. 7. 2008 Stručný pozdrav z Karlových Varů Jan  Čulík
4. 7. 2008 Jsou za odporem české veřejnosti proti radaru v Brdech ruské a arabské peníze? Jakub  Rolčík
7. 7. 2008 Kursk - 65 let od bitvy, která rozhodla o porážce Německa Richard  Seemann
7. 7. 2008 Prosazení Václava Klause byl moudrý krok Štěpán  Kotrba
7. 7. 2008 Je Amerika darebácký stát? Štěpán  Steiger
4. 7. 2008 Immanuel Wallerstein: Když se tvrdí hoši rozhodnou být diplomaty Immanuel  Wallerstein
4. 7. 2008 Polsko odmítlo nabídku USA na raketovou základnu
4. 7. 2008 Jak Cizinecká policie v Praze bojuje proti cizincům
4. 7. 2008 Imigrační politika státu není věcí Cizinecké policie Milan  Daniel
4. 7. 2008 Fronty před cizineckou policií jako odvrácená strana otevřené náruče Štěpán  Kotrba
5. 7. 2008 Tato xenofobie není přijatelná - ale dělejte si, co chcete, ovšem otevřeně Jan  Čulík
6. 7. 2008 Imigrace Petr  Wagner
7. 7. 2008 Triumf stredovekej mysle Philip  Ball
7. 7. 2008 Prognóza Gazpromu: Evropa bude kupovat plyn za 500 USD
7. 7. 2008 Věcně o nevěcnosti: když se kýč schovává za morální imperativ Zdeněk  Vyšohlíd
7. 7. 2008 Znovu o Palestincích a Izraelcích Pavel  Urban
7. 7. 2008 Vzdělaní a lopaty
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008